pečuj doma

Má úřad či soud povinnost přihlížet k jednání opatrovance?

26.12.2025

Úřady a soudy opakovaně nepřihlížejí k jednání osoby omezení ve svéprávnosti s odůvodněním, že za tuto osobu nejednal její opatrovník ani její opatrovník předmětné jednání dodatečně neschválil. Z občanského zákoníku přitom plyne něco jiného: Jednání je platné, pokud toto jednání opatrovník nezneplatnil. Co platí? Občanský zákoník nebo názor úřadu/soudu? Co soud či úřad jednou napíše, z toho vychází, a je obtížné, nákladné, zdlouhavé až nemožné to zvrátit i pro osobu s plnou svéprávností, protože vyšší instance opisují od nižších.

Odpověď

Je úplně pochopitelné, že Vás takový postup úřadů a soudů frustruje. Skutečně platí to, co říká občanský zákoník:

§ 64
Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.

§ 65
(1) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran.
(2) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti.

Opatrovník tedy nemá aktivní povinnost všechna jednání dopředu povolovat nebo zpětně schvalovat. Přesto se v praxi bohužel často setkáváme s tím, že úředníci nebo i soudy tento princip neznají nebo jej nesprávně vykládají a automaticky požadují, aby za opatrovance jednal opatrovník.
Je pravda, že jakmile úřad nebo soud jednou napíše chybný závěr, velmi těžko se to napravuje – a to i pro člověka s plnou svéprávností. Vyšší instance často přebírají argumentaci nižších stupňů a celý proces se tím prodlužuje, zdražuje a ve výsledku může být téměř nedostupný.

Formálně má však přednost zákon před výkladem úřadu či soudu. Pokud se úředník neřídí zákonem, máte podle § 175 správního řádu právo podat stížnost na jeho postup. Je to bohužel častý nástroj právě proto, že k porušování zákonných práv osob s omezenou svéprávností dochází až příliš často.

Na postup si lze stěžovat také u Veřejného ochránce práv, postup, jak podat podnět naleznete zde: https://www.ochrance.cz/podejte-stiznost/.

Chápu, jak vyčerpávající to je. Připravila jsem stručnou argumentaci pro opatrovanou osobu, stížnost podle § 175 správního řádu (viz níže).

Mgr. Radka Pešlová


Stížnost na postup úřední osoby podle § 175 správního řádu

Adresát:
…………………………………… (úřad)
…………………………………… (adresa)

Stěžovatel:
Jméno a příjmení: ……………………………………
Datum narození: ……………………………………
Adresa: ……………………………………
Spisová značka / č. j. (pokud je): ……………………………………

 

Stížnost na nesprávný postup při posuzování jednání osoby omezené ve svéprávnosti

Tímto podávám stížnost na postup úřední osoby, která v rámci řízení vedeného pod sp. zn. …………………………………… odmítla přihlížet k mému jednání jako účastníka řízení z důvodu mého omezení ve svéprávnosti, s odůvodněním, že za mne žádné úkony neprovedl opatrovník.

Tento postup považuji za v rozporu se zákonem, konkrétně s § 64 a násl. občanského zákoníku, které stanovují, že osoba omezená ve svéprávnosti je nadále způsobilá právně jednat v běžných záležitostech každodenního života, a jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu.

Opatrovník nemá povinnost předem nebo zpětně schvalovat každé jednání opatrovance, či za něj jednat úplně ve všem.

Postup úřadu, který mé jednání automaticky ignoruje, je proto v rozporu s občanským zákoníkem, a tím také v rozporu se zásadami činnosti správních orgánů podle § 2, § 4, § 5, § 6 a § 7 správního řádu.

Žádám, aby byla tato stížnost podle § 175 správního řádu:

  1. Prošetřena,
  2. vyhodnocena jako důvodná,
  3. a aby byl úředník / příslušná osoba upozorněna na povinnost postupovat v souladu s občanským zákoníkem a nepřehlížet mé procesní úkony.

Současně žádám, aby mi bylo sděleno písemné vyřízení stížnosti.

Děkuji za vyřízení.

S pozdravem

……………………………………… (podpis)
Datum: ……………………………

 

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje projekt.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.
Poslouchejte, odpočívejte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

INFO: Zvýšení příspěvku na péči? Ani ne tři hodiny asistence navíc

13.1.2026 Osamělí senioři, kteří si již nejsou schopni nakoupit a uvařit, zaplatí ze zvýšeného příspěvku na péči v prvním stupni pouze osm obědů měsíčně.Zvýšení příspěvku na péči v prvním a druhém stupni závislosti od ledna 2026 vyvolává smíšené reakce. Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentuje potřebou udržet reálnou hodnotu příspěvku. více...

ZPRÁVY: Ochranný limit doplatků na léky. Jak je stanoven?

12.1.2026 V poslední době se množí dotazy ohledně limitů doplatků na léčivé přípravky u osob, u kterých došlo ke změně výplaty invalidního důchodu na starobní důchod. Právnička NRZP Mgr. Nicole Fryčová připravila následující informaci, která vám určitě pomůže při řešení podobných problémů. Text jn přejat z webu Národní rady zdravotně postižených. více...

PTÁTE SE: Zřízení práva na dožití v domě pro opatrovaného

11.1.2026 Mám dva syny. Mladšímu je 18 let, je autista, brzy pravděpodobně omezený ve svéprávnosti (řízení je v běhu). Nemá žádný majetek. Dům, ve kterém bydlíme, vlastní starší syn, my všichni ostatní rodinní příslušníci zde máme věcné břemeno užívání. Tento mladší syn byl tehdy, když se dům převáděl na staršího syna, ještě nezletilý, takže věcné břemeno více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.