Financování stavebních úprav z prostředků opatrovaného

Jsem opatrovníkem strýce. Vzhledem k tomu, že jsme žili v bytě 2kk – já, manžel, strýc a narodila se nám dcera –, v rámci našich finančních možností jsme koupili již rozestavěný dům. V tom se musela udělat stavební úprava oproti původně schválenému stavebnímu povolení a projektu (vybudování koupelny ve spodním patře a jeho pokoj též ve spodním patře – opatrovaný strýc nevyjde po schodech). Změna stála o 650 tisíc korun více oproti původnímu projektu dostavby. Opatrovaný má na svém účtu 330 tis. Žádala jsem soud, abych tyto peníze mohla použít, ale bylo mně odpovězeno, že pokud opatrovanému nepřipíši alespoň poměrnou část domu, tak je použít nemůžu. Můj dotaz tedy zní: Na co a kolik peněž můžu použít bez toho, aniž bych musela dávat schválení na soud a doložím jen doklady v ročním vyúčtování? (Vybavení pokoje, koupelny atd.)

Odpověď

Odpověď soudu je správná a odpovídá konstrukci správy jmění opatrovance podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Základní princip je tento: prostředky opatrovance nelze investovat do majetku jiné osoby. Pokud je dům ve Vašem (resp. Vašem a manželově) vlastnictví a opatrovaný k němu nemá žádné věcné právo, pak by použití jeho finančních prostředků na stavební úpravy znamenalo zhodnocení cizího majetku bez právního titulu na jeho straně. To je v rozporu s povinností opatrovníka spravovat jmění opatrovance v běžném rozsahu.

Mohlo by teoreticky projít, kdyby Vám strýc na rekonstrukci půjčil a Vy mu částku spláceli, nebo kdyby měl u Vás nájem a v rámci nájmu si s Vámi dohodl slevu z nájmu výměnou za částečnou rekonstrukci. Toto by se sice muselo řešit formou kolizního opatrovníka a schválením následné smlouvy soudem, ale cesta by to být mohla.

Jiného lze obdarovat pouze v obvyklém rozsahu (např. Vánoce, narozeniny apod.), nikoliv však investovat stovky tisíc korun do nemovitosti, která mu nepatří. Pokud by měl být použit jeho majetek na stavební úpravy domu, je zcela logické, že soud podmínil souhlas tím, že mu bude převeden odpovídající spoluvlastnický podíl nebo zřízeno jiné adekvátní majetkové právo (např. služebnost/právo dožití odpovídající hodnotě investice). Bez toho by šlo o faktické bezúplatné obohacení vlastníka domu. Ono to právně zní velmi drsně. Je zřejmé, že se o strýce staráte, že ve Vaší rodině je to také on, kvůli kterému řešíte větší prostor, ale právně to jde vyřešit např. právem dožití s uvedenou částkou v hodnotě rekonstrukce.

Co může opatrovník bez předchozího schválení soudu

Podle § 461 občanského zákoníku může opatrovník samostatně činit běžné záležitosti při správě jmění:

(1) Spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.

(2) Dar, dědictví nebo odkaz určené pro zastoupeného s podmínkou, že jej bude spravovat třetí osoba, jsou ze správy podle odstavce 1 vyloučeny. Zákonný zástupce nebo opatrovník však může přijetí takového daru, dědictví nebo odkazu odmítnout; k odmítnutí se vyžaduje schválení soudu.

§ 480 a § 483 občanského zákoníku pak stanoví, že ostatní (neběžná) právní jednání podléhají schválení opatrovnické rady, příp. soudu.

Za běžné záležitosti se považují zejména:

• úhrada nájmu, energií, služeb, stravy, léků a péče,
• běžné vybavení domácnosti,
• ošacení, osobní potřeby,
• rekreační a volnočasové aktivity,
• drobné opravy,
• vybavení pokoje, které zůstane ve vlastnictví opatrovance.

Zákon vychází z toho, že limitem je běžná správa, ale u bohatějších opatrovaných za běžnou záležitost lze zpravidla považovat také nakládání do výše 100násobku životního minima jednotlivce, současně však maximálně do 1/3 majetku opatrovance. U Vás je rozhodující první limit – běžné a pak druhý limit, protože opatrovaný má cca 650 000 Kč. Jedna třetina činí přibližně 216 600 Kč.

To znamená, že bez schválení soudu můžete rozhodovat přibližně do částky 216 000 Kč, a to pouze o běžných záležitostech, nikoli o zásadních investicích. I tato hranice se však posuzuje materiálně – tedy podle povahy věci, nikoli jen podle částky.

Co tedy ve Vašem případě lze například hradit bez schválení soudu: 

• vybavení pokoje (postel, skříň, stůl, komoda apod.),
• zdravotní či kompenzační pomůcky, pokud nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, příspěvku od Úřadu práce, ze sbírek apod.
• vybavení koupelny, pokud jde o movité věci (např. sprchová židle, skříňky, pračka apod.),
• běžné provozní náklady,
• případně podíl na nákladech na bydlení, pokud je smluvně upraven.

Naopak bez schválení soudu nelze:

• financovat stavební úpravy domu,
• hradit rekonstrukci nemovitosti, která mu nepatří,
• investovat do pevně zabudovaných prvků (např. vyzdění koupelny, rozvody, obklady), pokud tím dochází ke zhodnocení cizí věci.

Pokud by měl opatrovaný hradit náklady na bydlení nebo péči o jeho osobu, je nutné mít řádně uzavřenou smlouvu, i když to mezi blízkými osobami nebývá obvyklé. Jde o to, že bude probíhat platba od opatrovaného, kterou si sám schvaluje opatrovník, do rukou opatrovníka. Byla byste tak jednou smluvní stranou i Vy (např. jako poskytovatel péče či pronajímatel) a tím vzniká střet zájmů. V takovém případě jste podle § 460 občanského zákoníku povinna navrhnout soudu ustanovení kolizního opatrovníka (např. jiného rodinného příslušníka, který nemá vazbu k pronajímané nemovitosti), který za opatrovance smlouvu uzavře. Opatrovník nemůže jednat současně „za obě strany“.

Pak dostanete zaplaceno přiměřeně za bydlení, za péči.

Více o tom zde: https://www.mskruh.cz/poradna/pravni-poradna-pro-opatrovniky/ptate-se-pece-o-nesvepravneho-syna-hospodareni-a-kolizni-opatrovnik.

Mgr. Radka Pešlová