pečuj doma

Dědictví po matce, která měla veřejného opatrovníka

1.11.2023

Přečetl jsem na webu si Váš článek: https://www.mskruh.cz/poradna/pravni-poradna-pro-opatrovniky/musi-byt-dedictvi-po-opatrovane-na-depozitnim-uctu-mesta. Moje maminka zemřela, když měla veřejného opatrovníka. Tento opatrovník zasílal její peníze do Alzheimercentra, kde bydlela. Po jejím úmrtí tam vznikl přeplatek, ale opatrovník ho tam nechal. Dále má opatrovník peníze, které patří do pozůstalosti na depozitním účtu obce. Opatrovník peníze nepředal soudnímu komisaři, dále má spis s různými dokumenty k opatrovance, nechce je ukázat, ani předat. Žádné věci soudnímu komisaři nepředal, soudního komisaře to nezajímá. Jak se prosím domoci toho, aby nemísil majetek opatrovanky s majetkem obce? Opatrovnický soud rovněž na nic nereaguje, nebo jakékoliv podání odmítá s tím, že opatrovnické řízení bylo ukončeno a já prý nejsem účastník opatrovnického řízení. Dále opatrovník platil peníze za nemovitosti, ke kterým zaniklo SJM po úmrtí manžela opatrovanky. Soudní komisař za života maminky pozůstalost po tatínkovi nevypořádal, takže veškeré tyto platby jsou pohledávkou za dědici nemovitostí. Opatrovník pohledávku soudu v jeho zprávách nikdy nevykázal, přes několik podnětů opatrovnickému soudu, tento soud na to nereagoval. Váš článek na webu veřejný opatrovník ignoruje. Na opatrovníka si nelze stěžovat, protože podle NSS správní řízení neprobíhá. Údajně nadřízený opatrovník (kraj) tvrdí, že je vše v pořádku, protože ví, že žádné ministerstvo nemá kompetence kontrolovat veřejné nadřízené opatrovníky. Veřejný opatrovník však pořád tvrdí, že správní řízení probíhá, ale neexistuje v tomto řízení nadřízený orgán. Pozůstalý syn

Odpověď

Předem prosím přijměte moji upřímnou soustrast a soucit, že i po smrti maminky musíte řešit tolik formálních postupů.

Opatrovnictví končí smrtí opatrované, proto nemohl opatrovník žádné prostředky již z Alzheimercentra vymáhat.

Prostředky se nepředávají soudnímu komisaři, ten je zpravidla nechce, ale ukládají se na účet soudu k tomu určenému. Ne každý opatrovník o tom ví, a ne každý soud dělá tuto úschovu tak nadšeně, že informaci šíří. Opatrovník má požádat (stejně jako Alzheimercentrum) soud o sdělení čísla účtu pro úschovu prostředků po úmrtí a prostředky tam odeslat. Často se tak neděje, což ještě v praxi nemusí nic znamenat, protože dědic následně může prostředky z daných organizací žádat, a to až do soudního návrhu na vydání bezdůvodného obohacení.

Dokumenty opatrovaného má opatrovník povinnost roztřídit na osobní doklady a ty odevzdává předmětnému úřadu (např. kartičku zdravotní pojišťovny – zdravotní pojišťovně). Ostatní doklady podle archivačního a spisového řádu archivuje. Žádný zákon ho neváže, aby měl povinnost do dokladů nechat někoho nahlížet, resp. kontrolu vykonává soud a až např. při podezření na trestný čin či při žalobě je povinen na výzvu soudu/orgánu činných v trestním řízení poskytnout součinnost.

Píšete, že:

  • žádné věci soudnímu komisaři opatrovník nepředal a že soudního komisaře to nezajímá. To je obvyklé – i při úmrtí v rodině se notáři nic neposílá (např. televize, zlato atd.), a jen ten, kdo věci drží, je povinen je následně vydat dědici a do té doby s majetkem musí přiměřeně zacházet, aby nedošlo ke zkáze.
  • opatrovnický soud rovněž na nic nereaguje, nebo jakékoliv podání odmítá s tím, že opatrovnické řízení bylo ukončeno a já prý nejsem účastník opatrovnického řízení. I zde soud postupuje řádně, protože i jeho postavení v opatrovnictví de facto končí přijetím závěrečné zprávy od končícího opatrovníka. A nastupuje až soud v řízení o dědictví.
  • dále opatrovník platil peníze za nemovitosti, ke kterým zaniklo SJM po úmrtí manžela opatrovanky. Toto je otázkou, zda nedošlo ke zpronevěře, což by posoudily orgány činné v trestním řízení, pokud by jim k tomu byl dán podnět.
  • soudní komisař za života maminky pozůstalost po tatínkovi nevypořádal, takže veškeré tyto platby jsou pohledávkou za dědici nemovitostí. Zde by se dala podat stížnost k notářské komoře, a pokud zde vzniká škoda z vadného provedení rozhodnutí, lze do šesti měsíců od tohoto rozhodnutí nárokovat náhradu škody po státu, zde by pravděpodobně bylo příslušné Ministerstvo spravedlnosti. Lze žádat jak majetkovou, tak nemajetkovou újmu za vadné rozhodnutí soudního komisaře/soudu.
  • opatrovník pohledávku soudu v jeho zprávách nikdy nevykázal, přes několik podnětů opatrovnickému soudu, tento soud na to nereagoval. Váš článek na webu veřejný opatrovník ignoruje. Na opatrovníka si nelze stěžovat, protože podle NSS správní řízení neprobíhá. Do tohoto kolotoče lze vstoupit pouze trestním řízením a řízením o náhradu škody. U trestního oznámení je to snadnější, u náhrady škody – tam právě vzhledem k nevyjasněným kompetencím, je otázkou, kdo by byl pasivně legitimován, zda obec, nebo stát, protože obec vykonává přenesenou působnost. A za stát tedy kdo, když nemáme kompetentní ministerstvo...
  • údajně nadřízený opatrovník (kraj) tvrdí, že je vše v pořádku, protože ví, že žádné ministerstvo nemá kompetence kontrolovat veřejné nadřízené opatrovníky. Tady tomu nemohu oponovat, protože tady nemám bližší informaci.
  • veřejný opatrovník však pořád tvrdí, že správní řízení probíhá, ale neexistuje v tomto řízení nadřízený orgán. Veřejný opatrovník se zde zjevně mýlí, nebo nerozlišuje druhy řízení. Pravděpodobně neprobíhá správní řízení, ale dědické řízení.

Pokládáte jedinou otázku: Jak se prosím domoci toho, aby nemísil opatrovník majetek opatrovanky s majetkem obce?

Domnívám se, že pokud nedochází k poškozování majetku, pak to na trestní oznámení nebude. Nemísení může nařídit soud, ale jak už jsem psala výše, smrtí opatrovnictví končí. S mísením majetku je to těžké v jedné věci, kde ještě opatrovnictví funguje, tj. opatrovaný žije, že aby opatrovník (obec) zřídila účet opatrovanci, musí zaměstnanec obce v bance předložit svůj občanský průkaz a je veden jako disponent jako soukromá osoba, a nikoliv jako právnická osoba (resp. územně samosprávný celek – obec). A toto je komplikace konzultovaná s ČNB, ÚOOÚ, ministerstvem, bankami a zatím to nejde prolomit. Pokud tedy soud nařídí nemít prostředky na účtu obce, pak ale nemá pravomoc zaměstnanci obce nařídit, aby soukromoprávně byl disponentem účtu opatrovaného. Je zde patová situace. V opatrovnictví takových patových situací vzniká mnoho a z mnoha stran tlačíme na změnu zákonů, na zvláštní zákon k opatrovnictví, na určení gesčního ministerstva, ale zatím je to stále běh na dlouhou trať.

Chápu Vaše rozladění a také potřebu napravit právní stav. Až budete dědicem, máte právo vymáhat neoprávněně uhrazené platby jako vydání bezdůvodného obohacení, měl byste se dostat k prostředkům i majetku. Pak už budete k většině tzv. aktivně legitimován.

Přeji, ať je to brzy a Váš beznadějný stav bude za Vámi

Mgr. Radka Pešlová

 


Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují: TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj, Ministerstvo zdravotnictví, Nadace zdraví pro Moravu, Nadace Agrofert, Středočeský kraj a drobní dárci.

   

 

 

Moravskoslezský kruh, z. s. zahájil nový projekt.
Hlaste se na kurzy pro pečující a opatrovníky, které pořádáme v červnu Brně.
Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte se návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

INFO: Letošní týden pro rodinu začíná 13. května

15.4.2024 Rodinný svaz ČR vyhlašuje pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje 16. ročník týdne rodiny s mottem: „ŠTĚSTÍ RODINY NEJSOU OSAMOCENÉ ŠEDINY“. Proběhne od 13. do 19. května a chce poukázat na důležitost blízkosti a bolestný nárůst osamělosti, především seniorů, vedoucí často k vyloučení, pádu do izolace až ubližování si. více...

ZPRÁVY: Pečující roku 2024. Nominace do 30. dubna

14.4.2024 Ministerstvo práce a sociálních věcí znovu otevírá nominace na ocenění Pečující roku, které si klade za cíl ocenit a veřejně uznat náročnou práci neformálních pečujících po celé České republice. Slavnostní předávání cen se uskuteční 6. června 2024 v rámci 7. ročníku konference Fórum rodinné politiky, která tento rok zamíří do Jihlavy. více...

PTÁTE SE: Lze dokládat nové lékařské zprávy k námitce u příspěvku na péči?

13.4.2024 Dceři snížili příspěvek na péči ze 4. na 3. stupeň, podali jsme námitku. V ní jsme podle rady rané péče a v podstatě logiky nedodali žádné další/nové lékařské zprávy, jenom zdůvodnili, proč nesouhlasíme. Z úřadu práce nám došlo rozhodnutí, že vzhledem k tomu, že jsme k námitce nepřiložili žádné lékařské zprávy či jiné důkazové prostředky, více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.