Jak chránit opatrovaného před podvodníky?

Prosím, jak zabezpečit, aby si opatrovanec sobě nebo nějakému podvodníkovi nemohl sjednat úvěr? V minulosti už to udělal pro podvodníka, ale dluh se sráží pochopitelně opatrovanci, kterého teď dostal do opatrování obecní úřad. Zmíněný nemá příbuzné ani majetek. Na doporučení lékařů byl přestěhován do pečovatelského domu, ale nemá trvalý dohled.

Odpověď

Vaše otázka má několik rovin, a tak se pokusím je zmínit a vysvětlit.

1. JAK ZABEZPEČIT?

Není zde nějaký univerzální způsob, jak osobu „schovat, svázat, zavřít“, jen aby se k ní nedostali šmejdi a podvodníci. Není možnost, jak omezovat člověka, aby byl chráněn před deliktním (nepovoleným) jednáním druhých.

Pro přiblížení: Někteří muži jsou násilníci a dokáží znásilnit ženu. Kdybychom se ptali, jak ženu zabezpečit, aby nebyla znásilněna, mohli bychom uvažovat o pásu cudnosti, zavření doma, aby nikam nechodila, chození s ochrankou nebo preventivně všechny muže zbavit jejich chlouby. Nic z toho není v pořádku (a schválně to píši takto absurdně, aby to bylo viditelné na první pohled). Svým způsobem se čestní, spořádaní lidé nemají omezovat, protože potenciálně je mezi nimi i nějaký zloděj, vrah, podvodník. Vůči podvodům se má užít jiných metod. Podvod má být odhalen a podvodník má být pohnán k odpovědnosti.

2. CO UDĚLAT S DLUHEM, ABY HO NEPLATIL OPATROVANÝ, KDYŽ BYL PODVEDENÝ?

Právě protože dostal opatrovaný opatrovníka, tak dostal obrovskou odbornou pomoc. Opatrovník by měl být člověk s kvalifikací a zkouškou odborné způsobilosti (pokud jde o výkon veřejného opatrovnictví na obci). Pro úplnost – existují výjimky, kdy zkouška složena být nemusí, anebo úředníka práce nebaví, a tak ji nedělá dobře, nebo opatrovnictví vykonává třeba pan starosta, který na výkon nemá čas (bohužel i tomu tak někdy bývá, ale není to tak časté).

Opatrovník je povinen hájit práva opatrovaného. Pokud byl opatrovaný podveden, opatrovník musí toto jednání zneplatnit (s ohledem na § 586 nebo § 588 občanského zákoníku). Buď jedná s věřitelem a dokazuje postižení opatrovaného v době úvěru, že nebyl schopen smlouvu sjednat (chyběl projev vůle § 551 občanského zákoníku), osoba nebyla schopná pro duševní chorobu právně jednat (§ 581 občanského zákoníku), případně poukazuje, že sám věřitel nejednal v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 74 a § 84 a násl. zák. č. 257/2016 Sb.), dále, že šlo o jednání příčící se dobrým mravům (§ 580 občanského zákoníku), příp. že dokonce byl opatrovaný podveden (závazek způsobený trestným jednáním není právní), příp. uveden v omyl při sepisování (§ 583 občanského zákoníku). Dá se také domáhat lichevního jednání (§ 1796 občanského zákoníku).

Opatrovník v žádném případě při podvodu není oprávněn splácet (doplácet z prostředků opatrovaného), co vzniklo nekalými praktikami.

Pro přiblížení: Kdyby Vám někdo ukradl občanský průkaz a vzal si na Vás půjčku 100 000 Kč, taky byste je splácela? Nebo byste se domáhala (všemi dostupnými způsoby), že jde o podvod?

Opatrovaný sám se domáhat neumí, proto má opatrovníka. Pokud opatrovník situaci neřeší – dopouští se porušení svých povinností a způsobenou škodu může být pohnán opatrovanému zaplatit, protože nehájil jeho práva s odbornou péčí. Dokonce může ze strany opatrovníka jít až o trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku (dle § 220 trestního zákona), nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (dle § 221 trestního zákona).

Další možností je, aby opatrovník podal proti podvodníkovi trestní oznámení a domáhal se v řízení, aby opatrovaný byl zastoupen advokátem jako zvlášť zranitelná oběť a v trestním řízení se připojil opatrovaný jako poškozený k náhradě škody.

Pokud je již dluh exekučně vymáhán, i zde ho jde zneplatňovat, ale je nutné navíc řešit předžalobní výzvu a následně žalobu o určení, zda tu právní jednání a vznik dluhu je, či není. Soud by měl dojít k závěru, že není. Není-li právní jednání -> není dluh.

Pokud jde o záležitost, kde opatrovník situaci teď zjistil, má právo do 15 dnů podat navíc návrh exekutorovi na zastavení exekuce pro neplatný právní titul (což je specialitka dle § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu). Pozor, zde je ale dle § 55 zák. č. 120/2001 Sb. jen patnáctidenní lhůta).

3. JAK ALESPOŇ TROCHU OMEZIT ZNEUŽITÍ

Osoba omezená ve svéprávnosti nemusí mít vydaný občanský průkaz. Může to být komplikace při jejím ztotožňování (tím právě dochází k problémům opatrovaného, čímž zase dál doplácí na to, že svět kolem něj se chová zle, i když on je ten hodný). Např. k lékařskému ošetření musí být předložen občanský průkaz. Lékaři často tuto zákonnou povinnost neznají, a tak dostačuje třeba kopie kartičky zdravotní pojišťovny, přidaná fotografie a zmínka o tom, že osoba je omezena ve svéprávnosti a kontakt na opatrovníka (to vše zalaminované a opatrovaný to nosí u sebe). Ale není to prostě jistota.

Dále může při vydávání občanského průkazu nebýt opatrovaný přítomen a tím bude na občance chybět jeho podpis. To některé podvodníky zastraší, že si řeknou, to už je složitější případ.

Dalším tvrdším opatřením je, když opatrovník sleduje výpis hovorů a prověřuje telefonní čísla. Jde také o zásah do soukromí. Proto bych se přikláněla spíše k budování vztahu s opatrovaným, aby se hned svěřil, když vznikne problém – to se pak dá řešit rychleji. Není řešením zamykat opatrovaného pod dohledem.

Snad jsem Vám dala trošku odpověď a povede se Vám opatrovanému pomoci proti již existujícímu dluhu a při každých dalších vznikajících.

Mgr. Radka Pešlová

 

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Statutární město Brno a Jihomoravský kraj.