pečuj doma

Kdy je na místě řešit opatrovnictví a jak vzniká?

8.10.2021

Otec leží po třetí mrtvici v LDN, následky fyzické i psychické, odmítá podepsat žádost do domova důchodců, odmítá rehabilitaci, odmítá se bavit s kýmkoliv. Trvá na tom, že si ho maminka vezme zpátky domů. Ta je na antidepresivech, není fyzicky ani psychicky schopná se o něj postarat. Já bydlím v jiném městě. A v podnájmu, navíc by ke mně nešel. Mám podat žádost o částečné zbavení svéprávnosti a opatrovnictví? Jak přesně? Jak to funguje prakticky? Koho ustanovit opatrovníkem - já bydlím přes půl Moravy, maminka je na antidepresivech, je ona jako psychiatrický pacient způsobilá stát se opatrovnicí? Případně co dál řešit, na co se koho zeptat? Otec má trvalé bydliště jinde než u mámy, manželé nejsou (nikdy nebyli). Může ho odmítnout přijmout, když jí ho sanitka doveze před dům?

Odpověď

Předně je nutné si ujasnit, co a jak tatínek je a není schopen dovodit.

  1. Pokud tatínek sice nic nechce, ale na druhou stranu je orientovaný a uvědomuje si svoji situaci, pak má právo si rozhodovat, chtít a tlačit na druhé, dokonce manipulovat a vydírat. Je pak na druhých, aby si byli schopni toto nenechat líbit, nebo tomu naopak podlehli. Nikdo dospělý není povinen vyhovět „rozmaru“ a proti své vlastní vůli. A ani maminka a ani Vy nemáte automaticky povinnost pečovat, i když v rámci blízké rodiny se očekává, že se o sebe vzájemně lidé postarají, nebo alespoň této starosti napomohou.
    1. Je velmi logické, že člověk (zvlášť nemocný) chce pro sebe to nejlepší, chce kolem sebe osoby, kterým důvěřuje a chce se pohybovat v prostředí, které je mu známé.
    2. Je běžné, že člověk (zvlášť v nemoci) není ochoten nic u sebe změnit. I možná proto nemoc propukla a zůstanou následky (dovozuji to z případů, kdy se lidé dostali z velmi nepěkných, až neléčitelných, nemocí, ale bylo to především tím, že u nich došlo k razantní změně jejich života. A protože je těchto lidí málo, lze usuzovat, že většina nic měnit nechce).
    3. Z výše uvedených důvodů je pak nemocný člověk často svéhlavý, sobecký, nesoudný a dostává ostatní do neřešitelného vnitřního dilematu, jak blízké osobě odmítnout pomoci. Ale i na to má tento člověk plné právo a jeho blízcí zase mají právo se z toho cítit v nepohodě a odolat, případně neodolat a situaci ovládnout po svém (byť také svéhlavě, sobecky a nesoudně). Toto není předmětem právní rady, ale spíše vnitřní psychologické rozvahy.
    4. Pokud je tedy tatínek v tomto stavu, mohl by jeden ze scénářů být, ho prostě nechat být. Buď si to s maminkou dohodne, nebo nedohodne. Vy sama, pokud na Vás bude vyvíjet nátlak tatínek, nebo třeba personál LDN, máte také možnost asertivně situaci zvládnout a říci své „ne“, podmínky, za kterých by to šlo, nebo se podvolit a říci „ano“ (např. při propouštění tatínka). Pokud tatínek bude odmítnut, jak Vámi, tak maminkou a případně na něj bude vyvíjen tlak z LDN (na propuštění), tak možná, až opravdu „padne na dno“, začne situaci řešit. Muži po mozkové příhodě (zvláště pokud je napadena jejich dominantní část mozku), tak bývají apatičtí a neochotní se sami zapojit. Proto je důležité se taky připravit, že následkem může být další atak, případně nezvládnutí péče o sebe sama a třeba tatínka najdete v jeho bydlišti ve zbědovaném stavu. Pořád – platí-li bod 1. má tatínek právo i na neřízenou sebedestrukci.
    5. Vy, případně osoby nalézající se v blízkosti tatínka v dané chvíli, tak mají povinnost ze zákona poskytnout první pomoc. Neznamená to, že z jiného města musíte přijet a pomáhat, ale pokud byste u tatínka byla na návštěvě a on se dostal do špatného stavu, musíte pomoci (alespoň zavolat rychlou záchrannou službu; ale nemusíte pak hodiny, dny, týdny… pečovat).
  2. Pokud tatínek nic nechce, protože ho nemoc ovlivnila natolik, že už opravdu nemá reálný náhled na situaci, neví, že by si mohl požádat o sociální službu (a pokud to tatínkovi někdo říká, nedokáže to pochopit), pak je ohrožen a je na místě řešit opatrovnictví a začít rozhodovat za tatínka, jako by se stal malým dítětem, které je třeba vést. Nejde o to, že tatínek nechápe, protože nechce, ale protože to nemůže pochopit. Na „nechce“ má právo – viz bod 1. Nemůže to chápat, ale znamená, že potřebuje pomoc a ochranu v oblasti jednání, rozhodování, vymýšlení (tzv. potřebuje nahradit svoji nemocnou hlavu hlavou někoho jiného, a protože se hlavy transplantovat nedají, tak je zde na místě řešit opatrovnictví – tedy zastoupení externí).
    1. Je zde docela jedno, zda by šlo o opatrovnictví, kde současně tatínek bude omezen ve svéprávnosti, či omezen nebude. Opatrovník pořád rozhoduje tak, jak mu svěří soud.
    2. Omezení svéprávnosti v tomto případě není „za trest“, ale je to jen soudem definovaný seznam, který by měl odpovídat tomu, co tatínek doopravdy už pro nemoc nezvládá. A v čem již tatínek nezvládá, to by bylo svěřeno (v běžných věcech) opatrovníkovi.
    3. Tady je vhodné jednat, co nejrychleji, protože soudní řízení chvíli trvá a např. přesun tatínka do sociální služby se bez opatrovnictví značně komplikuje.
    4. Návrh (vzor) i popis k opatrovnictví naleznete zde: https://www.pecujdoma.cz/poradna/poradna-socialne-pravni/opatrovnictvi-a-zastupovani-pouceni-rozdily-vzory/. Doporučuji, abyste se podívala na vzorový návrh na str. 27 a násl., kde je nástin, jak dosáhnout opatrovnictví buď bez omezení, nebo s omezením, ale na dobu vyřizování omezování (protože to je časově náročnější řízení) nechat ustanovit opatrovníka dle § 58 občanského zákoníku pro akutní záležitosti. To by Vám (nebo nějaké jiné osobě, která by opatrovnictví vykonávala) mohlo urychlit přístup k pomoci (a zastoupení tatínka).
    5. Opatrovník může jednat i proti vůli opatrovaného (např. ho umístit do sociální služby dle § 91a zák. č. 108/2006 Sb.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108#f5833200), ale jen za přesně stanovených podmínek, že není zbytí. Jednou totiž zdravotní péče nebude potřeba a tatínek bude propuštěn do tzv. domácí péče. Tedy – může být doma, ale může za ním docházet obvodní, rehabilitační, příp. psychiatrická sestra; může za ním chodit lékař na návštěvní službu a mohla by mu v domácím prostředí pomáhat třeba asistenční nebo pečovatelská služba. Pokud by to takto bylo možné, není možné ho umístit do domova. Pokud ale za podpory opravdu sám doma není schopen zvládat (např. protože nemá finance na tolik péče, nebo potřebuje péči celý den), tak pak by bylo ohrožující ho nechat bez pomoci a lze ho umístit do služby, i když on sám protestuje. Nicméně, vše jde vyřešit byrokraticky, ale faktický odvoz tatínka s protesty musí zajistit (resp. strpět) blízcí (nebo opatrovník).
    6. Opatrovníkem může být kdokoliv důvěryhodný, netrestaný, bez dluhů a koho si tatínek určí nebo mu blízká osoba, příp. jiná vhodná osoba, ale také může být opatrovníkem obec, ve které tatínek bydlí. 

Co se týče Vašeho dotazu, zda „musíte tatínka přijmou“, když jej přiveze sanita domů lze říci, že lidsky (v rámci rodiny) byste měli. Ale právně toto vynutit nelze. Tedy, pokud sanita tatínka přiveze třeba v pátek ve čtyři odpoledne a Vy zrovna nebudete doma (zákon Vám neukládá povinnost být doma a to ani, pokud Vám lékař/tatínek předem zavolá a řekne: „buď doma“), pak je opravdu na samostatnosti tatínka, jak se domů dostane, zaobstará se a jak to doma sám zvládne. Může to dopadnout i tak, že zůstane před domem/bytem a pak je otázkou, kdy tam začne strádat natolik, že mu třeba sousedi zavolají první pomoc a ta ho opět odveze k hospitalizaci. Pokud se totiž o osobu nemá kdo postarat (nebo nechce se nikdo postarat) a současně osoba potřebuje, aby se o ni někdo postaral, musí být kontaktován sociální odbor a ten napomáhá se zajištěním právě třeba sociálních služeb, které lze proti vůli v ohrožujících případech (viz bod 2 písm. e)) poskytnout. Ale péče vnucená násilím bývá tak trochu pácháním dobra. Může velmi pomoci, ale pokud ji člověk opravdu nepřijme, dochází ke konfliktním situacím, kdy se je takový člověk schopen bránit i agresivně (proti zásahům, které mu vadí).

Co dál můžete řešit:

  • Vyřešte otázku vhodnosti opatrovnictví a pokud k němu dojdete – začněte, co nejdříve.
  • Kontaktujte sociální pracovnici v LDN a ošetřujícího lékaře a zjistěte prognózy vývoje tatínkova stavu, zda je možné, že se obejde bez lékařské péče, nebo s jejím omezením (a zda může mít domácí péči a sociální službu), nebo ji naopak bude již nejspíš potřebovat na stálo (a tím zůstane v LDN).
  • Kontaktujte sociální odbor na obecním úřadu a zkuste s nimi najít vhodnou sociální službu, pokud bude pravděpodobné, že tatínek bude z LDN propuštěn (sama můžete hledat též na http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do;jsessionid=BCB3EC5AA002CBBEDAEFB9E5DC05302E.node1?SUBSESSION_ID=1629739913627_1). Se sociálním odborem můžete spolupracovat i na vypracování návrhu na opatrovnictví a na řešení sociálních dávek.
  • Zkuste chápat těžkost zdravotního stavu tatínka a jeho neutěšený psychický stav a koukat na svět z jeho úhlu pohledu. Pravděpodobně ho lépe pochopíte a více Vám bude důvěřovat, což Vám může napomoci ho vést k něčemu, co mu prospěje a Vás ani maminku nezničí (neznamená to, že musíte a ani, že se musíte tatínkovi podvolit – často bourá bariéry ho jen chápat).
  • Nechejte maximum rozhodování na tatínkovi (je-li v bodě 1) a jen nabízejte pomoc (např. zda chce pomoci vyplnit žádosti, zařídit přestavbu v bytě/domě).
    Pokud se jeví, že na tom tatínek bude špatně, je vhodné začít řešit i žádosti o sociální dávky (příspěvek na péči, průkaz osoby se zdravotním postižením, příspěvek na mobilitu, příspěvek na kompenzační pomůcky, pokud tatínek nemá – tak invalidní důchod atd.). Tady by bylo dobré znát lépe tatínkovy finanční možnosti a co se s ním do budoucna nejspíš bude dít.
    Uvažujete-li o osobní péči (Vy, maminka nebo někdo blízký), ale nevíte, jak byste to fyzicky zvládali, jak by Vás to finančně zatížilo, je dobré si udělat přehled o sociálních službách (lze kombinovat Vaši péči a pomoc služby – třeba na těžší úkony), o sociálních dávkách a rezervách tatínka, zda si může dopřát Vaši péči, techniky k péči (naleznete např. u nás: https://www.mskruh.cz/). 

Snad jsem takto pro začátek naznačila směry, abyste se mohla orientovat. Určitě Vám vzniknou dopřesňující dotazy – napište nám, abychom Vám mohli lépe (adresněji k dané situaci) pomoci.

Mgr. Radka Pešlová

 

           

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Statutární město Brno a Jihomoravský kraj.

 

Potřebujete si promluvit s terapeutkou? Zřídili jsme službu pro pečující a pozůstalé. Objednejte se.
Pro zhoršení epidemické situace je zrušena podpůrná skupina v Praze 22. a 23. října.
Máte psychické problémy, které se objevily během pandemie a stále přetrvávají? Pomůže psycholožka.
Přihlaste se na podpůrnou skupinu do Rokycan 26. a 27. listopadu. Téma Senioři v pandemické době.

Články

PTÁTE SE: Má osoba pečující o dospělé dítě nárok na přepočet důchodu?

22.10.2021 Neformální pečující se stará o své dospělé handicapované dítě. Přitom je tomu rodiči již 65 let a pobírá svůj starobní důchod... Může si tento pečující požádat na Okresní správě sociálního zabezpečení o přepočet důchodu, například po 3 letech, co je v penzi? Prosím, jak to je? více...

ZPRÁVY: Úlevou pro umírající je mobilní paliativní péče

21.10.2021 Pražská záchranka bude nově zajišťovat pacientům v metropoli mobilní paliativní péči. Ta bude spočívat ve zřízení speciálního týmu, který by v případě komplikací u lidí, kteří jsou v konečném stadiu nevyléčitelného onemocnění, zajišťoval primárně akutní péči přímo v místě jejich bydliště. více...

ZPRÁVY: Jsme opět mezi rizikovými zeměmi. Scénář se opakuje

20.10.2021 Někteří vládní politici donedávna ujišťovali, že ČR boj s koronavirem naprosto zvládá a v některých parametrech patříme mezi nejlepší v Evropě. Omyl připustili až poté, co je k tomu donutila série rekordních nárůstů počtu nakažených. A i to, že čím dál více zemí ČR zařadilo opět mezi rizikové. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.