Jak stanovit náklady na bydlení opatrovaného

Jsem opatrovníkem strýce. Kvůli mentálnímu postižení nikdy nepracoval a v podstatě celý dospělý život je v invalidním důchodu, nyní pobírá 17 200 Kč. Žije s námi 5 let a vždycky bydlel "zadarmo". Prostě jsem vzala jeho důchod a společně jsme hospodařili. Pokud by měl žít „sám", tak jen minimální náklady na nejmenší pronájem a poplatky se v našem okresním městě pohybují okolo 14 000 Kč. Zbylo by mu asi 3 000 Kč na živobytí a předpokládám, že by dosáhl na nějakou dávku.
Já žádné dávky od státu nechci, ale jakým způsobem můžu tedy čerpat z jeho peněz na účtu do nějakého doplatku na žití? Něco jako obdoba nájmu? Je to reálné, když de facto od něj mám měsíčně jen důchod? Soudu jsem za 5 let nikdy žádné účtenky nedokládala – prostě co potřeboval, to jsem koupila a nijak neřešila...
S jeho postupujícím věkem se obávám situace, že bych měla bych jeho dvěma sestrám každé vyplácet dědictví, i když nejde o miliony. Po smrti jeho maminky se o něj sestry totiž odmítly starat, přestože měly ideální podmínky, velké domy s přízemním pokojem. Nechtěl se starat vůbec nikdo, tak šel nakonec ke mně s manželem, nejprve do garsonky… Více v předchozím dotazu (https://www.mskruh.cz/poradna/pravni-poradna-pro-opatrovniky/ptate-se-financovani-stavebnich-uprav-z-prostredku-opatrovaneho). 
Já jsem kvůli strýci změnila naprosto svůj život. Nemohu opustit dům na více než pár hodin (padá, nedojde ani na záchod a já jej sama nedokážu zvednout…). Myslím, že se o něj staráme moc hezky, s respektem... Od té doby, co žije u nás, nepotřebuje prášky na spaní, nepotřebuje prášky na uklidnění, byli mu vysazeny i psychiatrické léky, skončily jeho agresivní epizody... Já jeho peníze nechci, klidně je budu postupně posílat po menších částkách na nějakou nadaci, pomoc, útulky atd... 

Odpověď

Především bych Vám chtěla vyjádřit respekt za péči, kterou opatrovanému poskytujete. Z Vašeho popisu je zřejmé, že jste mu vytvořili stabilní a důstojné rodinné prostředí, které mu evidentně velmi prospívá. To, že se jeho zdravotní stav po přestěhování k Vám zlepšil natolik, že již nepotřebuje některé léky a ustaly agresivní projevy, je samo o sobě velmi významné.

K Vašemu dotazu.

Peníze opatrovance bohužel nelze převádět na nadace, útulky ani jinak rozdávat jen proto, a to ani ze záměru, aby se snižovala budoucí hodnota dědictví. Opatrovník je povinen spravovat majetek opatrovance s péčí řádného hospodáře a využívat jej především ve prospěch opatrovance samotného. Pokud se vytvoří rezerva, možná ji využije opatrovaný právě, kdyby následně žil bez Vás.

Pokud soud nepožaduje předkládání účtenek, neznamená to, že byste je musela automaticky zasílat. Stále však platí, že musíte být schopna doložit, jak bylo s prostředky opatrovance nakládáno, pokud by se soud někdy dotazoval. Současně je třeba soudu pravidelně podávat zprávy o opatrovanci a hospodaření s jeho majetkem (nyní do 30.6.2026 za rok 2025).

Z Vašeho popisu vyplývá ještě jedna důležitá věc. Opatrovaný u Vás bydlí, využívá energie, vodu, stravu a další služby. Není proto nijak vyloučeno, aby se na nákladech svého bydlení a své péče přiměřeně podílel. Nelze však jednoduše převádět peníze z jeho účtu na Váš účet bez právního důvodu. Obvykle se podobné situace řeší smluvně (to jsem psala již v minulé odpovědi), přičemž vzhledem ke kolizi bývá vhodné řešit věc prostřednictvím kolizního opatrovníka a se souhlasem soudu.

Z Vašeho psaní jsem dovodila dotaz na výši případných dávek. Pro Vaši představu: pokud by strýc žil sám v nájemním bytě, uvádíte náklady kolem 14 000 Kč měsíčně. V takové situaci by pravděpodobně dosáhl na dávku státní sociální pomoci („superdávku“).

Při velmi zjednodušeném modelovém výpočtu pro rok 2026, kdy by samostatně žijící osoba s invalidním důchodem III. stupně pobírala důchod přibližně 17 200 Kč a platila za bydlení a energie kolem 14 000 Kč měsíčně, by mohla získat dávku na bydlení zhruba ve výši 7 400 Kč měsíčně (níže dávám vysvětlení). Celkové prostředky na živobytí by tak činily přibližně 24 600 Kč měsíčně.

Tento výpočet uvádím pouze orientačně, ale dobře ukazuje, že náklady na bydlení osoby v obdobné situaci nejsou zanedbatelné a že je zcela legitimní, aby se opatrovaný přiměřeně podílel na nákladech svého bydlení i tehdy, když žije u rodiny.

Myslím si proto, že by pro Vás bylo vhodné zaměřit se nikoliv na to, jak se zbavit jeho úspor, ale na to, zda jsou správně nastaveny úhrady za jeho bydlení a péči tak, aby odpovídaly skutečným nákladům, které s jeho pobytem ve Vaší domácnosti máte a také k vytvoření přiměřené rezervy, kdyby opatrovaný žil někdy v budoucnu sám (například v chráněném bydlení).

Takto bych to směřovala spíše k legálnímu nastavení úhrad za bydlení a péči, protože z popisu situace je zřejmé, že problém není v tom, že byste chtěla opatrovancovy peníze pro sebe, ale že fakticky nesete značnou část nákladů a omezení spojených s jeho každodenní péčí.

Pokud jsem z Vašeho psaní nepochopila všechny Vaše dotazy, prosím, doplňte mi je.

Mgr. Radka Pešlová

---

Zde je podrobný výpočet superdávky (dávky státní sociální pomoci) pro rok 2026 pro samostatně žijící osobu s invalidním důchodem III. stupně.

1. Vstupní parametry a status osoby

• Zranitelná osoba: Jako osoba invalidní ve třetím stupni je opatrovaný podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 151/2025 Sb. považován za zranitelnou osobu.
• Životní minimum (ŽM): Pro jednotlivce v roce 2026 činí 5 500 Kč.
• Rozhodný příjem: invalidní důchod ve výši 17 200 Kč [Zadání].
• Hranice pro energetický paušál: Jelikož je příjem (17 200 Kč) vyšší než 1,43násobek životního minima (tj. 7 865 Kč), pro výpočet nákladů na energie se nepoužijí skutečné náklady, ale pevně stanovený. 

2. Výpočet uznatelných nákladů na bydlení
Uznatelné náklady se skládají ze zaplaceného nájemného a energií.

• Nájemné a služby: Odhadujeme 10 000 Kč. Tato částka se uzná v plné výši, pokud nepřesahuje tzv. normativní nájemné pro zranitelnou osobu.
• Energie (Energetický paušál): Pro rok 2026 je základní paušál pro 1 osobu 2 300 Kč. Protože je opatrovaný zranitelnou osobou, násobí se koeficientem 1,4: 2 300 Kč × 1,4 = 3 220 Kč.
• Celkové rozhodné náklady: 10 000 Kč (nájem) + 3 220 Kč (energie) = 13 220 Kč.

3. Výpočet spoluúčasti na bydlení (určená část příjmu)
Osoba se na nákladech podílí částí svého příjmu. Jelikož příjem (17 200 Kč) přesahuje dvojnásobek životního minima (11 000 Kč), počítá se zvýšená spoluúčast:

1. Základní spoluúčast (30 % příjmu): 0,30 × 17 200 = 5 160 Kč.
2. Příplatek (10 % z příjmu nad 2násobek ŽM): 0,10 × (17 200 – 11 000) = 620 Kč.
Celková spoluúčast: 5 160 + 620 = 5 780 Kč.

4. Výpočet nároku pro různé typy obcí (Brno, velká a malá obec)
Výše dávky závisí na tom, zda se reálné náklady (10 000 Kč za nájem) vejdou do zákonného limitu (normativu). Pro rok 2026 jsou limity pro 1 zranitelnou osobu následující:

Typ obce	Normativní nájemné (limit)	Vejde se nájem 10 000 Kč?	Výpočet dávky	Výše dávky
Brno/Praha	15 910 Kč	Ano	13 220 – 5 780	7 440 Kč
Obec nad 70 tis. ob.	12 310 Kč	Ano	13 220 – 5 780	7 440 Kč
Obec do 70 tis. ob.	10 310 Kč	Ano	13 220 – 5 780	7 440 Kč

Vysvětlení výsledku: Jelikož je odhadované nájemné (10 000 Kč) nižší než všechny zákonné limity pro rok 2026, vychází Vám nárok na dávku ve stejné výši bez ohledu na to, kde opatrovaný v ČR bydlí.

Celkové shrnutí nároku:

1. Složka na bydlení: 7 440 Kč.
2. Složka na živobytí: 0 Kč (příjem 17 200 Kč je vyšší než hranice pro živobytí 7 865 Kč).
3. Ostatní složky (bonusy): 0 Kč (žije sám, nepobírá pracovní příjem).

Celková měsíční superdávka: 7 440 Kč.

K důchodu 17 200 Kč by tedy obdržel od státu 7 440 Kč jako složku na bydlení. Opatrovancův celkový měsíční disponibilní příjem by byl 24 640 Kč. Pokud by se reálné náklady na nájem a služby změnily, výše dávky se posune s nimi (až do výše limitu pro danou obec).

Výpočet je orientační, protože neznám všechny proměnné a celkové majetkové poměry a ani to, zda by šlo o nájem, či podnájem. To by pak mohla být situace odlišná.