Může opatrovaná přenechat domovu své polohovací lůžko?

Opatrovaná žije řadu let spokojeně v domově se zvláštním režimem, s ohledem na její celkovou situaci lze předpokládat, že zde zůstane už natrvalo. Za účelem zvýšení komfortu jejího bydlení v domově jsem jí z jejích finančních prostředků zakoupila speciální polohovací postel (opatrovaná je majitelkou této postele). Zajímalo by mě, jak - dohodou, smlouvou, nějak jinak...? - už nyní zajistit, aby postel po úmrtí opatrované (v souladu s jejím přáním) zůstala v majetku domova a nestala se tak součástí dědictví? A je třeba toto opatření nechat schválit soudem?

Odpověď

S ohledem na § 2067 a § 1493 občanského zákoníku je obecné darování a pořizování závěti ve prospěch zdravotnického zařízení nebo sociální služby téměř nemožné, protože takový dar nebo odkázání v závěti by bylo neplatné darování či pořízení, a to i když si to opatrovaná přeje. 

Tuto spornost zkusím vyjádřit a popsat, proč se takováto ochrana do zákona dostala, abych pak vyjasnila (naznačila) určitou (a však ne stoprocentní) možnost.

Do zákona se úprava o neplatnosti daru a pořizování dostala ze strachu, že by zařízení/služba mohla slabé a nemocné ovlivňovat tak, že by si tímto mohli zkusit slabší koupit péči daného zařízení/služby. Proto zákonodárce tuto možnost vyloučil až na hranu toho, že pokud si zařízení/služba nějaké prostředky (i na základě písemné smlouvy) vezme, obohacuje se bez právního důvodu, neboť taková smlouva je od počátku neplatná. 

Nicméně se takovéto zákazy dlouhodobě podrobují diskusi, a proto nalezneme třeba u dědění (tj. až když už zemřelému nelze zajistit více péče výměnou za tučný dar) možnost pořízení formou veřejné listiny (tj. notářským zápisem). Tím se říká, že alespoň notář ověří, zda není osoba zmanipulovaná, zda se jeví při vědomí a opravdu nejde o nečestnou hru zařízení/služby o majetek osoby, kterou mají v područí (v péči). Samozřejmě není notář jistotou, že je vše čisté a férové, ale alespoň nějaká pojistka a možnost to je.

Jenže u opatrovaných je to tím složitější. Opatrovník nemůže za opatrovaného darovat (za života opatrovaného) zařízení/službě, a to ani se schválením soudem. Přesto někteří opatrovníci návrh na darování sepíší a soudem to nechají schválit, a dokonce to některé soudy schvalují (např. plnou úhradu, doplácení z úspor). Sama to sice považuji za řešení, ale domnívám se, že v konečném důsledku je velmi sporné, zda toto jednání je ve prospěch opatrovaného a je platné. Domnívám se, že nikoliv, že jen soud z neznalosti a opatrovník z touhy pomoci zařízení se oba dopustili škody na majetku opatrovaného. 

Bohužel ani pořízení pro případ smrti nemůže opatrovník učinit za opatrovaného. Existuje možnost, aby opatrovaný dle § 1528 občanského zákoníku pořídil (tj. sepsal závěť) formou veřejné listiny (tj. notářským zápisem) v době, kdy je při vědomí, zdravotně chápe (ideálně k tomuto času mít i potvrzení lékaře, že je ve stavu, kdy rozumí tomu, co dělá). Nicméně v praxi tato právní možnost naráží na neochotu notářů se do ní pustit.

Pokud se Vám podaří notáře pro sepsání sehnat, je vyhráno napůl. Není úplně jisté, jak by taková závěť obstála posmrtně při napadení dědicem. Ale pro život opatrované by to bylo řešení, uklidnění a nejspíš ani závěť nikdo kvůli polohovací posteli nenapadne (jen podotýkám, ideální by bylo, kdyby postel byla indikována z důvodu zdravotního postižení a byla pořízena na náklad zdravotní pojišťovny a po smrti by byla pojišťovně vrácena – to je šetrné k prostředkům opatrované a je to i řádná správa majetku opatrované).

Další a tady bych řekla jistější a dosažitelnější možnosti je institut darování pro případ smrti. Opatrovník za opatrovanou sepíše darování pro případ smrti. Nejde v pravém slova smyslu o závěť, ale o dar. Dar proběhne až ke dni smrti, kdy opatrovaná vlastně už není v péči zařízení, protože už nežije. Pak by tento dar mohl „projít“. Protože ale nejde o běžnou záležitost spadající do kompetence opatrovníka, opatrovník darování pro případ smrti nachystá, ale platné bude až schválením právního jednání soudem. Tj. opatrovník toto jednání musí předložit soudu k posouzení a schválení (jako by třeba nechal schvalovat záležitosti na dobu neurčitou, hypotéky, výpovědi spoření apod.). Návrh na schválení právního jednání řeší běžný prvoinstanční opatrovnický soud bez stanovení soudního poplatku.  

K tématu doporučuji článek ze dne 24. 08. 2017, autor: Mgr. Ing. Martin Muzikář, dostupný zde: https://www.nkcr.cz/casopis-ad-notam/detail/39_600-darovani-pro-pripad-smrti-a-jeho-osud-po-smrti-darce

I zde samozřejmě může dojít ke zpochybnění tohoto darování pro případ smrti dědicem, kterému se tak sníží dědický podíl, protože postel by vlastně vůbec nebyla předmětem dědictví, ale i toto by už opatrované mohlo být jedno a je to spíše hypotetické. Pokud by k takovému sporu došlo, rozhodně by to bylo mimořádné a přelomové rozhodování.

Níže dávám jednotlivá ustanovení k tématu. 

Mgr. Radka Pešlová

---

Nesvéprávný není způsobilý pořizovat, nejedná-li se o případy uvedené v § 1526 až 1528. (§ 1525 OZ)

Kdo dovršil patnácti let věku a dosud nenabyl plné svéprávnosti, může pořizovat bez souhlasu zákonného zástupce formou veřejné listiny. (§ 1526 OZ)

Kdo byl ve svéprávnosti omezen tak, že není způsobilý pořizovat, může přesto platně pořídit v jakékoli formě, pokud se uzdravil do té míry, že je schopen projevit vlastní vůli. (§ 1527 OZ)

Kdo byl ve svéprávnosti omezen, může v rámci omezení pořizovat jen formou veřejné listiny.
Kdo byl ve svéprávnosti omezen pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, užívání psychotropních látek nebo podobných přípravků či jedů nebo chorobnou závislost na hráčské vášni představující závažnou duševní poruchu, může v rozsahu omezení pořizovat v jakékoli předepsané formě, nejvýše však o polovině pozůstalosti. Zbývající část pozůstalosti připadne zákonným dědicům; měl-li by však jako zákonný dědic dědit jen stát, může zůstavitel pořídit o celé pozůstalosti.  (§ 1528 OZ)

Zvláštní ustanovení o platnosti DAROVÁNÍ

§ 2066 OZ
Osoba omezená ve svéprávnosti je způsobilá darovat a přijmout dar malé hodnoty nebo dar vzhledem k okolnostem obvyklý.

§ 2067 OZ
(1) Darování osobě, která provozuje zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, anebo osobě, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána, JE NEPLATNÉ, stalo-li se v době, kdy dárce byl v péči takového zařízení nebo jinak přijímal jeho služby.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li obdarovaný osobou dárci blízkou.

POŘIZOVÁNÍ (DĚDĚNÍ)

§ 1493 OZ
(1) Pořídil-li zůstavitel pro případ smrti v době, kdy byl v péči zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, nebo kdy jinak přijímal jeho služby, a povolal-li za dědice nebo odkazovníka osobu, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána nebo v něm jinak působí, je povolání těchto osob za dědice nebo odkazovníka NEPLATNÉ, ledaže se tak stalo závětí učiněnou ve formě veřejné listiny.
(2) Mohl-li zůstavitel po ukončení péče takového zařízení nebo po uplynutí doby, kdy jinak přijímal jeho služby, bez obtíží pořídit ve formě veřejné listiny, odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o neplatnost závěti nebo dovětku.

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj a Ministerstvo zdravotnictví.