Lze použít celý důchod opatrovaného na běžnou péči doma?

Jsem opatrovníkem mojí maminky, která je omezena ve svéprávnosti. Při soudním řízení kvůli změně opatrovníka nám řekla paní soudkyně, že když pečuje opatrovník dobře, smí používat celý důchod opatrovance. Já si ho tedy nechávám posílat na svůj účet, i proto, abych oddělila finance určené na běžný provoz od financí určených na správu maminčina majetku. Nikde to nemám ale písemně a ani jsem to na internetu nenašla.
Kromě důchodu 22 000 Kč má maminka ještě další příjmy, a z pronájmu bytu a z pronájmu polí ročně. Na účtu má kolem 500 000 Kč, tyto peníze tam zůstávají, platím z nich jen pojištění jejího domu, daně, opravy pronajímaného bytu a podobně.
Maminka žije v našem domě, já a moje rodina o ni pečujeme, jak nejlépe umíme. Jsem jí celý den i noc k dispozici, chodím s ní na procházky, cvičím s ní, dopřávám jí kvalitní potraviny, jezdíme s maminkou na dovolenou a na výlety. 
Maminka má atopický ekzém, takže kupujeme v lékárně prostředky na péči o pokožku pro atopiky. Jenom za mycí gel platím 600 Kč, také kupujeme pravidelně probiotika a jiné věci. Musela jsem jí pořídit vše nové, protože neměla od předchozího opatrovníka žádné slušné věci, dokonce ani pyžamo.
Spravuji mamince majetek, jednám s nájemníky, zajišťuji opravy, smlouvy, daně, energie, hroby, bytové družstvo, úřady, soudy, advokáty, lékaře, pojišťovny... 
Jak péče tak správa maminčina majetku je časově i psychicky velice náročná.
Mohu jako soudem ustanovený opatrovník užívat celý důchod opatrovance na jeho běžnou péči, aniž bych k tomu měla další písemné povolení soudu? Pokud ano, prosím o konkrétní odkazy na příslušná ustanovení zákona nebo judikaturu, případně metodiku. Nikde jsem nenašla přesnou odpověď.
(Redakčně kráceno z důvodu zachování anonymity.)

Odpověď

Není dostupná metodika k opatrovnictví, která se týká opatrovaných v rodině. Není k tomu ani judikatura (oni se opatrovaní moc nesoudí).

Dostupná je DŮVODOVÁ ZPRÁVA K OZ VE VĚCI SPRÁVA JMĚNÍ (k § 457 až 464)

Rozdíl mezi zákonným zastoupením a opatrovnictvím je v právním důvodu vzniku obou těchto forem zastoupení. Prvé vzniká přímo ze zákona, druhé na základě rozhodnutí soudu. Z té příčiny osnova důsledně rozlišuje mezi obojím a neslučuje zákonné zastoupení a opatrovnictví pod jednotné označení „zákonné zastoupení“, jak je tomu dosud, neboť tím se jasnost řeči zákona rozmělňuje.
Základním společným znakem obou uvedených způsobů zastoupení je skutečnost, že zákonného zástupce i opatrovníka může mít osoba nesvéprávná. (Některá další ustanovení speciální povahy tuto zásadu v případě opatrovnictví prolamují.) Společným znakem je však také to, že taková zastoupení vznikají k ochraně nesvéprávného a v jeho zájmu, na což se zvláště dbá u člověka. Logickým důsledkem této konstrukce je akceptace tradičního řešení při kolizi zájmů zákonného zástupce či opatrovníka se zájmy zastoupeného, popř. při kolizi zájmů několika osob, které mají společného zákonného zástupce nebo opatrovníka.
Z těchto důvodů se navrhuje stanovit základní právní aspekty pro obě uvedené formy zastoupení společně. Speciální úprava zákonného zastoupení a opatrovnictví (poručnictví) nezletilých se svěřuje druhé části zákoníku o právu rodinném, přičemž i tato úprava ovšem vychází co do základů z této obecné úpravy.
Zákonný zástupce ani opatrovník nemají i vůči zastoupenému právo na odměnu. Výjimku se navrhuje nově stanovit pro případ, že při tomto zastoupení náleží zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi odměna za správu jmění; není-li speciální úprava, stanoví výši takové odměny na návrh zástupce soud.
Správa jmění je odlišná od správy cizího majetku podle části třetí. Proto se v ustanoveních o zákonném zastoupení a opatrovnictví používá výrazu „běžná správa“ (jmění), nikoli „prostá správa“ nebo „plná správa“ (majetku). Účelem správy jmění zastoupeného nebo opatrovance je vždy dbát o rozmnožení majetku zastoupeného nebo opatrovance, ale zákonný zástupce i opatrovník mohou jak v péči o zachování majetku opatrovance, tak i v péči o jeho rozmnožení činit jen úkony běžné povahy; v neběžných případech si musí vždy vyžádat souhlas soudu. Tím se tato úprava pojetím liší od úpravy správy cizího majetku.

Zákonná úprava je dána občanským zákoníkem:

§ 461
(1) Spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.
(2) Dar, dědictví nebo odkaz určené pro zastoupeného s podmínkou, že jej bude spravovat třetí osoba, jsou ze správy podle odstavce 1 vyloučeny. Zákonný zástupce nebo opatrovník však může přijetí takového daru, dědictví nebo odkazu odmítnout; k odmítnutí se vyžaduje schválení soudu.

§ 462

Zákonný zástupce ani opatrovník nemůže požadovat od zastoupeného odměnu za zastoupení. Má-li však povinnost spravovat jmění, lze za správu přiznat odměnu. O její výši rozhodne soud s přihlédnutím k nákladům správy, k hodnotě spravovaného majetku a k výnosům z něho, jakož i k časové i pracovní náročnosti správy.

VEŘEJNÝ OCHRÁNCE VYSVĚTLUJE POJEM „BĚŽNÁ SPRÁVA“ JAKO „PROSTOU SPRÁVU“, což ale odporuje důvodové zprávě

ZE ZPRÁVY VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE - 2539/2017/VOP/ZD-Veřejné opatrovnictví - zpráva o šetření (Brno, 15. května 2018):

Zákon neobsahuje speciální úpravu správy majetku opatrovance opatrovníkem, tak jako je tomu například u správy majetku dětí rodiči. Proto je nutné použít obecná ustanovení týkající se prosté správy cizího majetku dle § 1405 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

K tomu náleží znění z občanského zákoníku:

Prostá správa cizího majetku

§ 1405 OZ
Kdo vykonává prostou správu cizího majetku, činí vše, co je nutné k jeho zachování.

§ 1406 OZ
Správce uplatňuje při prosté správě všechna práva týkající se spravovaného majetku a řádně s ním hospodaří. Správce nesmí bez souhlasu beneficienta změnit účel spravovaného majetku.

§ 1407 OZ
Spravuje-li správce peněžní prostředky, musí je vynaložit obezřetně. Bylo-li něco ze spravovaného majetku vynaloženo určitým způsobem dříve, může správce zvolený způsob později změnit.

§ 1408 OZ
(1) Správce může ze spravovaného majetku něco zcizit, je-li to v zájmu zachování hodnoty, podstaty a účelu spravovaného majetku nebo je-li to nutné k zaplacení dluhů s tímto majetkem spojených; jinak jen za protiplnění. Za stejným účelem může správce spravovaný majetek zastavit nebo jinak použít jako jistotu. K těmto právním jednáním musí správci udělit souhlas beneficient.
(2) Souhlas k zcizení majetku správce nepotřebuje, hrozí-li mu rychlá zkáza nebo je-li pravděpodobné, že rychle ztratí na hodnotě.

Pododdíl 3
Plná správa cizího majetku

§ 1409 OZ
Komu je svěřena plná správa cizího majetku, dbá o jeho rozmnožení a uplatnění v zájmu beneficienta.

§ 1410 OZ
Správce může se spravovaným majetkem činit cokoli, co je nutné a užitečné.

OBECNĚ se vychází z praxe a rozhodnutí o jmenování opatrovníkem. Pokud máte povinnost spravovat opatrovancovy prostředky, tak nakládáte i s jeho důchodem, sociálními dávkami a běžně v rozsahu každodenních potřeb i s úsporami. Větší záležitosti dle § 480 občanského zákoníku (nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku 100 × životní minimum jednotlivce, nabytí nebo zcizení majetku převyšující 1/3 opatrovancova majetku, ledaže tato třetina představuje hodnotu jen nepatrnou, přijetí nebo poskytnutí zápůjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených výše, ledaže se k takovým rozhodnutím vyžaduje i souhlas soudu.) pak musíte rozhodovat s opatrovnickou radou, pokud byste ji měla zřízenou. Ale pokud ji nemáte, tak se soudem.

Má-li maminka takové zdroje, o jakých píšete, určitě můžete pro její péči využívat její majetek (vč. celého důchodu). Ale pozor – pokud chcete za péči platit sama sobě – jste v kolizi a je potřeba, aby to řešil kolizní opatrovník a schválil soud. K tomuto už jsme zveřejnili odpověď zde: https://www.mskruh.cz/poradna/pravni-poradna-pro-opatrovniky/ptate-se-pece-o-nesvepravneho-syna-hospodareni-a-kolizni-opatrovnik, prosím, projděte si ji.

Mgr. Radka Pešlová