Musí soud schvalovat svatební dar opatrované matky?

Starám se o matku, která je omezena ve svéprávnosti tak, že může nakládat pouze s 800 Kč měsíčně. Nejmladší syn se bude ženit a matka by mu chtěla darovat cca 20 000 Kč. Podle mého názoru je tento dar poskytnutý k obvyklé příležitosti podle zásad slušnosti a v přiměřeném rozsahu. Tato částka je zlomek celkového majetku opatrované. Je nutné odsouhlasení soudem?

Odpověď

Částka 20 000 Kč (vzhledem ke vztahu maminka a syn) na svatbu se při dnešních cenách opravdu jeví jako přiměřená.
Ale vše okolo záleží také na celkových majetkových poměrech maminky, jak dosud soud trval/netrval na schvalování právního jednání.

Tedy zde úvaha:

1. Maminka sama o celé částce rozhodnout nemůže.
2. Je to maminčino zvláštní přání – lze na to tedy pohlížet dle § 467 občanského zákoníku, pokud současně opatrovník nemá být obdarovaným synem, ale s darem souhlasí.
3. Je nutné rozvážit, vzhledem k majetkovým poměrům, zda dle § 483 odst. 2 písm. f) občanského zákoníku se jedná o dar poskytnutý k obvyklé příležitosti podle zásad slušnosti v přiměřeném rozsahu a opatrovanec je schopen úsudku a projevil s darem souhlas.
   1. Pokud maminka sama nestrádá, nepobírá sociální dávky pro sociálně slabé (dávky v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení), dá se říci, že za normálních okolností, kdyby byla zdravá, dokonce by asi přispěla víc… pak jde o slušnou částku. Ve starší judikatuře k výživnému se považovalo za situaci, kdy nemá rodič na slušnou výživu, když nedokázal hradit třeba základní náklady na bydlení a stravu v pobytové službě (dříve, v dané judikatuře, domově důchodců). Z toho bychom dovozovali, že je zásadou slušnosti, aby maminka přispěla, pokud však ona sama má na své základní potřeby (bydlení, léky, strava).
   2. Maminka souhlasí (chce).
   3. Částka 20 000 Kč je však neodhadnutelná – praxe v opatrovnictví není veřejná a navíc velmi individuální, a tedy by soud mohl proti této částce mít výhrady. Je-li čas a obava, že soud bude mít výhrady (šlo by to dovodit třeba z toho, že trvá na tom, že bude schvalovat právní jednání třeba nad částku běžně nižší, než je 20 000 Kč), pak lze podat návrh na schválení právního jednání soudem a tím mít právní jistotu při vyplacení.
      1. Pokud by si to opatrovník přece jen chtěl odůvodnit, že je to částka běžná a v rodině odpovídá slušnosti, pak je vhodné, aby si opatrovník zaznamenal třeba to, že maminka v minulosti přispěla všem svým dětem obdobnou částkou. Dále by měl přidat argumenty, že nebude vydáním této částky nijak strádat, že nebude ztrátu této částky muset suplovat stát prostřednictvím sociálních dávek. Že již nyní nesupluje stát (formou dotací) např. úhradu v pobytové službě (kdy mamince díky vyššímu důchodu či jiným příjmům nenáleží snížená úhrada).

Snad si z toho, jako opatrovník, učiníte úsudek a rozhodnete se podle nejlepšího vědomí a svědomí a běžné správy.

Mgr. Radka Pešlová

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj a Ministerstvo zdravotnictví.