Dohoda o úhradě nákladů na bydlení za účasti nezávislé osoby

Jsem výlučným vlastníkem domu, ve kterém se mnou již přibližně 20 let bydlí moje matka. Část nemovitosti jsem získal darem od matky a část jsem následně musel vyplatit sestře. V současné době splácím vysoké finanční závazky související s nabytím nemovitosti. Matka odmítá přispívat na bydlení formou nájemného, přestože má podle mého názoru dostatek finančních prostředků. Zároveň mám obavu, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopna správně posoudit hodnotu peněz a důsledky svých majetkových rozhodnutí. Chci situaci vyřešit právně korektně a nechci využít jejího zdravotního stavu. Jak lze její bydlení právně upravit tak, abych nepoškodil její práva, ale současně nebyl nucen celý náklad na bydlení nést sám?

Odpověď

Dovolím si upozornit, že naše poradna je určena pro pečující a opatrovníky a nenahrazuje advokátní činnost, kam byste se s majetkoprávními záležitostmi měl obrátit.

Pro posouzení Vaší situace je zásadní, zda bylo v darovací smlouvě sjednáno právo dožití, případně zda bylo dohodnuto bezplatné užívání nemovitosti a způsob hrazení nákladů. Pokud žádné právo dožití sjednáno nebylo a nebylo dohodnuto ani bydlení bez úhrady nákladů, lze otázku plateb upravit dohodou, případně po matce požadovat přiměřenou úhradu nákladů či nájemné; při jejím nesouhlasu lze postupovat předžalobní výzvou a následně žalobou. Současně je však třeba zohlednit, že darování podílu na nemovitosti v hodnotě odpovídající budoucímu bydlení může spravedlivě odůvodňovat požadavek Vaší matky na bydlení bez nákladů a v případě soudního sporu by možná byl posouzen Váš nárok jako v rozporu s dobrými mravy.

Pokud již matka vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopna správně posoudit hodnotu peněz a důsledky svých majetkových rozhodnutí, lze podat návrh na jmenování opatrovníka; soud opatrovníka jmenuje mimo jiné tehdy, působí-li zdravotní stav člověku obtíže při správě jmění nebo hájení práv. Pokud byste byl jmenován jejím opatrovníkem a současně byste sám určoval nebo sjednával platby matky za bydlení či péči ve svůj prospěch, vznikl by podle § 460 občanského zákoníku střet zájmů, při němž soud jmenuje matce kolizního opatrovníka.

Doporučovala bych proto nejprve pečlivě posoudit darovací smlouvu a pokusit se s matkou, případně za účasti nezávislé osoby, písemně dohodnout pravidla bydlení a úhrady nákladů.

Mgr. Radka Pešlová