pečuj doma

Budoucí opatrovník, darovací smlouva a věcné břemeno

8.3.2021

V rodině je otec a matka v seniorském věku, mentálně postižený dospělý syn (zbaven svéprávnosti, otec je jeho opatrovníkem), tři dospělé dcery. Prosím o zodpovězení následujících otázek. 1. Rodiče darují nemovitost, ve které si přejí dožít i se synem, jedné ze tří dcer s tím, že tato převezme v budoucnu opatrovnictví bratra (a postará se o rodiče). Je možné detaily o převzetí opatrovnictví zahrnout do dodatku darovací smlouvy o věcném břemenu (na bratra a rodiče)? Jak? 2. Lze (pokud ano, jak?) ustanovit náhradního opatrovníka, který by automaticky převzal opatrovnictví v případě jakékoliv neschopnosti nebo smrti opatrovníka současného? Tak, aby nebylo nutné ustanovení opatrovníka veřejného (podle § 468 NOZ)?

Odpověď

Přechod opatrovnictví je zdánlivě komplikovanější, než by se laicky mohlo zdát.
Opatrovnictví totiž nejde „zdědit“, protože nejde o věc a ani tak jednoduše nejde někoho zavázat po Vaší smrti, protože opatrovnictví není Vaše. Zní to asi dost divně, tak to zkusím vysvětlit trošku od počátku.

Mentálně postižený syn – opatrovanec, je v pozici, kdy ho chrání stát. Stát pro něj hledá nevhodnějšího opatrovníka a toho kontroluje. Téměř vždy je nejlepším opatrovníkem rodič nebo jiný příbuzný, ale nebývá to pravidlem. Někdy jsou příbuzní dostatečně příšerní, nebo nejsou žádní, a tak stát má pojistku – existuje veřejný opatrovník (obec, kde opatrovaný bydlí).

Pokud stávající opatrovník (rodič) zemře, tak aby opatrovaný nebyl bez podpory (např. aby byl včas zaplacen nájem, převzat důchod, uhrazena sociální služba), tak ze zákona automaticky následuje opatrovnictví veřejné (§ 468 občanského zákoníku: „Smrtí opatrovníka nebo jeho odvoláním opatrovnictví nezaniká a dokud soud nejmenuje opatrovanci nového opatrovníka, přechází na veřejného opatrovníka podle jiného zákona.). Toto trvá, dokud soud nezahájí řízení o jmenování jiného opatrovníka, kterého vybírá dle odst. 2 § 471 oz:

  • Soud jmenuje opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec.
  • Není-li to možné, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna.
  • Není-li možné ani to, jmenuje soud opatrovníkem jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem, nebo veřejného opatrovníka podle jiného zákona.
    Soud u každé osoby zkoumá její kvality a schopnost vykonávat opatrovnictví (např. že osoba není v exekuci, trestně stíhaná, příliš stará, nemocná atd.). Proto předem nelze říci, zda zrovna „vybraná“ dcera bude vhodným opatrovníkem i z pohledu soudu.

Je pravděpodobné, že pokud je její vztah s bratrem hezký, sama nemá problémy, tak nejspíš bude vhodnou opatrovnicí, ale s jistotou to nikdy říci nelze. Nadto, nelze předjímat, kdy zemřete. Může to nastat v době, kdy sama dcera už bude stará a nebude zdravotně schopná se o bratra starat.

Po dobu, než o ní soud zjistí více, tak ale určitě bude veřejný opatrovník. Možná to může rodiče děsit, protože se třeba bojí, aby jejich dítě nebylo dáno „do ústavu“, ale toto tito „přechodní“ opatrovníci opravdu nedělají. Jednak nebývá hned („na zavolanou“) volné místo a v druhé řadě se změnou bydliště by musel dát souhlas soud, což se opravdu neděje, pokud má opatrovaný, kde bydlet a někdo se o něj stará. Většinou se kombinuje i třeba to, že úředně se stará veřejný opatrovník a pečující osobou je rodinný příslušník (pokud je třeba v exekuci). Opatrovník pečující osobě uvolňuje potřebné prostředky, vyřizuje dávky, obhospodařuje účty...

Pokud by opatrovník (ať už sestra, nebo veřejný) chtěli naložit nejen s bydlištěm, ale i třeba se zděděnou nemovitostí, případně by opatrovanému chtěli měnit bydliště – vše musí schválit buď opatrovnická rada (§ 480 občanského zákoníku: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89?text=480) nebo soud (§ 483 občanského zákoníku: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89?text=483).

Aby se soud o sestře dozvěděl a uvažoval o ní, a také aby ji to trošku k bratrovi táhlo, je dobré, aby ještě za života Vás rodičů byla založena opatrovnická rada, ve které by dcera byla členkou. Rada se musí sejít alespoň jednou ročně a kontroluje činnost opatrovníka. Má přehled, co se kolem opatrovaného děje a po úmrtí opatrovníka je snadnější z členů opatrovnické rady vybrat opatrovníka. Navíc soud rovnou opatrovnickou radu přibírá do řízení o určení opatrovníka (kdyby rada nebyla, mohlo by se stát, že by rodina nějakým nedopatřením nebyla oslovena, protože se soud nemusí dozvědět, že rodina existuje). Nebo, kdyby se stal opatrovníkem opatrovník veřejný, tak i tohoto veřejného opatrovníka kontroluje opatrovnická rada (do doby, než by byl stanoven jiný opatrovník). Opatrovnická rada smrtí opatrovníka nezaniká – funguje dál.
Podrobněji k opatrovnické radě najdete zde: https://www.reformaopatrovnictvi.cz/opatrovnictvi/opatrovnicka-rada/.

Ve zprávě soudu, kterou každoročně dokládáte je pak vhodné vždy zmínit (a zvýraznit), že sestra má s opatrovaným dobrý vztah a zajímá se o něj. Soud by při úmrtí opatrovníka měl procházet spis opatrovaného a tohle by mohlo upoutat jeho pozornost a zvýšit šance na to, aby byla dcera přizvána do řízení o jmenování nového opatrovníka a případně jím byla i jmenována.

Co se týče dědění, resp. pořízení závěti a jejího obsahu, nebo vyřešení darování za života a zřízení tzv. „věcného břemene“ (pojem ze starého občanského zákoníku, dnes to budeme nazývat služebností nebo reálným břemenem), tak zde je velmi důležité s notářem/advokátem, se kterým byste toto sepisovali vyřešit, co od toho očekáváte (podrobněji: https://www.businessinfo.cz/navody/vecna-bremena-ppbi/).
Můžete totiž dceři darovat nemovitost a zde nechat právo dožití Vašemu synovi (např. dle § 1283 a násl. občanského zákoníku zřízení Užívacího práva: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89?text=1283), ale pokud by se sestra rozhodla o bratra nestarat (třeba z důvodu své nemoci nebo stáří), tak by to nezabránilo tomu, aby se Váš syn nakonec musel přestěhovat do sociální služby typu domov, čemuž, předpokládám, se právě opatřením chcete vyhnout. Je totiž rozdíl poskytnout bydlení, anebo dceru svázat „budeš se starat, protože jsi dostala majetek a ten je s péčí spojen“. Také je otázkou, co by mělo být za následek, kdyby majetek chtěla dcera třeba prodat, případně by jí byl zabaven exekutorem. Co by pak mělo následovat – měl by syn v nemovitosti bydlet dál? Také soudně lze takovýto závazek zrušit pro hrubý nepoměr (např. pokud by se dcera měla starat třeba 40 let, a to dost fyzicky i psychicky náročně, tak zda vůbec je podíl na nemovitosti, který by jinak nezískala děděním, je tak hodnotný.

Př. pokud bych nacenila hodinu péče dcery na částku 100 Kč (což je rozhodně pod hodnotou pečovatelské péče) a starala by se denně „jen“ 8 hodin, celých 40 let, tak by to vycházelo 11 680 000 Kč. Jistě by pobírala i za práci úhradu z příspěvku na péči, ale opravdu je potřeba se podívat ne poměr zatížení dcery a zisku ze získání nemovitosti.
Pokud by se pak stalo, že účel poskytnutí daru nebude plnit svoji funkci (dcera se i přes příslib nebude starat), může dar odvolat dárce, ale to Vy již budete po smrti (více k vracení: https://www.epravo.cz/top/clanky/vraceni-daru-15544.html).

Při úvaze „zavázání dcery“ je vhodné opravdu uvažovat, co si pro syna přejete, co dcera zvládne (i v delším časovém rozmezí), jak jí to zaměstná/ubere na jejich životních prioritách a co udělá ze své dobroty, slušného vychování a slibu Vám složeného. Co jí povolíte? Může bratrovi sjednat pečovatelku, nebo by bylo i v jejím stáří přípustné, aby bratr bydlel v domově, ale ona plně zajistila placení domova (sociální služby pobytového charakteru), případně by ho pravidelně navštěvovala, kontrolovala, že se k bratrovi chová služba s respektem a důstojně a dle jeho potřeb?

S notářem/advokátem a dcerou je opravdu potřeba nastavit přesně, co přípustné je, a co už ne. V tomto Vám bohužel v rámci poradny úplně komplexně pomoci nemůžeme.

Někteří rodiče uvažují i o svěřeneckých fondech, ale osobně bych úplně nedokázala odhadnout, jak moc by syna (pravděpodobně ustanoveného Beneficientem, kdy sestra by byla správce) tato platforma ochránila. Velmi záleží, co by bylo předmětem fondu, protože jen pro samotnou nemovitost by tento systém byl nejspíš dost překombinovaný a zbytečně nákladný. Pro rozhodování a úvahu se více dočtete zde: https://www.svsp.cz/co-je-sverensky-fond.

Pokud byste majetek neřešili za života, ale nechali jej až do dědictví, je třeba přemýšlet, že část majetku jako nepominutelný dědic musí zdědit i Váš syn (příp. ostatní děti) a tedy buď zavážete správou synova majetku někoho, čímž pojistíte, aby syn sám s majetkem nenakládal (svěřenecké nástupnictví, viz níže) anebo se spolehnete, že právě opatrovník bude pojistkou hlídání synova majetku.

Svěřenecké nástupnictví řešíte v závěti (§ 1512 a násl. občanského zákoníku: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89?text=1512). Níže uvádím dva příklady z publikace JUDr. Marcely Fryštenské, Ph.D., 2020, Liga vozíčkářů (dostupná zde: http://ligavozic.cz/wp-content/uploads/2021/01/PRIRUCKA-OPATROVNICTVI-V-PRAXI.pdf), které popisují prakticky, co je svěřenecké nástupnictví.

Osobně ve svěřeneckém nástupnictví vidím podobné úskalí jako u reálného břemene, kdy nemáte jistotu, jak tato správa bude vypadat. Ale jistě je to řešení. Nad svěřeneckým nástupnictvím nebdí soud, jako bdí (měl by kontrolovat) nad výkonem opatrovnictví. Opatrovník by měl být soudem více kontrolován, a právě větší záležitosti ohledně opatrovaného by měl opatrovník nechat schvalovat radou či soudem (jak už zmiňuji výše). 

Je to pro Vás, prosím, takto alespoň trochu návodné a ulehčí Vám to rozhodování?

Mgr. Radka Pešlová


Příklad č. 37: Mám dceru Janu, která trpí těžkou mentální retardací. Jiné děti nemám. Mám v osobním vlastnictví byt, osobní automobil a zlaté šperky. Manžel již zemřel. Udržuji hezký vztah se svým synovcem, který projevuje zájem o dceru a je ochoten se stát jejím opatrovníkem v případě, že bych zemřela nebo již nebyla schopna funkci opatrovníka ze zdravotních důvodů vykonávat. Slyšela jsem, že mohu v závěti určit, kdo se má stát dědicem mého dědice, tzv. svěřenecké nástupnictví. Můžete mi objasnit, v čem spočívá význam svěřeneckého nástupnictví?
Nový občanský zákoník dává zůstaviteli široký prostor pro rozhodnutí, jak má být naloženo s jeho majetkem po jeho smrti. Jinými slovy, novou právní úpravou byla posílena autonomie vůle zůstavitele. Zůstavitel může odkázat v závěti majetek např. potomkovi, a dokonce můžete i určit, kdo bude dědit po smrti potomka. Umožňuje to ust. § 1512 občanského zákoníku: „Zůstavitel může nařídit, kdo se má stát po smrti dědice následným dědicem.“ Jedná se o institut tzv. svěřeneckého nástupnictví.
V případě svěřeneckého nástupnictví může zůstavitel rozhodnout, zda svému dědici dá právo s dědictvím volně nakládat, či nikoliv. Pokud dědic má právo s dědictvím volně nakládat, může věci nabyté v dědictví např. prodat, darovat, zatížit atd. Pokud dědic nemá právo s dědictvím volně nakládat, má vlastně právo věci v dědictví užívat a požívat, ale nemůže je prodat, darovat či zatížit, ledaže by mu k tomu dal souhlas svěřenecký nástupce.
V závěti by mohlo být svěřenecké nástupnictví bez možnosti volně s dědictvím nakládat formulováno takto:
„Nařizuji, aby dědictví přešlo po smrti dědice J na svěřeneckého nástupce, a to tak, že pokud by měla v době úmrtí nějaké potomky, tak na tyto potomky rovným dílem, a pokud by žádné potomky nezanechala, tak na mého synovce L, jako následného dědice. Zakazuji mé dceři J, aby s dědictvím volně nakládala bez souhlasu svěřeneckého nástupce.“


Příklad č. 39: ...Chtějí sepsat závěť tak, aby byla Eva zabezpečena. Mají neteř, se kterou mají velmi dobrý vztah a která projevuje o Evu opravdový zájem. Ve společném jmění manželů je byt. Paní Klímová má v podílovém spoluvlastnictví dům, který užívá výlučně její bratr.
Co je užitečné pro manžele Klímovy vědět?

  • Eva není dědicem ze zákona, protože není příbuznou manželů Klímových. Pořízení závěti je tedy jediný způsob, jak by se Eva mohla stát jejich dědičkou.
  • Závěť nelze pořídit společně s jinou osobou, tj. manželé Klímovi nemohou pořídit jednu závěť společně [ust. § 1496 občanského zákoníku].
  • V závěti je možné určit náhradníka dědici pro případ, že by dědictví odmítla nebo dědit nemohla, např. zemřela [ust. § 1507 a násl. občanského zákoníku].
  • Institut svěřeneckého nástupce umožňuje, aby zůstavitel určil dědice svému dědici [ust. § 1512 a násl. občanského zákoníku].
  • Zůstavitel může stanovit v závěti podmínku [ust. § 1551 občanského zákoníku].
  • Je možné v závěti určit, kdo má být opatrovníkem Evy, případně jeho náhradníkem v případě smrti paní Klímové, která je nyní opatrovníkem.

Situace manželů Klímových nabízí více řešení. Níže bude uvedeno jedno z možných řešení jejich situace.
Finanční zaopatření Evy se rozhodli manželé Klímovi vyřešit prodejem nemovitosti patřící z jedné poloviny paní Klímové, ze druhé jejímu bratrovi a výtěžek z prodeje investovat do koupě garsonky, která zůstala ve výlučném vlastnictví paní Klímové. Nájemné z garsonky má být pravidelným příjmem Evy. Bratr paní Klímové s prodejem nemovitosti souhlasil.
Jelikož nemohou manželé Klímovi pořídit závěť společně, sepsali u notáře závěť každý zvlášť. Paní Klímová odkázala garsonku Evě a určila jejím náhradníkem i svěřeneckým nástupcem neteř Lenku. Zbývající jmění odkázala paní Klímová manželovi a určila mu náhradníka i svěřeneckého nástupce, kterým se má stát neteř Lenka. Pan Klíma odkázal celé jmění paní Klímové a jejím náhradníkem i svěřeneckým nástupcem určil neteř Lenku.
V závěti paní Klímové byla stanovena podmínka pro neteř s odkazem na ust. § 1551 občanského zákoníku spočívající v povinnosti zajistit zařízení, do kterého by Eva byla po smrti pana a paní Klímových umístěna v pořadí blíže specifikovaném. Mám však za to, že nelze stanovit podmínku spočívající v opakující se činnosti, jako jsou např. pravidelné nákupy, nápomoc při hospodaření s financemi, nápomoc při právních jednání, komunikace se zařízením, do kterého bude Eva umístěna.
Jak již bylo zmíněno dříve, je možné v závěti určit, kdo má být opatrovníkem Evy. Paní Klímová v závěti určila, že opatrovníkem Evy se má stát neteř Lenka, a pokud by jí bránily vážné důvody v plnění povinností opatrovníka, navrhla by jinou vhodnou osobu opatrovníkem. Opět zde zdůrazňuji, že výkon funkce opatrovníka je založen na principu dobrovolnosti a navržený opatrovník může jmenování opatrovníkem odmítnout.


zák. č. 89/2012 Sb.
Užívací právo
§ 1283
Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření.
§ 1284
Vlastníku věci náležejí všechny užitky, které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.


 

               

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, a Ministerstvo práce a sociálních věcí.

 

Potřebujete si promluvit s terapeutkou? Zřídili jsme službu pro pečující a pozůstalé. Objednejte se.
Zveme vás na podpůrnou skupinu do Prahy na 22. a 23. října. Téma Senioři v pandemické době.
Máte psychické problémy, které se objevily během pandemie a stále přetrvávají? Pomůže psycholožka.
Přihlaste se na podpůrnou skupinu do Rokycan 26. a 27. listopadu. Téma Senioři v pandemické době.

Články

GLOSOZPRÁVA: Britům mrtví na covid už nevadí. Bude to brzy stejné i u nás?

17.10.2021 Ve Velké Británii rychle stoupá úmrtnost na covid. Přesto je veřejnost už v klidu. Lidé si zvykli, žijí v představě, že se život vrátil do normálu, vysvětlují psychologové oslovení Guardianem. Dodejme, že i Němci si rychle zvykli na plynové komory, došlo u nich k jisté otupělosti. více...

INFO: Tisíce dávek léků na covid leží u nás ve skladech. Proč?

17.10.2021 V posledních dnech přibývají nakažení covidem. Řada z nich jsou chronici nebo senioři ohrožení vážnými komplikacemi. Těm by mohli snadno předejít tím, že se krátce po prvních projevech dostaví do nemocnice na léčbu monoklonálními látkami. Ty jsou v první fázi velice účinné. více...

ZPRÁVY: Do Senátu jde špatný zákon o sociálních službách

16.10.2021 Návrh zákona o sociálních službách schválila Poslanecká sněmovna České republiky na své poslední schůzi v září. Jen připomínáme, že se jedná o návrh, který slučuje pobytové služby do jedné služby s názvem Domy sociální péče a dále slučuje osobní asistenci a pečovatelskou službu. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.