pečuj doma

Mám podat návrh na ochrannou léčbu klienta?

25.3.2022

Obracím se na Vás s prosbou ve věci našeho klienta. Jde o 63letého muže, bezdomovce, na kterého jsme podali návrh na omezení svéprávnosti a ustanovení opatrovníka. Důvodem bylo, že svým chováním ohrožuje sám sebe, ale i své okolí (nadměrně užívá alkohol, nedodržuje léčebný režim – schizofrenik), nedodržuje hygienu, dle zprávy měst. policie polehával na silnici, kálí kdekoliv i u dětských hřišť. Dle znaleckého posudku i pan doktor zmiňuje, že by bylo možné zlepšení v čase, pokud by byl již v trvale v chráněném prostředí, kde by striktně dodržoval abstinenci od alkoholu, pravidelně užíval léky a měl dostatečnou výživu a životosprávu.

Je nařízeno soudní jednání, zvažuji požádat soud o připojení k tomuto jednání i projednání návrhu o nařízené ochranné léčbě v nemocnici. Dalším důvodem je, že klient je na dávkách hmotné nouze, pobytové sociální zařízení není v této chvíli možné. Prosím o radu, zda návrh na ochrannou léčbu mám podat.

Odpověď

Nejsem si jistá, zda jste při svém podání návrhu na omezení svéprávnosti dostatečně uvážila, co je to role opatrovníka.

Opatrovník má chránit PRÁVA opatrovaného. Tj. pokud má opatrovaný právo na svobodu pohybu, volbu lékaře, odmítání léčby apod., pak jeho opatrovník by měl toto hlídat, aby v tom nebyl omezen. Opatrovník nesupluje Policii a případně výchovný ústav. Opatrovník nemá ani nástroje k nucení opatrovaného „aby poslouchal“, což je samo o sobě poměrně složité vynucování i u nezletilých, kde má rodič větší kompetence a povinnosti k ovládnutí svého potomka (uvádím zde pro srovnání rodičovství u nezletilých je částečně podobné opatrovnictví dospělých).

Pokud klient „jen nechce“, nelze jeho „chtít“ vynutit. Zde má dojít k precizní sociální práci opravdu na bazální úrovni, kdy se snažíte odhalit, proč svůj nešťastný život vede a co by mu pomohlo chtít to změnit. V tom mu pak jste nápomocni.

Rozumím tomu, že je snadné vidět řešení v tom „kdyby se léčil a dodržoval režim“, ale právě svoboda člověka (až dokonce k projudikovanému) je v tom, že povinnost léčit není silnější jako právo se neléčit (příp. léčbu odmítnout).

Pokud tedy klient opakovaně porušuje svým chováním zákon a opravdu jeho sebeohrožení a ohrožení druhých je až za hranicí trestnosti, ten, kdo má jednat (a po kom byste jednání měli vymáhat), je Policie ČR, a klient má být souzen. Pokud by šel „převychovat“ – bude mu odňata svoboda a půjde do věznice. Pokud ho „převychovat“ nejde, protože je to projev nemoci, tak přeléčení mu bude detenčně nařízena léčba.

Tím se vrátím k Vašemu dotazu, zda již nyní máte podat návrh na ochranné léčení. Jen ze znaleckého posudku (a současně s tím, že jsem právník a nikoliv lékař) nejsem schopná dovodit, zda nařízená léčba může mít nějaký účinek. Znalec uvádí, že primární je demence, kterou nelze léčbou ovlivnit. Pokud tedy je stav klienta zchátralý (jak uvádí znalec), tak při akutních problémech je jistě hospitalizace nutná. Přesto návrh klidně podejte – uděláte tím pravděpodobně maximum pro zdravotní stav klienta, ale očekávala bych, že se tím soud nebude zabývat.

Proto bych doporučila další:

  • píšete, že je klient na dávkách HN a s tím spojujete, že není možné poskytnout mu sociální službu
    • zde se domnívám, že právě v tom by měla být Vaše sociální práce, abyste na příslušné službě pomohla klientu vymoci dodržovat právo, protože služby nesmí (ačkoliv připouštím, že některé to nedodržují) selektovat osoby podle příjmů
    • neočekávejte, že služba je hlídacím psem, která vynutí na klientu dodržování povinností sjednaných ve smlouvě a abstinenci... Služba má pouze metody sociální práce (stejně jako Vy) k práci s klientem. Pokud Vám ho nepodařilo motivovat a vést „k lepším zítřkům“, co čekáte, že zmůže služba?
  • ze znaleckého posudku vyplývá, že snad klient i pracoval...
    • bylo by vhodné projít doby pojištění a možnost získání nějakého potvrzení, kdy propukla jeho nemoc (např. epileptické záchvaty, alkoholismus, alkoholová demence) zpětně (co nejvíc zpětně). A na toto navázat získání invalidity zpětně (diagnózy naleznete zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-359#prilohy) a tím by možná vyšel i nějaký invalidní důchod.
    • je pravděpodobné, že klient má invaliditu přiznanou bez výplaty – pokud ano, je potřeba zkontrolovat, kdy byl přiznán vznik – očekávala bych, že jen od nějaké poslední lékařské zprávy, příp. od podání žádosti. A protože se klient nebránil, zůstalo mu tohle vadné posouzení. Takže tohle můžete (měli byste) pomoci Vy, nebo pak opatrovník řešit.

Ačkoliv jste dala relativně jednoduchou otázku, omlouvám se, nedalo mi to, to trochu rozebrat.

Mgr. Radka Pešlová

         

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj a Ministerstvo zdravotnictví.

 

Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte si návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.

Články

ZPRÁVY: Záchrana pro české a moravské seniory přijde z Filipín?

31.8.2026 Lidí starších osmdesáti let bude v České republice v roce 2041 už 871 tisíc, zatímco na začátku roku 2023 jich bylo 466 tisíc. Kdyby si stát chtěl jen udržet dnešní poměr lůžek na počet seniorů, musel by přidat zhruba 40 tisíc lůžek, tedy asi 600 nových domovů pro seniory za přibližně 80 miliard korun. Přitom dnešní poměr nestačí už teď. více...

INFO: Fotografická soutěž na téma „Navzdory bariérám“

30.8.2026 Soutěžní snímky mohou přihlásit amatéři i profesionálové do 15.10.2026. Oceněny budou ty, které nejlépe zachycují život lidí se zdravotním postižením v situacích, kdy čelí fyzickým, společenským, komunikačním, institucionálním nebo vnitřním překážkám, které mohou ovlivňovat jejich každodenní fungování, a jak dokážou tyto překážky překonávat. více...

Krátce

Publicistická díla do soutěže zaměřené na téma zdravotního postižení lze přihlašovat do 30.9.2026 na MPSV, Oddělení práv osob se zdravotním postižením, Na Poříčním právu 376/1.

Od ledna 2027 má v Česku začít jednotný postup vyšetření sluchu u lidí od 50 let. Praktik sluch orientačně prověří a při podezření na nedoslýchavost odešle pacienta na ORL nebo foniatrii. Cílem je zachytit zhoršování sluchu ještě předtím, než začne komplikovat život.

Podporují nás

Ministerstvo zdravotnictví
Statutární město Brno
Jihomoravský kraj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.