Může opatrovaný vypravit pohřeb svému bratrovi?

Jsem opatrovníkem pána, který je omezen ve svéprávnosti v širokém rozsahu. Nyní mu zemřel bratr a chtěl by mu udělat pohřeb. On sám si umí říct, co chce, ale je dost ovlivnitelný. Můžu jeho jménem zařídit a zaplatit z jeho účtu pohřeb jeho bratra? Peníze by se mu stoprocentně vrátily z dědictví. Nebo pohřeb musím zaplatit já osobně a pak se o náklady přihlásit v dědictví?

Odpověď

Podle zák. č. 256/2001 Sb. se očekává, že vypravitelem pohřbu bude fyzická nebo právnická osoba sjednávající pohřbení do 96 hodin od oznámení úmrtí nebo obec zajišťující pohřbení podle § 5 odst. 1 až 3.
Dá se předpokládat, že pohřbít svého blízkého je jedním ze základních práv příbuzných, tj. i opatrovaného.

Pokud je to možné, může sám opatrovaný v souladu s § 65 občanského zákoníku pohřeb zajistit. Jeho jednání lze považovat za neškodící (je-li cena pohřbu přiměřená a současně nebyl v pohřební službě kvůli svému intelektu zneužit k uzavření nadhodnocené objednávky).

Opatrovník se má dle § 466 oz starat o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy.

Dle § 467 oz (1) Opatrovník při plnění svých povinností naplňuje opatrovancova právní prohlášení a dbá jeho názorů, i když je opatrovanec projevil dříve, včetně přesvědčení nebo vyznání, soustavně k nim přihlíží a zařizuje opatrovancovy záležitosti v souladu s nimi. Není-li to možné, postupuje opatrovník podle zájmů opatrovance.
Doporučuji rozvážit, zda je to názor opatrovaného, zda je to v jeho zájmu, a pak můžete za opatrovaného z jeho prostředků jednat.

Nicméně, narazíme na limity, kdy opatrovník dle § 480 oz (potažmo § 483 oz) musí mít buď souhlas opatrovnické rady nebo soudu, pokud jedná za opatrovaného v jiných než běžných záležitostech, případně jedná za opatrovaného v dražších záležitostech. Při cenách dnešních pohřbů se můžeme dostat na hranu majetkových poměrů opatrovaného. Nelze apriori předpokládat, že prostředky dostane opatrovaný v rámci dědictví zpět. Je to častější, ale toto nemůže být rozhodovací argument.

Bez souhlasu opatrovnické rady (není-li jí tak soudu) nesmí opatrovník naložit s majetkem opatrovance, jedná-li se o
a) nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu (tj. 486 000 Kč – to nejspíš nepřekročíte),
b) nabytí nebo zcizení majetku převyšující jednu třetinu opatrovancova majetku, ledaže tato třetina představuje hodnotu jen nepatrnou (zde už by mohl vznikat problém – toto musíte dle majetku opatrovance zvážit).

Pokud je situace sporná a jako opatrovník neodhadnete možnost naložit s majetkem opatrovaného, mohla byste ještě podat návrh na schválení právního jednání na soud, ale na to není čas (do 96 hod. soud nestihne rozhodnout). Proto je někdy jistější nechat vystavení pohřbu na obci, s tou případně spolupracovat a obec pak bude nárokovat úhradu v dědictví. Obec nemusí vystavit pohřeb za nejnižší hodnotu, ale v hodnotě a úrovni, která se předpokládá, že by si ji zemřelý mohl dovolit, tj. přiměřeně jeho majetkovým poměrům. Máte-li o poměrech zemřelého povědomí, zkuste tyto informace předložit obci, aby nepřistoupila např. pouze k pohřbení bez obřadu, který vychází nejlevněji.

Osobně bych si ale při přiměřených majetkových poměrech opatrovaného v jeho zájmu, s jeho souhlasem dovolila pohřeb z jeho prostředků uhradit. V tomto případě by jistě nebylo na místě neplatné jednání a ani jednání, které by zavazovalo přímo opatrovníka, příp. nebylo by možné uvažovat o zpronevěře (jako případné riziko, pokud byste jako opatrovník konala něco za opatrovaného neoprávněně).

Přijměte s opatrovaným moji upřímnou soustrast

Mgr. Radka Pešlová