pečuj doma

Kdo hradí dezinsekci v městském bytu opatrovaného

4.4.2025

Máme v rodině opatrovance, který žije sám v městském bytě. V únoru jsme u něho zjistily výskyt štěnic, již hodně rozmnožené. On je omezený ve svéprávnosti, dá se říci na všechny úkony, finanční omezení má od 1 000 Kč. Nahlásili jsme to na město, které zajistilo postřik, minimální výskyt byl zjištěn i v bytě nad ním. Deratizátor dal zprávu, že původ vzniku je zcela jistý u bratrance, kdy výskyt byl odhadován na dobu delší než půl roku. Ten bohužel pro svou demenci toto nepoznal, proto se mu to tak rozšířilo. Město chce úhradu 14 000 za jeho byt a 4 000 za horní byt. Ale je nám známo, že výskyt štěnic tam byl již vloni v červenci, u něho nebyly nalezeny. Město postřik hradilo. Mají nyní právo to po něm požadovat, když se domníváme, že se to u něho objevilo z těchto bytů?

Odpověď

Jsou zde právní potenciální problémy:

  1. Buď se štěnice rozšířily z bytu opatrovaného (to máte zprávou zatím, dle vašeho úsudku, věrohodně prokázáno)
  2. Nebo opatrovaný nespolupracoval na včasném zásahu (např. neinformoval pronajímatele, nezpřístupnil byt) – to se vašeho bratrance nejspíš netýká.
  3. Nebo opatrovaný nebyl schopen spolupracovat, protože na to už duševně nemá, a jeho opatrovník zanedbal svoji povinnost se s opatrovaným pravidelně stýkat a dbát o jeho zdravotní stav (kousance by měl odhalit). Opatrovník tak buď o problému věděl, byl nečinný, anebo nevěděl, protože zanedbal své základní povinnosti.

Náklady za dezinsekci bytu hradí pronajímatel, tj. město, protože se byt kvůli přítomnosti štěnic stává nezpůsobilým k užívání. Ale má právo na úhradu nákladů po škůdci (resp. tomu, kdo škodu zavinil třeba i svým zanedbáním).

Pokud by opravdu bylo prokázáno, že štěnice do bytu zanesl nájemce, pak by povinnost uhradit dezinsekci přešla na něj (z jeho prostředků by ji hradil opatrovník). O tom, že není snadné určit, kdo je původcem zanesení, se pěkně píše v rozsudku zde: https://justice.cz/documents/44249/2169484/24Si+94+2020+p%C5%99%C3%ADloha+%C4%8D.+3+%2812+C+126+2016%29.pdf/0c089a38-5191-4f6f-9337-b24ab75455b7.

Z tohoto rozsudku vyplývá, že svým způsobem nebylo v dané situaci důležité, kdo štěnicemi zamořil dům, ale kdo se nechoval preventivně a situaci neřešil, proto tam došlo k povinnosti nahradit náklady dezinsekce.
Ale pro naše účely je tam hezky popsané, že dokazování, že štěnice rozšířil zrovna nájemce by bylo při nejmenším složité.

Pokud by město nárokovalo náhradu škody z důvodu rozšíření štěnic z bytu opatrovaného (tj. zavlečení štěnic do domu opatrovaným), mělo by velmi těžkou pozici a při šikovné obraně (na straně opatrovaného) by se to městu nemuselo povést.
Určitě zde ale hraje roli to, zda má opatrovaný nájemní smlouvu na dobu určitou, nebo neurčitou. Důvody neprodloužení smlouvy by nemusely být pojmenované a ten skrytý důvod by mohl být, že nezaplatil škodu.

Pokud by šlo o prokazování, že opatrovaný o štěnicích věděl a tajil to, nesdělil, nespolupracoval apod., mohlo by město uspět při vymáhání bezdůvodného obohacení po opatrovaném pro porušení prevenční povinnosti (obdobně jako je tomu v rozsudku). 
Pokud by se prokázalo, že opatrovaný (třeba pro svoji demenci) neměl dovednost na štěnice upozornit a spolupracovat, neporušil prevenční povinnost a škodu by nejspíš nehradil. Ale pokud by se prokázalo, že o tom měl vědět a nevěděl, nebo věděl a neřešil opatrovník, pak by škodu měl hradit on. A za mě, pokud opatrovaný neměl dovednost štěnice odhalit, rozhodně svoji povinnost mohl zanedbat opatrovník.

Takže, co teď:

Opatrovník by měl s městem vést dialog, že je/není prokázáno, že štěnice zanesl a rozšířil opatrovaný. Pokud se to neprokáže významně tak, že by opatrovník uznal rozšíření, tak město podá na opatrovaného nejspíš žalobu (předcházet bude předžalobní výzva), v tom bude zastupovat opatrovník. Město bude prokazovat rozšíření od opatrovaného (což mu nejspíš půjde dost komplikovaně a při šikovné obraně opatrovníkem, by se to městu nemuselo povést prokázat) a pokud vyhraje – za opatrovaného bude nutné dluh uhradit (i se soudními náklady, příp. úrokem) a pokud město prohraje, soudní náklady opatrovaného uhradí město. Nebo bude prokazovat zanedbání prevenční povinnosti, což je otázkou, jak na tom opatrovaný je a jak na tom je zanedbání opatrovníka.

Pokud je z podkladů dost nepochybné, odkud se štěnice rozšířily, je mým závěrem spíše toto: Škodu by měl uhradit opatrovník, pokud máte za to, že je prokázané, že se štěnice rozšířily od opatrovaného, ten nebyl schopen to odhalit, nahlásit a řešit, současně je široce omezen ve svéprávnosti. Opatrovník pravděpodobně selhal v plnění svých povinností.

Mgr. Radka Pešlová

Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte si návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.

Články

INFO: Neslýchaná akce – uskuteční se 10. září v Brně

1.9.2026 Zajímá Vás, jaké to je žít ve světě ticha? Máte problém se sluchem nebo o někoho takového pečujete? Zastavte se ve čtvrtek 10. září 2026 mezi 10. a 18. hodinou na Moravské náměstí k soše markraběte Jošta.  Veřejnosti se představí více než 15 organizací, které aktivně působí ve městě Brně a věnují se lidem se sluchovým postižením. více...

ZPRÁVY: Záchrana pro české a moravské seniory přijde z Filipín?

31.8.2026 Lidí starších osmdesáti let bude v České republice v roce 2041 už 871 tisíc, zatímco na začátku roku 2023 jich bylo 466 tisíc. Kdyby si stát chtěl jen udržet dnešní poměr lůžek na počet seniorů, musel by přidat zhruba 40 tisíc lůžek, tedy asi 600 nových domovů pro seniory za přibližně 80 miliard korun. Přitom dnešní poměr nestačí už teď. více...

Krátce

Publicistická díla do soutěže zaměřené na téma zdravotního postižení lze přihlašovat do 30.9.2026 na MPSV, Oddělení práv osob se zdravotním postižením, Na Poříčním právu 376/1.

Od ledna 2027 má v Česku začít jednotný postup vyšetření sluchu u lidí od 50 let. Praktik sluch orientačně prověří a při podezření na nedoslýchavost odešle pacienta na ORL nebo foniatrii. Cílem je zachytit zhoršování sluchu ještě předtím, než začne komplikovat život.

Podporují nás

Ministerstvo zdravotnictví
Statutární město Brno
Jihomoravský kraj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.