Jak vyřešit opatrovnictví pro finanční záležitosti

Bratr mé přítelkyně (30 let) má lehkou mentální retardaci. Není schopen starat o své finance a realizovat běžné finanční úkony a platby. Nyní se mu o peníze staráme my, platíme účty a přidělujeme hotovost. Vzhledem ke své povaze má tendenci nás opakovaně okrádat a využívat. Chystáme založení rodiny a není už možné podstupovat podobnou dávku stresu. Žádné jiné příbuzné, kteří by o jeho finance pečovali, nemá. Ponechání jej svému osudu by pro něj znamenalo pád do dluhové pasti. Je možné za takové situace žádat o veřejné opatrovnictví jeho finančních záležitostí? Bylo by opatrovníkem město, kde má bydliště, nebo někdo jiný? Může žádost dle § 465 OZ podat přímo jeho sestra nebo by musel o toto žádat dle § 469 OZ sám? Jaký postup v této záležitosti prosím doporučujete?

Odpověď

Pokud tomu dobře rozumím, tak situace bratra Vaší přítelkyně se zatím nedostala před soud. Přítelkyně není opatrovnice, ale „nějak“ se dostává k bratrovým penězům (předpokládám, že je třeba zvláštním příjemcem důchodu) a spravuje mu jeho záležitosti.

Píšete, že by bez toho bratr přítelkyně podlehl dluhům. Je otázkou, zda by si je sám vědomě udělal (a co se děje, že se to nyní neděje) anebo by byl někým obírán a podváděn.

Současně ale píšete, že Vás okrádá a využívá. To může být to, že je na úrovni dítěte – a tak si bere cokoliv anebo si naopak vše velmi dobře uvědomuje a pak to možná s postižením nebude „tak zlé“.

Ptáte se, co bychom doporučili a na výše uvedeném právě docela záleží.

Pokud má bratr náhled na svoji situaci, může on sám podat návrh na ustanovení opatrovníka pro správu jmění dle § 469 oz. Tady má ale slovo i on sám a opatrovník rozhoduje převážně společně s ním, je-li to možné. Pokud bratr krade, využívá, správa jeho prostředků tedy budí konflikty, nejspíš toto není dobrá cesta. Tento institut by byl vhodný třeba pro stárnoucího rodiče, co už odhaduje, že je snadno podveditelný, neumí ovládat internetové bankovnictví, a tak si určí opatrovníkem třeba svého syna, který to s přehledem zvládá, vše zařídí a maminka mu věří.

Spíše bych se tedy přikláněla k opatrovnictví dle § 465 oz. Tady může podat návrh Vaše partnerka, souhlas bratra nepotřebujete. Soud může zvážit, zda určí opatrovníka ze zdravotního důvodu a třeba bez omezení svéprávnosti bratra anebo určí omezení svéprávnosti. Pozor, zdá se, že některé soudy nyní tvrdí, že i dle § 465 oz je potřeba návrhu samotného budoucího opatrovaného. Nenechala bych se takovým tvrzením zviklat a návrh podala. Inspirovat se můžete vzory z naší publikace: https://www.mskruh.cz/publikace/opatrovnik-v-praxi.

V návrhu pak můžete i popsat, že partnerka opatrovnicí být nechce, že možná v rodině není nikdo jiný, kdo by opatrovnictví vykonával, a tak žádáte soud, aby určil opatrovníka veřejného (tj. obec dle místa bratrova bydliště). Jestli soud najde někoho vhodného, jestli třeba bratr přijde s návrhem nějaké osoby, která by mu opatrovníka dělala, už úplně neovlivníte. Ale přinutit Vás „vzít“ opatrovnictví nemohou. „Rozkazem“ to může dostat jen obec, všichni ostatní k tomu mohou poskytnout svůj souhlas, a pokud ho nedají, nemohou být opatrovníky.

Mgr. Radka Pešlová

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují: TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj, Ministerstvo zdravotnictví, Nadace zdraví pro Moravu, Nadace Agrofert, Středočeský kraj a drobní dárci.