Jak můžu zamezit zadlužování matky?

V zoufalé situaci jsem požádala soud o nařízení předběžného opatření, kdy jsem se chtěla stát opatrovníkem své matky. Soud to uznal a vydal usnesení, kde mně svěřuje prostou správu majetku. Dál bude soud, aby to bylo na 3 roky. Matka posílá od ledna 2022 nemalé finanční částky, doposud jen co vím, ke 3 milionům korun doktorům na misích. Bohužel jsem nyní zjistila, že si vzala nebankovní půjčky a z toho jsem zoufalá. Obávám se, že jedna společnost ji půjčila přes 100 tisíc a matka ručí nemovitostí. Jak mám urychleně konat? Mohu ještě něco zachránit? Pročetla jsem si odpovědi ve vaší poradně a vyčetla jsem tam, že by to šlo napadnout, že byla již pomatená. Nebankovní půjčky si brala až v roce 2024 a 2025. Ta velká 100 tisíc je z jara 2025. 

Odpověď

Vaše situace, respektive situace Vaší maminky, se může jevit složitá a neřešitelná. Neřešitelná není, ale složitost by zde jistá být mohla.

Vždy je na opatrovníkovi opatrované, aby hájil zájmy a práva opatrované. Pokud by se opatrovníkovi nakládání s majetkem, uzavírání půjček atd. nezdálo, případně mu nepřišlo férové, pak se může pokusit takové jednání anulovat, či namítat jeho neplatnost.
Potřebujete zajistit důvěryhodný důkaz z doby, kdy maminka sjednávala půjčky, činila jednotlivé převody, že již v té době nebyla duševně zdravá. Důkazem může být:

1. přiznaný invalidní důchod (již v té době) na duševní poruchu
2. přiznaný příspěvek na péči pro nezvládání orientace, komunikace
3. dobrý popis ve znaleckém posudku z řízení o omezení svéprávnosti
4. současné vyjádření psychiatra o nemoci maminky v době sepisování úvěrů
5. lékařská zpráva z té doby například o pokročilé demenci, případně jiném duševním onemocnění

Pokud je prokazatelné, že maminka v daném období nebyla duševně způsobilá pochopit právní jednání, bude snazší například úvěry zneplatnit.

Pokud není maminka nemocná a „jen“ naletěla, bude potřeba spíše řešit insolvenci, jsou-li dluhy již v exekuci. Pokud nejsou v exekuci, ale jen u věřitele, měla byste oslovit finančního arbitra (viz níže), možná by se vám podařilo snížit úroky a sankce a dohodnout splátkový kalendář a z maminčiných prostředků půjčku začít splácet.

V PŘÍPADĚ POSÍLÁNÍ PROSTŘEDKŮ

Tyto incidenty se bohužel dějí častěji, než by nám bylo milé. Zde je možnost podat podnět pro podezření ze spáchání trestného činu (https://policie.gov.cz/clanek/postup-pri-podani-trestniho-oznameni.aspx). V rámci podání uveďte, že budete žádat náhradu škody v trestním řízení po pachateli (zajistěte si výpisy z účtů z minulosti) a pro maminku žádejte advokáta pro zvlášť zranitelnou oběť (v řízení zastupuje maminku zdarma). Pokud jsou pachatelé dobře schovaní v mezinárodní internetové síti, nejspíš Policie ČR nic nevyřeší, ale systémy vyšetřování, mezinárodní spolupráce atd. se zlepšuje, čímž se malinko zvyšuje i šance, že by se to třeba povedlo.

ÚVĚRY

Vyžádejte si informace, kde má maminka vedené účty, jaký je stav, výpisy..., zrušte disponenty maminčina účtu, zkontrolujte pojistky k účtům, možná by tam mohlo být pojištění těchto podvodných transakcí.

• Seznam pojišťovacích společností: https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/seznamy-instituci-pro-potreby-menove-a-financni-statistiky/seznam-ic/
• Základní seznamy subjektů podle typu subjektu: https://jerrs.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE
• Žádost o sdělení dle GDPR o údajích, které Vaše organizace o opatrovaném vede.
• Žádost o poskytnutí dokladů a informací o bankovních, pojistných a spořících, investičních a obdobných produktech, které opatrovaný u Vaší organizace má, vč. stavu, množství a podmínek.

Požádejte o výpis z Centrální evidence exekucí: https://www.ceecr.cz/

• Jednotliví exekutoři: „V souladu s ustanovením § 94 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu žádám o informaci o celkové výši vymoženého plnění, o výši vymožené jistiny, úroků, úroků z prodlení, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, o datu, kdy k vymožení došlo, a o výši jistiny, úroků, úroků z prodlení, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, které dosud nebyly vymoženy, podle stavu ke dni vydání informace.“

Následně je otázkou, v jaké fázi dluhy jsou.

Podrobně najdete informace v této odpovědi: https://www.mskruh.cz/poradna/pravni-poradna-pro-opatrovniky/ptate-se-dluhy-opatrovane-vznikle-pred-omezenim-ve-svepravnosti

Pokud jsou dluhy teprve u věřitele:

1. věřiteli (poskytovateli úvěru) doručujte NÁVRH NA SMÍR. V něm využijte argumenty ke zneplatnění smlouvy pro:
1. nedodržení zákona o spotřebitelském úvěru, rozpor se zákonem (např. nedodržení § 75 a 84 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru – postup s náležitou péčí): nedostatečné prověření bonity, tj. jestli je šance splácet půjčené peníze; poskytovatel půjčky vycházel max. jen z dokladů od dlužníka. Neprověřoval např. výpisy z bankovnictví, výdaje v souvislosti s bydlením (aby byla dostatečně prověřena úvěryschopnost). Spoléhání jen na to, co dlužník předkládá, nedošlo k dalšímu ověřování (nechování s péčí řádného hospodáře k půjčovaným prostředkům a ani v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru);
2. veřejný zájem, rozpor s dobrými mravy;
3. slabší strana, znevýhodňující ustanovení ve smlouvě (§ 1798 a násl., § 433 OZ);
4. lichva, zneužití tísně (§ 1796 OZ);
5. absolutní neplatnost (§ 551, § 580 + § 581, § 583 OZ) + důkaz (např. posudek o invaliditě, nezvládnuté životní potřeby, stará lékařská zpráva, znalecký posudek, který hovoří o historii nemoci);
6. vady doručování.
2. Pokud věřitel neuzavře smír (neuzná neplatnost), lze se BEZPLATNĚ OBRÁTIT NA KANCELÁŘ FINANČNÍHO ARBITRA (https://finarbitr.cz/cs/oblasti/uver.html).
3. Následně je možné podat předžalobní výzvu, příp. žalobu na určení existence dluhu nebo počkat na řešení exekuce.

Pokud jsou již dluhy v exekuci, je potřeba podat NÁVRH NA ZASTAVENÍ EXEKUCE dle § 268 odst. 1 písm. h) OSŘ na základě II. ÚS 2230/16 ze dne 1.11.2016 a II. ÚS 3194/18 ze dne 1.4.2019

1. nedodržení zákona o spotřebitelském úvěru: rozpor se zákonem (např. nedodržení § 75 a 84 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru – postup s náležitou péčí): nedostatečné prověření bonity, tj. jestli je šance splácet půjčené peníze; poskytovatel půjčky vycházel max. jen z dokladů od dlužníka. Neprověřoval např. výpisy z bankovnictví, výdaje v souvislosti s bydlením (aby byla dostatečně prověřena úvěryschopnost). Spoléhání jen na to, co dlužník předkládá, nedošlo k dalšímu ověřování (nechování s péčí řádného hospodáře k půjčovaným prostředkům a ani v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru). 33 Cdo 2178/2018, 42 C 343/2020-20;
2. veřejný zájem, rozpor s dobrými mravy (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. 3 Cdon 51/96, uveřejněný pod č. 5 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 2 Cdon 473/96, uveřejněný pod č. 16 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998) (21 Cdo 1484/2004);
3. slabší strana, znevýhodňující ustanovení ve smlouvě (§ 1798 a násl., § 433 OZ);
4. lichva, zneužití tísně (§ 1796 OZ) 21 Cdo 1484/2004 – Půjčka a výše úroků v rozporu s dobrými mravy (lichva);
5. absolutní neplatnost (§ 551, § 580 + § 581, § 583 OZ) + důkaz (např. posudek o invaliditě, nezvládnuté životní potřeby, stará lékařská zpráva, znalecký posudek, který hovoří o historii nemoci);
6. vady doručení (III. ÚS 747/2000: Doručování exekucí vs. duševní choroba), zastoupení v řízení (21 Cdo 1015/2011: Nedostatek řádného zastoupení účastníka; Nález Ústavního soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2992/08);
7. Lhůta dle § 55 zák. č. 120/2001 Sb. 15 dnů v našem případě nemohla být z vážných důvodů dodržena. Podání po lhůtě, která není prekluzivní, nám nemůže být k tíži. Jedná o skutečnosti v čase trvalé, které by měly být věcně posouzeny i přestože jsou vysloveny po té lhůtě (srov. též Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.05.2016, sp. zn. 20 Cdo 1503/2016; Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.02.2014, sp. zn. 21 Cdo 3439/2013 a ze dne 04.05.2015, sp. zn. 26 Cdo 4086/2014).
8. Pokud nebude návrhu vyhověno, žádáme postoupení předmětnému soudu.

Z pohledu občanského zákoníku je důležité upozornit:

• Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. (§ 574)

NEPLATNOST

• Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
• Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného. (§ 580)
• Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. (§ 583)
• Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá.
• NEPLATNÉ JE I PRÁVNÍ JEDNÁNÍ OSOBY JEDNAJÍCÍ V DUŠEVNÍ PORUŠE, KTERÁ JI ČINÍ NESCHOPNOU PRÁVNĚ JEDNAT. (§ 581)
• LICHVA (§ 1796): Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

 
Zdánlivé právní jednání

• O právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. (§ 551)
• O právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle. (§ 552)
• O právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. (§ 553 odst. 1)
• Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. (§ 553 odst. 2)
• K zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. (§ 554)

NÁSLEDKY

• Splní-li dlužník, který není plně svéprávný, svůj splatný dluh, zprostí se závazku. Plnil-li však na dluh NEJISTÝ nebo nesplatný, lze požadovat, aby mu bylo plnění vráceno; to neplatí, stal-li se dluh mezitím splatným. (§ 1934)
• (1) Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.
  (2) Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. (§ 586)
• (1) Kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.
  (2) Kdo přivedl jiného k právnímu jednání hrozbou nebo lstí, nahradí vždy újmu z toho vzniklou. (§ 587)

Podle výsledku soudního jednání postupovat dál k vymožení již uhrazených splátek.

Chápu, že jste ze situace velmi nesvá, že jde o situaci pro vás těžkou, že výše uvedený způsob je pro vás možná složitý (je to přece jen právní postup, který může mnohé zachránit), ale rozhodně je to ve vaší pravomoci.

Mgr. Radka Pešlová

Doplnění dotazu

Postupuji dle rad a již mám od soudu razítko na vydaném usnesení. V bance matce účet zablokovali, mám na něj přístup pouze já.

Dnes jsem se ale na sociálce a na úřadu, kde vydávají občanský průkaz, setkala s nepochopením. Ráda bych se poradila, jak dál postupovat.

I když matka nemá přístup na svůj bankovní účet, kam ji chodí důchod, nejsou ochotní mně na ČSSZ vyhovět na základě rozhodnutí soudu a to v tom smyslu, že jsem chtěla požádat o zasílání jejího důchodu na jiný mnou zřízený bankovní účet. Uvědomila jsem si, že vlastně tedy stačí, aby má matka zašla na tento úřad a řekla, že již nechce zasílat důchod na zablokovaný účet, ale chce to třeba složenkou domů a oni jí vyhoví. Pak zase pošle všechny peníze podvodníkovi a nebude mít z čeho žít. Současný zářijový důchod jsem již nepodchytila a matka je cca na tři týdny bez peněz.

Jak tedy dál, abych ochránila další důchod? Na ČSSZ s ní budou jednat, jako by se nic nedělo a na OP ji kdykoliv vystaví nový doklad. To jsou má dnešní zjištění.

(Pozn. red.: Usnesení soudu z důvodu zachování anonymity nepřipojujeme.)

Odpověď

Je skvělé, že Vám soud vydal usnesení poměrně rychle, nebývá to úplně obvyklé.

Na druhou stranu se v usnesení mluví o správě majetku, nemluví se přímo o důchodu. To ale neznamená, že tady není řešení. Zrovna sociální dávky lze poukazovat na účet zvláštního příjemce, pokud se jeví, že výplatou vlastníkovi (tedy mamince) se nedosáhne účelu sociální dávky. Proto bych doporučila, abyste zašla na obecní úřad obce s rozšířenou působností, předložila toto usnesení a požádala, abyste byla ustanovena zvláštním příjemcem výplaty důchodu (není to překlep – nejdete na ČSSZ, ale na sociální odbor obecního úřadu), pokud má maminka ještě i příspěvek na mobilitu, tak zajít na Úřad práce, požádat o ustanovení zvláštního příjemce příspěvku na mobilitu, pokud má maminka příspěvek na bydlení, což mnoha důchodcům vychází (ten lze požádat již jen do konce září od října bude dávka státní sociální pomoci), tak Úřad práce i pro tuto dávku může ustanovit zvláštního příjemce. Pro důchod zadání zvláštního příjemce trvá cca 90 dnů, pro ostatní sociální dávky, které vyplácí úřad práce, lze zvláštního příjemce zadat už od další výplaty.

Ustanovení zvláštního příjemce pak maminka nemá možnost změnit volným způsobem, musela by prokazovat, že je v pořádku, že pominuly důvody ustanovení zvláštního příjemce. Při řízení o omezení svéprávnosti neočekávám, že by úřad mamince vyhověl a výplatu důchodu zase poukazovali jí.

Pokud maminka pobírá příspěvek na bydlení, lze i zde zadat, aby prostředky šly na účet pronajímatele, pokud se zde zjevně jedná o riziko, že by pro nehrazení bydlení mohla o bydlení přijít. Tedy jsou dvě možnosti, buď by se vyplácel příspěvek Vám a Vy byste bydlení hradila, anebo by se vyplácel příspěvek přímo pronajímateli. To se ale týká opravdu jenom dávky na bydlení.

Pokud vám nyní ČSSZ vyhoví a budou Vám posílat důchod na Váš účet, teoreticky pokud maminka požádá o výplatu v hotovosti, tak stejně jako převod na Vás bude nyní trvat až 90 dnů, tak také převod do hotovosti bude trvat až 90 dnů. Nebude to tedy hned provedené z jedné výplaty na druhou (to ani v případě zřízení zvláštního příjemce, i zde to ČSSZ trvá).

Vytrvejte

Mgr. Radka Pešlová 

(září 2025)