pečuj doma

Musí veřejný opatrovník ze státních peněz doplácet sociální službu?

27.4.2021

Chtěla bych se zeptat na doplatkovou dohodu v rámci úhrad za sociální službu domova pro osoby se zdravotním postižením (DOZP). Zřizovatelem DOZP je kraj a poskytovatel nás žádá jako veřejného opatrovníka klientky o doplatek tzv. "neuhrazena" za naši opatrovanou. Jejich argumentem je příspěvek na přenesenou působnost, kterou jako obec dostáváme od státu... Dle mého názoru není možné z příspěvku na přenesenou působnost doplácet neuhrazeno klientce DOZP, byť je naší opatrovanou, jen nevím přesně, čím u poskytovatele argumentovat...

Odpověď

Sociální služba jakožto poskytovatel si nemůže brát prostředky na úhradu v plné výši, pokud by uživateli nezůstalo z příjmů alespoň 15 % (§ 73 zák. č. 108/2006 Sb.). Pokud uživatel nemá z tohoto důvodu na plnou úhradu, může se dohodnout na doplnění úhrady dle § 71 ZSS (3) Poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou osobě, které je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou osobou nebo s právnickou osobou, pokud osoba, které je sociální služba poskytována, nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů.

ALE – jde o dohodu, na kterou nemusíte přistoupit, a pokud na ni nepřistoupíte, nesmí být opatrovaný/uživatel nijak od služby trestán či šikanován.

Příspěvek, který jde na obce na výkon přenesené působnosti (pro letošní rok ve výši 30 500 Kč na opatrovance), je určen na výkon přenesené působnosti, a nikoliv financování sociální služby a ani na dofinancovávání nákladů konkrétního obyvatele obce. Představte si, že obdobný příspěvek je dáván i na výkon sociálněprávní ochrany dítěte a obecní úřady z nich opravdu nesaturují třeba neplacené výživné, neplatí dětem obědy apod.

Tyto prostředky jsou na to, aby obec mohla mít personál a vybavení k zajištění výkonu veřejného opatrovnictví.

Nicméně, nic nebrání obci, aby jako obec nějak dotovala zařízení na svém území, ale to nedělá z důvodu doplácení za opatrovance, ale se záměrem podpořit zařízení na svém území a takovéto rozhodnutí obec řeší v rámci výkonu své samostatné působnosti, jak třeba přispívá na výroční dárky seniorům, vítání občánků apod.

Co se týče argumentace, tak zde bych se nestavěla do podřízené provinilé pozice a sdělila bych, že o prostředcích obce nerozhodujete Vy jako zaměstnanec, a pokud má organizace nějaké požadavky na finance z obce, ať se obrátí písemně na finanční oddělení Vaší obce. Sdělila bych, že žádost není na místě, max. lze poprosit o dohodu a tu vy jako soukromá osoba za sebe uzavírat nechcete a za obec nejste oprávněna. Nadto – ani nejste povinna, protože jde o dohodu, tj. souhlas obou stran.

Mgr. Radka Pešlová

 

             

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Statutární město Brno.

 

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje projekt.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.
Poslouchejte, odpočívejte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

PTÁTE SE: Souvislost mezi hospitalizací pacienta a posuzováním invalidity

29.3.2026 Mám bipolární poruchu a dostal jsem plný invalidní důchod na čtyři roky. Stav je přes užívání velkého množství léků stále nestabilní. Chodím dvakrát až třikrát měsíčně na kontrolu. Střídají se mi mánie a deprese. Za celou dobu jsem nebyl hospitalizován, řešíme to s paní doktorkou ambulantně. Tak bych chtěl vědět, zda absence hospitalizace může mít více...

INFO: Když právo na nezávislý život existuje jen na papíře

28.3.2026 Lidé s těžkým zdravotním postižením v ČR často nežijí samostatně — přežívají. Nový výzkum iniciativy Žít po svém ukazuje, že nedostupnost osobní asistence nutí lidi omezovat základní potřeby, spoléhat výhradně na rodinu a žít v permanentní nejistotě. Na jeho zjištění navazuje petice „Bez asistence není život“, která vyzývá vládu k systémové změně. více...

PTÁTE SE: Příspěvek na péči při pobytu v odlehčovací službě

27.3.2026 Starám se o maminku, která má 89 let a přiznaný příspěvek na péči ve IV. stupni, vyžaduje celodenní péči. Občas ji dávám do zařízení odlehčovací péče – maximálně na 6 měsíců v roce dle stanovené vyhlášky či zákona. Jenže problém je v tom, že se po změně pobytu vždy špatně orientuje v prostředí – špatně vidí a má stařeckou demenci. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.