pečuj doma

Kdo hradí dezinsekci v městském bytu opatrovaného

4.4.2025

Máme v rodině opatrovance, který žije sám v městském bytě. V únoru jsme u něho zjistily výskyt štěnic, již hodně rozmnožené. On je omezený ve svéprávnosti, dá se říci na všechny úkony, finanční omezení má od 1 000 Kč. Nahlásili jsme to na město, které zajistilo postřik, minimální výskyt byl zjištěn i v bytě nad ním. Deratizátor dal zprávu, že původ vzniku je zcela jistý u bratrance, kdy výskyt byl odhadován na dobu delší než půl roku. Ten bohužel pro svou demenci toto nepoznal, proto se mu to tak rozšířilo. Město chce úhradu 14 000 za jeho byt a 4 000 za horní byt. Ale je nám známo, že výskyt štěnic tam byl již vloni v červenci, u něho nebyly nalezeny. Město postřik hradilo. Mají nyní právo to po něm požadovat, když se domníváme, že se to u něho objevilo z těchto bytů?

Odpověď

Jsou zde právní potenciální problémy:

  1. Buď se štěnice rozšířily z bytu opatrovaného (to máte zprávou zatím, dle vašeho úsudku, věrohodně prokázáno)
  2. Nebo opatrovaný nespolupracoval na včasném zásahu (např. neinformoval pronajímatele, nezpřístupnil byt) – to se vašeho bratrance nejspíš netýká.
  3. Nebo opatrovaný nebyl schopen spolupracovat, protože na to už duševně nemá, a jeho opatrovník zanedbal svoji povinnost se s opatrovaným pravidelně stýkat a dbát o jeho zdravotní stav (kousance by měl odhalit). Opatrovník tak buď o problému věděl, byl nečinný, anebo nevěděl, protože zanedbal své základní povinnosti.

Náklady za dezinsekci bytu hradí pronajímatel, tj. město, protože se byt kvůli přítomnosti štěnic stává nezpůsobilým k užívání. Ale má právo na úhradu nákladů po škůdci (resp. tomu, kdo škodu zavinil třeba i svým zanedbáním).

Pokud by opravdu bylo prokázáno, že štěnice do bytu zanesl nájemce, pak by povinnost uhradit dezinsekci přešla na něj (z jeho prostředků by ji hradil opatrovník). O tom, že není snadné určit, kdo je původcem zanesení, se pěkně píše v rozsudku zde: https://justice.cz/documents/44249/2169484/24Si+94+2020+p%C5%99%C3%ADloha+%C4%8D.+3+%2812+C+126+2016%29.pdf/0c089a38-5191-4f6f-9337-b24ab75455b7.

Z tohoto rozsudku vyplývá, že svým způsobem nebylo v dané situaci důležité, kdo štěnicemi zamořil dům, ale kdo se nechoval preventivně a situaci neřešil, proto tam došlo k povinnosti nahradit náklady dezinsekce.
Ale pro naše účely je tam hezky popsané, že dokazování, že štěnice rozšířil zrovna nájemce by bylo při nejmenším složité.

Pokud by město nárokovalo náhradu škody z důvodu rozšíření štěnic z bytu opatrovaného (tj. zavlečení štěnic do domu opatrovaným), mělo by velmi těžkou pozici a při šikovné obraně (na straně opatrovaného) by se to městu nemuselo povést.
Určitě zde ale hraje roli to, zda má opatrovaný nájemní smlouvu na dobu určitou, nebo neurčitou. Důvody neprodloužení smlouvy by nemusely být pojmenované a ten skrytý důvod by mohl být, že nezaplatil škodu.

Pokud by šlo o prokazování, že opatrovaný o štěnicích věděl a tajil to, nesdělil, nespolupracoval apod., mohlo by město uspět při vymáhání bezdůvodného obohacení po opatrovaném pro porušení prevenční povinnosti (obdobně jako je tomu v rozsudku). 
Pokud by se prokázalo, že opatrovaný (třeba pro svoji demenci) neměl dovednost na štěnice upozornit a spolupracovat, neporušil prevenční povinnost a škodu by nejspíš nehradil. Ale pokud by se prokázalo, že o tom měl vědět a nevěděl, nebo věděl a neřešil opatrovník, pak by škodu měl hradit on. A za mě, pokud opatrovaný neměl dovednost štěnice odhalit, rozhodně svoji povinnost mohl zanedbat opatrovník.

Takže, co teď:

Opatrovník by měl s městem vést dialog, že je/není prokázáno, že štěnice zanesl a rozšířil opatrovaný. Pokud se to neprokáže významně tak, že by opatrovník uznal rozšíření, tak město podá na opatrovaného nejspíš žalobu (předcházet bude předžalobní výzva), v tom bude zastupovat opatrovník. Město bude prokazovat rozšíření od opatrovaného (což mu nejspíš půjde dost komplikovaně a při šikovné obraně opatrovníkem, by se to městu nemuselo povést prokázat) a pokud vyhraje – za opatrovaného bude nutné dluh uhradit (i se soudními náklady, příp. úrokem) a pokud město prohraje, soudní náklady opatrovaného uhradí město. Nebo bude prokazovat zanedbání prevenční povinnosti, což je otázkou, jak na tom opatrovaný je a jak na tom je zanedbání opatrovníka.

Pokud je z podkladů dost nepochybné, odkud se štěnice rozšířily, je mým závěrem spíše toto: Škodu by měl uhradit opatrovník, pokud máte za to, že je prokázané, že se štěnice rozšířily od opatrovaného, ten nebyl schopen to odhalit, nahlásit a řešit, současně je široce omezen ve svéprávnosti. Opatrovník pravděpodobně selhal v plnění svých povinností.

Mgr. Radka Pešlová

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje nový projekt.
Poslouchejte, odpočiňte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

INFO: Domácí hospice výjimky pro neonkologické pacienty nevybojovaly

10.7.2025 Domácí hospice se čím dál častěji starají i o pacienty s jinou než onkologickou diagnózou, kde ovšem závěr života probíhá jinak. Právě tento fakt chtělo Fórum domácích hospiců zohlednit během letošního dohodovacího řízení s pojišťovnami – ovšem neúspěšně. Výsledkem může být menší ochota domácích hospiců brát tyto pacienty do péče. více...

PTÁTE SE: Výměna plenkových kalhotek a posuzování závislosti

9.7.2025 Manželka, pečující i opatrovník své matky v jedné osobě, opětovně žádá o příspěvek na péči. V žádosti uvedla, že mamince dennodenně na noc pomáhá s navlékáním plenkových inkontinenčních kalhotek. Posudkový lékař do vyjádření napsal, že tento úkon spadá do životní potřeby: oblékání a obouvání. Je to správně? více...

INFO: Konečné hlasování Senátu k příspěvku na péči

8.7.2025 Senát projednal novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a novelu zákona č. 329/2011 Sb., o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, senátní tisk 148. Senátorky a senátoři za ANO podali návrh na zvýšení příspěvku na péči v 1. stupni z 880 na 2000 Kč a u příspěvku na péči ve 2. stupni navrhli zvýšit z částky 4900 Kč na 6000 Kč. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.