Má právo bývalý opatrovník užívat dům opatrované matky?

Rozhodnutím soudu došlo ke změně opatrovníka. Opatrovanka vlastní dům, ve kterém s ní žil i původní opatrovník. Smlouvu neměl. Nic léta neplatil. Nyní žije opatrovanka u nového opatrovníka, kterého soud určil. V obou případech se jedná o děti opatrovanky. Původní opatrovník se odmítá z domu vystěhovat a nařizuje současnému opatrovníkovi, že nesmí do domu vstoupit bez jeho přítomnosti. Zároveň ale současnému opatrovníkovi nařizuje, že musí provádět nutné opravy na domě, starat se o zahradu a zvířata, vždy ale jen v jeho přítomnosti. Což je těžké, protože není v domě přítomen často. Odjíždí pracovně na delší dobu. V domě je prý nefunkční topení, nový opatrovník ho musí nechat opravit. Má původní opatrovník uživatelské právo na dům? Případně na jak dlouho? Je možné ho vyzvat k opuštění domu?

Odpověď

To, jestli má původní opatrovník užívací právo na dům, nedokážeme v poradně rozklíčovat. Bylo by potřeba nahlédnout do katastru nemovitosti, zda zde není např. spoluvlastnictví nebo zanesení věcného břemene. Taktéž by bylo vhodné zkontrolovat zprávy, které měl původní opatrovník vždy 1× ročně podávat soudu, zda v nich není uvedeno něco o platné nájemní smlouvě mezi opatrovníkem a opatrovanou (to by buď muselo být schvalováno soudem, nebo sepsáno s kolizním opatrovníkem tak, aby současně nebyl na jedné listině 2× podpis stejné osoby), či o jiném právním titulu.

Teoreticky mohlo být nějaké právo užívání tzv. vydrženo, tj. fungovalo tak dlouho, že je to normální a jen se zapomnělo na to „sepsat papír“, ale to je velkou otázkou, protože pokud se opatrovník nechal bydlet bez právního důvodu u opatrované třeba z důvodu péče, nebyl jistě v dobré víře, že má takto právo nájemní, zvlášť pokud to mohl být on, kdo měl řádně smlouvu zajistit.

Předpokládejme tedy, že takový dokument neexistuje, a pak je možností podat na osobu trestní oznámení pro Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru (§ 208 trestního zákoníku)

(1) Kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo
způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.

Pokud by nájemní vztah existoval, byl by nutný jiný postup (laicky je docela pěkně popsán zde: https://www.stehovanilevnepraha.cz/blog/jak-vystehovat-neplatice/).

Co se týká „opravy nefunkčního topení“: pokud by de facto byl bývalý opatrovník v pozici nájemce, musel by běžnou údržbu a drobné opravy hradit a provádět sám (viz nařízení vlády). Je tedy možné, že topení chce jen odvzdušnit, vyčistit a bude fungovat, to by bylo povinností nájemce, pokud ale jde o výměnu kotle, to by bylo povinnosti pronajímatele, pokud by tady takový vztah byl.

Co se týče toho, že neoprávněný uživatel domu diktuje majiteli domu, jak se má o svůj majetek starat, je docela úsměvné, ale v rámci rodiny spíše smutné.
Samozřejmě může vlastníkovi diktovat zákon, úřad v mezích zákona a pak je vázán smlouvou nebo dobrými mravy.

• Pokud není byt užíván na základě smlouvy, tak smlouvu plnit nemusíme (např. jako by tomu opačně bylo třeba u neplatičů nájmu), zákon... zde třeba nemáme asi narušovat občanské soužití, ale zákon nám neukládá „starat se o cizí pohodlí“, ale ukládá nám třeba, aby naše nemovitost neohrožovala (např. pád věcí ze střechy, která se rozpadá, ale zda si v nemovitosti topíme, či nikoliv, je svobodné nakládání s majetkem).
• Návštěva domu v přítomnosti neoprávněného uživatele: Nelze sice zasahovat do práva na domovní svobodu (§ 178 trestního zákona), ale tady je otázkou, kdo a jak vlastně neoprávněně vnikl do obydlí jiného nebo tam neoprávněně setrval..., aby byly naplněny znaky trestního činu. Rozhodně třeba o squaterech nelze říci, že oprávněně užívají byt a pak, když do bytu přijde jiný, bude velmi sporné, zda právo bude chránit toho, kdo neoprávněně od počátku jedná (říká se tomu zjevné zneužití práva). Tady se „na dálku“ radí velmi těžko, protože stav nám opravdu není znám. Takto vzdáleně se zdá (a můžeme se mýlit), že jde o manipulaci a zastrašování, možná jistou dominanci proti submisivnímu přístupu, ale bez právního nároku diktujícího. Ale opravdu nemůžeme (takto v poradně na základě poskytnutých informací) vyhodnotit celý právní stav. Pomohlo by zajisté trestní oznámení, kdy by nejspíš diktující Policii případně dokazoval, jaké je jeho postavení).
• Dobré mravy... Dalo by se říci, že při dlouholeté péči potomka o rodiče, který časem možná bude i dědicem, služebnost nebyla zavedena pro duševní onemocnění rodiče atd. by snad možná jistý morální nárok na pobývání v nemovitosti byl. Ale tento nárok sám diktující popírá tím, že se tam chová jako nájemník, nechce se na opravách a na starosti podílet, nestará se sám o zvířata (nejspíš také v majetku opatrované). Protože, když si člověk myslí, že právně by měl mít nárok na podíl k nemovitost, právo na bydlení, tak toto se pojí i s povinností běžných oprav, údržba, tj. vše co vede k zachování majetku. Z popsaného ale nic takového nevyplývá. 

Je tedy otázkou, co je záměrem?

1. Pokud vystěhovat – řešte trestní oznámení, příp. výzvu k zanechání neoprávněného užívání a následně exekuci (vystěhování).
2. Pokud chcete nájemné, což by bylo v zájmu opatrované, navrhněte uzavření smlouvy. Pokud nebude smlouva uzavřena a legalizováno bydlení, vracíme se k bodu 1.
3. Pokud vstupovat do nemovitosti v jiném čase, pak protože je právo bydlení sporné, pak by bylo sporné i porušování domovní svobody, ale to nejsme schopni rozklíčovat v této odpovědi (na základě místní znalosti, právních souvislostí, by byla vhodná konzultace s advokátem, který by případně i stranu sporu zastupoval).
4. U jiných variant je třeba zvážit zájem opatrované (např. nechat někoho bydlet v nemovitosti a nemít od něj úhradu, a ještě platit další výdaje pro jeho pohodlí). 

Snad Vám naše úvahy pomohou v najití odpovídajícího řešení.

Mgr. Radka Pešlová

Doplnění dotazu

Ráda bych se ještě zeptala, pokud i nadále původní opatrovník bez smlouvy zůstane v domě, zda může nový opatrovník vyžadovat klíče od domu opatrovanky. Rozhodnutí soudu o vystěhování může trvat třeba i rok, pokud se ten člověk odvolá. A jak se tedy zajistí majetek obou lidí? Nový opatrovník nesmí přemisťovat věci původního opatrovníka, ale zároveň musí hlídat majetek v domě opatrovanky. Zjistilo se, že odnáší postupně věci z domu opatrovanky. Je v domě sám, klíče odmítá předat. Tvrdí, že tam má své osobní věci, a proto tam nikdo nesmí. Policie potvrdila, že mu nikdo nesmí přemístit jeho osobní věci do jiné místnosti bez jeho souhlasu.

Odpověď

Dle čl. 2 Ústavy ČR a čl. 2 Listiny základních práv a svobod může běžný občan dělat vše, co mu nezakazuje zákon („(3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“), takže opatrovník může chtít klíče. Zda mu je původní opatrovník vydá, to je samozřejmě otázkou. Pokud má ale opatrovaná v domě majetek, současně je to její dům, má právo se k majetku dostat. Je ale sporné, zda lze zámek násilím otevřít a vyměnit, když tam jinak bydlí jiná osoba. Tady nemáme stále vyjasněno, zda je v nájmu nebo má jiný právní (nikoliv protiprávní) titul bydlení.

Jestli něco Policie ČR potvrdila, pravděpodobně má o případu od Vás více informací. Ačkoliv se občas stává, že některým policistům se nechce, než by něco řešili, tak raději obecně odkáží, že to nejde, stále je pravděpodobnější, že při podrobnější znalosti o případu Vám policie poskytuje důvěryhodné informace. Nicméně ani policie nemusí mít představu, co by šikovný advokát pro Vás dokázal v případě sporu obhájit a na jakou judikaturu by se odvolal.

Proto doporučujeme kontaktovat v dané věci advokáta, který by Vám případně Váš postup byl schopen pomoci obhájit, kdyby z toho byl nakonec soudní spor, a možná byste nemuseli čekat na vystěhování měsíce.

Pokud však předchozí opatrovník prodává/odnáší věci opatrované, může jít o krádež, a to dokonce na úkor tzv. zranitelné oběti, a zde by měla Policie situaci vyšetřit, pokud jí podáte podnět, a zranitelné oběti (opatrované) by měla stanovit advokáta (bezplatně). A současně by to měl nový opatrovník za opatrovanou rozhodně řešit.

Ať se Vám to podaří

Mgr. Radka Pešlová

---

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují: TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj, Ministerstvo zdravotnictví, Nadace zdraví pro Moravu, Nadace Agrofert, Středočeský kraj a drobní dárci.