Když nastanou problémy při výkonu opatrovnictví

Letos jsem se stala opatrovnicí svého táty a mám několik dotazů.

1. Taťkovi se zhoršuje zdravotní stav. Špatně vidí, což ovlivňuje i jeho motoriku a chůzi. Bydlí sám a já za ním dojíždím. Hodně věcí nezvládá, jako je úklid, hygiena... Navrhla jsem mu domov pro seniory, ale on nikam nechce. Jenže mám obavy, že za chvíli nebude schopen normálně fungovat. V listině opatrovníka stojí, že bez jeho souhlasu ho nemohu umístit do žádného ústavu. Je tím myšlen i domov pro seniory? Musím mít jeho souhlas pro podání žádosti? Myslím si, že by to pro něj bylo nejlepší a měl by tam veškerou péči. Pro mě je to i psychicky náročné. Protože když mu dám nějaké kapesné, opět to utratí za alkohol. Jenže když občas někam odjedu na 3 dny nebo i týden, kromě nákupu, který mu udělám, musím mu nechat i nějaké peníze, kdyby si něco potřeboval nutně koupit. Jenže pak zjistím, že se jídla ani nedotkl, protože si koupil alkohol.

2. Dále také uvažuji se za rok odstěhovat za prací do velkého města, 200 km daleko, kde mám i přítele a chceme založit rodinu, máme vztah na dálku už přes rok a už chceme bydlet spolu, ale jako opatrovník nevím, jak to mám udělat, aby zároveň bylo postaráno i o mého tátu, který bydlí sám v bytě a nikoho jiného tady nemá. Bydlet s námi by nemohl, má i psychické problémy a už se mnou bydlel dříve, kdy pil, byl agresivní a já sama jsem málem skončila na psychiatrii. Nemohla bych s ním už bydlet.

3. Už jsem i přemýšlela, že bych se opatrovnictví vzdala. Je to možné? Nevím, jaké jiné řešení vymyslet, když otec odmítá jít do domova pro seniory.

Odpověď

Chci vás ujistit, že obtíže, které s tatínkem jako opatrovaným řešíte, jsou až příliš časté v rodinách. Jejich řešení bývá často na hraně konfliktu. Pokusím se vám tedy odpovědět na vznesené otázky, přiblížit vám jaké jsou právní možnosti.

Uvádíte několik závažných okolností týkajících se zdravotního stavu Vašeho otce a výkonu Vaší funkce opatrovnice. K jednotlivým bodům sděluji následující:

1. K otázce umístění opatrovance do domova pro seniory

Není běžné, aby listina o jmenování opatrovníka výslovně zakazovala umístění opatrovance do zařízení sociálních služeb. Naopak, právní úprava stanoví podmínky, za nichž opatrovník může o takovém umístění rozhodnout a je dost možné, že jste jako opatrovník dostala poučení ve smyslu § 480 a 483 občanského zákoníku „opatrovník nesmí rozhodnout o ...“ ale to není absolutní zákaz, jen ke svému rozhodnutí potřebujete dalších souhlasů (viz vysvětlení dále).

Podle § 91a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, může opatrovník uzavřít smlouvu o poskytování pobytové sociální služby i bez souhlasu opatrovance pouze tehdy, pokud:

a) neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo život nebo zdraví opatrovance (např. v důsledku duševní poruchy či ztráty schopnosti se o sebe postarat), nebo by hrozilo vážné poškození zdraví osob v jeho okolí, a zároveň
b) nelze zajistit pomoc mírnějším způsobem.

V takovémto případě vlastně není na nic čas, dojde k umístění opatrovaného do služby a souhlasy soudu nebo opatrovnické rady se dořeší později, případně se má za to že ani nejsou potřeba, protože právě zákon o sociálních službách výslovně uvádí že opatrovník takovou smlouvu uzavřít může.

Ve všech ostatních případech (pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky) je k umístění nutný souhlas opatrovance, nebo zde musí být souhlas se změnou bydliště daný opatrovnickou radou podle § 480 občanského zákoníku, není-li rada zřízena, tak podle § 482 souhlas soudu, souhlas soudu se také vyžaduje k uzavření smlouvy, která opakovaného zavazuje na dobu delší než 3 roky dle § 483 občanského zákoníku.

Samotná žádost o přijetí do domova pro seniory (jako podání) však nevyžaduje souhlas opatrovance – ten je nutný až při uzavření smlouvy o poskytování služby. Žádost tedy můžete podat i vy jako opatrovnice, zejména pokud to považujete za vhodné řešení do budoucna a dokázala byste zdůvodnit, proč nejednáte v souladu s vůlí opatrovaného (prokážete, že jeho přání lze rozumně odporovat a umístění do služby by bylo v jeho zájmu).

2. K plánovanému stěhování a vzdálenosti od opatrovance

Pokud plánujete stěhování do větší vzdálenosti (cca 200 km) a nebude možné zajistit osobní kontakt a zajištění otcových práv, nebudete mít přehled o jeho aktuálním zdravotním stavu atd., je vhodné tuto skutečnost včas oznámit soudu, který vás jmenoval opatrovníkem.
Soud může posoudit, zda je pro opatrovance vhodné, abyste ve funkci pokračovala, nebo zda by bylo vhodnější jmenovat jiného opatrovníka (např. jiného příbuzného, obec jako veřejného opatrovníka, kde má opatrovanec pobyt).

Vaše osobní situace, vzdálenost i psychická náročnost jsou okolnosti, které je potřeba brát na vědomí, protože opatrovník má povinnost jednat v nejlepším zájmu opatrovance, ale také musí mít reálnou možnost svou funkci vykonávat.

Ptáte se také, jak zajistit péči – pokud Váš tatínek potřebuje péči druhé osoby, je možné domluvit i terénní službu (např. asistenční/pečovatelskou), kterou budete hradit z jeho příspěvku na péči nebo úspor, příp. z jeho dalších příjmů.

3. K možnosti vzdát se funkce opatrovníka

Opatrovník má právo se své funkce vzdát, pokud se domnívá, že již není schopen řádně hájit práva a zájmy opatrovance.
Stačí, když soudu, který vás jmenoval opatrovníkem, podáte písemné oznámení o vzdání se funkce opatrovníka s uvedením důvodů (např. zdravotních, osobních, pracovních či rodinných).
Soud následně rozhodne o jmenování jiného opatrovníka.

Rozumím, že je pro Vás situace psychicky i prakticky náročná. Snad najdete pro vás i pro tatínka vhodné řešení.

 Mgr. Radka Pešlová