Jak spravuje společné jmění manžel-opatrovník?

Otec se stal opatrovníkem matky, své manželky, která trpí vysokým stádiem Alzheimerovy choroby. Matka má zřízeno stavební spoření, majetkový účet a běžný účet. Prostředky na těchto účtech spadají do společného jmění manželů. Do jaké míry může otec s prostředky na těchto účtech nakládat, když patří do SJM? Hledí se na tyto prostředky výlučně jako na majetek opatrovance, a tudíž jakékoliv větší transakce (nad 5násobek životního minima) musí schvalovat soud? Je to pro nás nová a trochu nepřehledná situace.

Odpověď

Ptáte se velmi erudovaně, ale nemám pro Vás jednoduchou odpověď.

Uvažujete právně správným směrem. SJM manželů znamená, že opravdu vzájemně v přiměřené výši může jeden manžel nakládat s majetkem, který vytváří druhý manžel. Ale tady bych viděla kolizi ochrany práv manželky omezené ve svéprávnosti a jejího manžela. V praxi, pokud by manželé byli oba v pořádku a jeden jednal nepřiměřeně (§ 714 odst. 3 občanského zákoníku: Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.), má ten druhý právo se dovolat neplatnosti takového jednání.

To v případě, že by otec nehospodárně hospodařil s majetkem v SJM, matce brání se právně dovolat neplatnosti, protože otec jako opatrovník ji ve svém zájmu samozřejmě nezastoupí. Proto by pro hospodaření v SJM měl být ustanoven kolizní opatrovník dle § 460 občanského zákoníku.

Pak by otec s kolizním opatrovníkem mohl v rámci SJM přiměřeně rozhodovat. Co je a co není přiměřené, je pak závislé na velikosti SJM a běžném nakládání, které probíhalo do doby, než maminka počala být neschopná jednání.

Píšete, že byste uvažovali o nakládání max. do pětinásobku životního minima jednotlivce, toto primárně neplyne z žádného právního předpisu jako omezení pro opatrovnictví. Opatrovník je v jednání omezen především § 480 a § 483 občanského zákoníku, tj. jedná v běžných (v rodině pravidelných a přiměřených) jednáních, ale nejvýše však je limitován nakládáním do výše 1/3 majetku, příp. 100násobku životního minima.

Bohužel přes to všechno se domnívám, že i když byste třeba kolizního opatrovníka matce dělal Vy a otec se s Vámi na naložení se stavebním spoření dohodl, bude to stavební spořitelna, která bude požadovat, aby s výpovědí stavebního spoření dal souhlas soud (jako schválení právního jednání). Stavební spořitelna se při výpovědích smluv u nezletilých řídí § 5 odst. 12 a 13 zák. č. 96/1993 Sb., kdy nejde o jednání, které by musel schvalovat soud (jedná se o běžné jednání), a analogicky by mohla postupovat i u výpovědi (nakládání) stavebního spoření u osoby omezené ve svéprávnosti, ale setkávám se s tím, že spořitelny toto analogicky neaplikují. Je otázkou, zda by se jejich přístup soudně dal zvrátit, domnívám se, že ano, ale pro většinu opatrovníků je rychlejší (a levnější) dát na opatrovnický soud návrh na schválení právního jednání – výpověď stavebního spoření a soudu důvody výpovědi obhájit. Soudy pak vypovězení spoření běžně schvalují.

K nakládání s částkami na účtu bude ohledně kolizního opatrovnictví platit totéž, co u stavebního spoření.

Dále ještě vymezím i hrazení podílu matky na nákladech domácnosti a za péči, kde by bylo potřeba také ujednat kolizního opatrovníka, uzavřít dohodu o částce... Více jsme o tom zveřejnili na str. 43 a násl. v naší publikaci, ke stažení zde: https://www.mskruh.cz/publikace/opatrovnik-v-praxi, a v poradně: https://www.mskruh.cz/poradna/pravni-poradna-pro-opatrovniky/ptate-se-pece-o-nesvepravneho-syna-hospodareni-a-kolizni-opatrovnik.

Řešením by ještě možná bylo i to, kdyby opatrovníkem nebyl otec, ale někdo jiný, aby na všechno nakládání nebylo třeba kolizního opatrovnictví.

Mgr. Radka Pešlová

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují: TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj, Ministerstvo zdravotnictví, Nadace zdraví pro Moravu, Nadace Agrofert, Středočeský kraj a drobní dárci.