Může opatrovaný souběžně využívat dvě sociální služby?

Můj opatrovanec se vlivem nešťastných událostí ocitl v pobytové službě. Jednou týdně na tři hodiny by chtěl využívat denní stacionář, který je v místě, kde dříve bydlel. Před nástupem do pobytové služby ho navštěvoval. má zde kamarády. Stacionář je cca 15 km od pobytové služby. Peníze na tento stacionář má, doprava není problém. Může opatrovanec využívat takto "souběžně" dvě sociální služby?

Odpověď

Opatrovaný je běžným občanem České republiky a může tedy dělat vše, co mu zákon nezakazuje.

Zákon nezakazuje užívat dvě sociální služby. Přesto může užívání dvou služeb působit komplikace ve stávajících službách.

Sociální služby jsou dotovanými organizacemi a mají saturovat nepříznivou sociální situaci uživatele. Pokud je opatrovaný v pobytové sociální službě, nejspíš by měl potřebovat celodenní péči tohoto zařízení. Je-li schopen ze zařízení samostatně odcházet a nebýt přes část dne ve službě a nepotřebovat péči své služby, je otázkou, zda v této službě nezabírá místo někomu potřebnějšímu a zda nemá tato služba ve smlouvě nějaké ujednání ve výpovědích, kdy by mohla uživatele vypovědět, pokud přestal být v nepříznivé sociální situaci není cílovou skupinou.

Protipólem tomu je, že služba nemá zvyšovat závislost na své službě a měla by podporovat využívání i jiných služeb. Pobytová služba by tak opatrovanému (uživateli) nejspíš výpověď dát nemohla.

Ale je otázkou, jak bude řešit odhlašování stravy, případně péče. A jak bude řešit doprovody uživatele, pokud ten by jejich doprovod v základní činnosti měl mít hrazený z příspěvku na péči, který celý má být do zařízení přeposílán:

• prostředkování kontaktu se společenským prostředím:

1. 1. podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů,
   2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob,

• sociálně terapeutické činnosti:

socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob,

• pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Denní stacionář pak přijme opatrovaného jako uživatele, pokud ten bude v takové nepříznivé sociální situaci, že stacionář potřebuje. Tady by se dalo očekávat, že když má zajištěné služby od domova, není již pro stacionář v takové nepříznivé sociální situaci.

V tomto je rozdíl, že služby jsou za dotovanou úhradu. Nejde např. o kroužek, který si člověk celý platí. Proto musí služby plnit také nějaký společenský rozměr zajištění péče o osoby, které toho samy nezvládnou. A stejně jako by neměly být vypláceny třeba sociální dávky duplicitně, neměla by být poskytována ani péče duplicitně.

Toto ale nemusí zajímat Vás jako opatrovníka, který chce a chrání zájem svého opatrovaného.
Pokud by však péči o opatrovaného zamítaly, tak již snad pochopíte, proč tomu tak je.

Ještě k úhradě:

• z příjmů opatrovaného hradíte v pobytové službě za stravu a bydlení (max. do výše 85 % z příjmů, kam patří např. důchod, úroky, příjmy z pronájmu atd.),
• z celého příspěvku na péči hradíte v pobytové službě péči,
• ve druhé službě v denním stacionáři můžete hradit péči a stravu z úspor opatrovaného a není zde ochrana do výše max 85 % příjmů a do výše příspěvku na péči.

Technicky to tedy možné je, pokud opatrovaný má dost prostředků.

Zaujala mě poznámka, že se opatrovaný „vlivem nešťastných událostí ocitl v pobytové sociální službě“. Zde bych se jen nad ní pozastavila. Pokud byl třeba neoprávněně zbaven nemovitosti, byl na něj ušit dluh apod., jako opatrovník byste situaci měla řešit anulováním takovýchto postupů. A pokud by chtěl a mohl opatrovaný bydlet jinde s nižší mírou podpory, je opatrovník povinen zajistit co nejméně omezující prostředí. A také vyhovět přáním opatrovaného, nelze-li jim rozumně odporovat.

Mgr. Radka Pešlová