Jak rozumět podmínkám hospodaření s penězi opatrované

Opatrovanka má na účtu 440 tisíc Kč. Dle slov paní soudkyně mohu jakožto opatrovnice investovat (utratit) do výše 1/3 celku, tedy oněch 440 tis. Nevím však, za jaké časové období.

Odpověď

Dle § 480 občanského zákoníku odst. 2 písm. a) a b) jste opravdu v nakládání s opatrovancovými prostředky limitovaná následovně:

(2) Bez souhlasu opatrovnické rady nesmí opatrovník naložit s majetkem opatrovance, jedná-li se o
a) nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu,
b) nabytí nebo zcizení majetku převyšující jednu třetinu opatrovancova majetku, ledaže tato třetina představuje hodnotu jen nepatrnou, nebo

Pokud má opatrovanka 440 tisíc, tak 1/3 celku je 146 666 Kč. Pokud má opatrovaná ještě další majetek, tak je samozřejmě částka vyšší.

Dále jste ale limitovaná nejen uvedeným § 480, ale také § 461 odst. 1:

§ 461
(1) Spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.

Tedy, pokud má opatrovaná 440 000 Kč, jistě můžete jako opatrovník investovat (spravovat) celou částku, protože se o ni staráte a současně nejde o zcizení majetku. Ale nemůžete takovou sumu utratit, protože není běžné utratit všechny úspory člověka. K utracení jste limitovaná maximálně 1/3 této částky, a to jen na běžné záležitosti.

Pod tím si můžete představit třeba to, že pokud opatrovaná vlastní nájemní dům a vy pravidelně (běžně) odesíláte platbu na energie ve výši 140 000 Kč, tak jde o běžné nakládání. Ale pokud je 440 000 Kč úsporou třeba po ukončení dědického řízení, nebo po vyplacení důchodu za zpětné období, tak asi je běžné hradit služby, nájem, jídlo, poplatky, oblečení, ale kdybyste nyní vzala 140 000 Kč a třeba za to nechala opravit střechu na domě, kde s opatrovanou bydlíte a dům je ve Vašem vlastnictví, není to v pořádku. Nemůžete použít prostředky na zvýšení hodnoty něčeho, co není majetkem opatrované. Možná byste toto odůvodnila, ale právě protože to není běžné, musí to schvalovat opatrovnická rada, a pokud není opatrovnická rada zřízena, musí to schválit soud.

Pokud Vám soud podá nějakou informaci, bylo by vhodné se zeptat soudu, jak to myslí a na další doplňující otázky. Jednotlivé případy opatrovníků, jejich vyúčtování a jejich předpoklady vidí soud komplexně a také je kontroluje. Bohužel není nikde přesněji vymezeno, co a jak a praxe na jednotlivých soudech a jejich přístupu je velmi různorodá. Např. některé soudy snesou, aby bylo měsíčně uhrazeno za péči až do výše nejvyššího stupně příspěvku na péči 19 200 Kč, uhrazení nákladů na bydlení a jídlo až do výše důchodu (např. 15 000 Kč), ale jiné částky mají s opatrovníkem dohodnuté, že např. cokoliv nad určitou hranici nechává opatrovník schvalovat (tato hranice se pohybuje nejčastěji při nakládání nad 5 000 Kč, 7 000 Kč, 10 000 Kč).

Částka se odvíjí od zdrojů. Ptáte se, jak často můžete nakládat s 1/3 majetku. Logicky je to pokaždé, ale pokaždé do výše 1/3 majetku. Protože, když nyní z 440 000 Kč využijete částku 146 666 Kč, tak příště k úvaze o jedné třetině majetku už nebude 440 000 Kč, ale jen 293 334 Kč a z toho bude 1/3 částka 97 778 Kč, až utratíte tu, tak zase bude už základ majetku 195 556 Kč a z toho jedna třetina jen 65 185 Kč.

Ale zda je to měsíčně, ročně, denně, nelze jednoznačně říct – zákon to neupravuje, proto by měl dotaz směřovat na soudkyni, které jsou známy poměry opatrované a Vás jako opatrovnice. Upozorňuji ale, že to má být běžné a do této výše.

Mgr. Radka Pešlová

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj a Ministerstvo zdravotnictví.