Kolizní opatrovník při užívání bytu opatrovaného

Po dohodě s rodinou jsem se stal opatrovníkem mého dědy, který aktuálně žije delší dobu v domově důchodců. Po zhoršení zdravotního stavu se za ním do domova přestěhovala i má babička, kde spolu nyní žijí. Mají společně byt v osobním vlastnictví, který oba hradí svým důchodem, byt je ale nyní prázdný. Domluvil jsem se s babičkou a dědou, že bych se do bytu nastěhoval já, aby byl využívaný a zbytečně nechátral, platby za služby bych po nastěhování samozřejmě místo prarodičů hradil já. Rád bych se zeptal, jak bych měl správně jako opatrovník nyní postupovat - je potřeba na tuto skutečnost vytvořit nájemní smlouvu, mohu ji jako opatrovník podepsat a nebude to střetem zájmu? Musí v tomto případě být využit kolizní opatrovník?

Odpověď

Co se týče bytu babičky a dědy, tak babička se o bytě a jeho využití může jako svéprávná (pokud je schopná o tom uvažovat) rozhodnout. Za dědečka však musí rozhodnout jeho opatrovník, co je pro něj nejlepší. Protože byste rozhodoval sám o sobě, jste v kolizi (více o kolizním opatrovnictví zde: https://www.mskruh.cz/poradna/naucne-texty/navod-opatrovnik-o-opatrovaneho-soucasne-pecuje.-jak-to-pravne-vyresit).

Není úplně podstatné, že byste platil náklady, které by jinak nesli Vaši prarodiče, ale je podstatný zájem (prospěch) opatrovaného. Možná by bylo prospěchem prodej nemovitosti, nebo komerční nájem, aby z něj prarodiče měli významnější zisk. Samozřejmě je také možné, že by bylo přáním babičky Vás v domě nechat bydlet bez hrazení nájmu (který by se pro potřeby snížené úhrady dle § 73 odst. 3 zák. č. 108/2006 Sb.) v sociální službě posuzoval jako příjem a také by z něj finančně profitovali, ale současně by tento příjem museli danit.

Co je vhodné pro babičku s dědou, resp. pro dědu, bude muset řešit právě kolizní opatrovník.

Mohl byste uvažovat i o tom, že by o bytě rozhodla babička samostatně, bez dědečka, protože byt spadá do společného jmění manželů (SJM) a za určitých okolností může každý z manželů o SJM rozhodovat v míře běžné samostatně (příkladmo: jeden z manželů bez souhlasu druhého může nakupovat, prodat za zbytkovou hodnotu vůz, koupit investiční produkty atd.).

Protože se však jedná o byt (hodnoty významné), který náleží do společného jmění manželů, pak je pro zajištění jeho správy včetně rozhodování o tom, kdo bude nemovitost užívat nutno uplatnit ustanovení § 713 a § 714 občanského zákoníku.

Pokud se jedná o uzavření nájemní smlouvy k tomuto bytu, který náleží do SJM, jde o jinou než běžnou správu, o které hovoří výslovně ustanovení § 714 občanského zákoníku. Proto je potřeba souhlas obou manželů.

Podotýkám, že nájemné pak je příjmem obou manželů (opět spadá do SJM).

Pokud však k uzavření nájemní smlouvy dojde i bez souhlasu manžela, pak je takové jednání platné a vzniká pouze druhému manželovi právo dovolat se neplatnosti takového jednání, což by nejspíš Váš dědeček neudělal, protože ho zastupujete Vy. Z pohledu opatrovnictví to není příliš férové jednání.

Mgr. Radka Pešlová