Nejasnosti kolem návrhu na omezení svéprávnosti

Chystáme se podávat k okresnímu soudu Žádost o opatrovnictví a omezení svéprávnosti syna s poruchou autistického spektra. Má invalidní důchod 3. stupně, nepracuje.
Exmanžel je žadatelem příspěvku na péči, protože s ním přímo bydlí. Jsme domluveni, že on by mohl být následně opatrovníkem syna. Je logické, aby byl i opatrovníkem pro řízení u soudu.  
Je potřebné, aby syn udělil písemný souhlas, že bude opatrovníkem pro řízení a později jeho opatrovníkem?
Bude syn předvolán k soudu i když je psychicky nemocný a v rámci toho výrazně omezen ve svém jednání s úřady?
Jako opatrovník pro řízení bude předvolán exmanžel. Můžu jít s ním a u soudu se v případě potřeby k věci rovnocenně vyjádřit? Jsme totiž na jedné lodi, já jsem zdatnější v komunikaci, ale on se o syna de facto většinu času stará, proto jednání s úřady jeho jménem.
Nakolik obsáhlé má být zdůvodnění žádosti o opatrovnictví a o omezení svéprávnosti? Má to být obdobný popis jako u žádosti o příspěvek na péči, mohla bych ho v podstatě použít, nebo mám napsat stručnější a soustředit se hlavně na synovu indispozici hospodaření s penězi?

Odpověď

Jen upřesním, že exmanžel nemůže být žadatelem o příspěvek na péči. Žadatel je vždy ten postižený, který potřebuje péči – ve Vašem případě je to syn. Exmanžel může být uveden jako pečující osoba, může být opatrovníkem pro řízení před Úřadem práce, může být zvláštním příjemcem následně vypláceného příspěvku na péči, ale nemůže být technicky žadatelem (v kolonce na tiskopise).

Co se týče dalších „rolí“ v řízení u soudu:
Ten, kdo bude podávat návrh na soud na jmenování opatrovníkem, případně na omezení svéprávnosti syna, je v řízení u soudu v samostatném postavení navrhovatele a bude se sám za sebe u soudu vyjadřovat (bude přítomen, obesílán, má právo se odvolat). Navrhovatel ale nemusí být v konečném důsledku jmenován do budoucna opatrovníkem.
V řízení před soudem soud musí syna zhlédnout. Může to udělat v přirozeném prostředí (to bývá velmi preferované) anebo pak před soudem, to dělají soudci, kteří si zásadně zlehčují práci. Podle doporučení znalce, podle zhlédnutí, podle Vašeho návrhu, soud zváží, zda syna k soudu pozve. Syn má mít možnost se u soudu vyjadřovat, je-li to jen trochu možné. Pokud to spíše synovi ublíží (i když by soud byl veden citlivě), je vhodné toto uvést už do návrhu a také jednat se znalcem v rámci znaleckého posudku, aby toto popsal a doporučil soudu syna nepředvolávat. Přesto je to vždy rozhodnutí konkrétního soudce.
Synovi musí být v řízení před soudem ustanoven opatrovník pro řízení. Tím opatrovníkem nemůže být navrhovatel. Pokud tedy návrh podáte Vy, pak exmanžel může syna zastupovat u soudu. Je vhodné exmanžela doporučit v návrhu jako opatrovníka pro řízení. Soud k tomu může, ale i nemusí přihlédnout.
Můžete se tedy nakonec u soudu vyjadřovat všichni tři: Vy jako navrhovatel, syn má vždy možnost přijít k soudu, i kdyby nebyl předvolán, exmanžel, pokud bude opatrovníkem pro řízení.

Následně bude někdo jmenován opatrovníkem.
Soud primárně jmenuje opatrovníkem osobu, kterou si opatrovaný sám určí. Proto má syn možnost se vyjádřit, koho za opatrovníka chce/nechce. Je-li vyjádření syna přiléhavé, soud mu zpravidla vyhoví. Jeví-li se syn zmatený, neorientovaný, nechápe situaci, samozřejmě jeho názor nebude pro soud rozhodující a zavazující.
Pokud se opatrovaný nevyjádří, nebo není jím zvolená osoba dále vhodná (třeba je dlužník, trestně stíhaná, sama má duševní obtíže, nesouhlasí se svým jmenováním atd.), pak soud hledá mezi osobami blízkými. Nesmí Vám to vnutit, ale bude se Vás nejspíš ptát obou (mámy a táty). Můžete to Vy jako máma odmítnout a táta přijmout.
Není-li blízké osoby, hledá se jiná vhodná osoba a není-li ani té, pak to soud dá příkazem na obec v místě opatrovancova bydliště.

Dále se ptáte, jak podrobný návrh máte podat. Soud Vašeho syna nezná a pokud chcete dobrý rozsudek, je vhodné napsat kvalitně návrh. Podklady pro PNP mohou být vodítkem, ale nemusí to řešit oblasti pro omezení svéprávnosti. Jde o to, že rozhodnutí o omezení by mělo do budoucna syna chránit, kdyby ho někdo manipuloval, podváděl, zneužíval, pak podle rozsahu omezení by se dokládalo, že se nerozhodoval vědomě. Listina opatrovníka by pak měla být tak obsáhlá, aby pojmula všechno, co budete za syna potřebovat rozhodovat. Když v ní např. nebude jednání se sociálními službami, s úřady... tak synovi nesjednáte ani pečovatelskou službu a nevyřídíte příspěvek na péči. Když si syn bude moci sám vyřídit občanský průkaz, tak ho bude někdo moci dovést na matriku vystavit rodný list, pak vyrobit občanský průkaz a pak s ním zajde do banky pro půjčku. Je možné, že syn nebude spolupracovat, tak je chráněn sám o sobě, ale když by se to vše „povedlo“, pak opatrovník bude muset složitěji syna chránit a vyřizovat neplatnost půjčky. Kdyby byl ale syn omezen na vyřizování dokladů, možná by tato situace nenastala.

Proto je potřeba u návrhu řešit především situace, ve kterých syn může selhávat a mohou být pro něj potenciálně ohrožující a ty pojmenovávat a popisovat jako riziko.
Zkuste se zaměřit na to, jak ovlivňuje duševní porucha schopnost posuzované/ho právně jednat, případně jakou měrou:

• v oblasti rozhodování v majetkové sféře, tedy samostatném nakládání s finančními prostředky, a do jaké výše, a správou svého jmění,
• v oblasti uzavírání smluv, zejména kupní, darovací, nájemní, o úvěru apod., a porozumění důsledkům uzavření takové smlouvy,
• v oblasti pořizování pro případ smrti a projevení přání,
• v oblasti pracovněprávních vztahů, zejména v souvislosti se vznikem a zánikem pracovněprávních vztahů, uplatnění práva na zprostředkování zaměstnání a nároků s tím souvisejících,
• v oblasti přijímání/odmítání zdravotnických služeb a schopnost rozhodovat o vlastní léčbě, včetně schopnosti vyhledat lékařskou pomoc či realizovat preventivní lékařskou péči,
• v oblasti jednání s úřady v souvislosti s realizací práv z důchodového a nemocenského pojištění, zajištění v hmotné nouzi a státní sociální podpory, v souvislosti s vydáním a držením občanského průkazu a cestovního dokladu, v souvislosti s ohlášením změny místa trvalého pobytu,
• v oblasti realizace práva na sociální služby (vč. jednání o smlouvě a její uzavírání) a příspěvku na péči,
• v oblasti výkonu volebního práva (porozumění smyslu, účelu a důsledkům voleb, včetně možnosti být zvolen)
• Je posuzovaný/á schopen/na pochopit účel a důsledky uzavření manželství (založení rodiny, řádná výchova dětí, vzájemná podpora a pomoc, společné jmění manželů, zastupování manžela, dědění po manželovi)?
• Je posuzovaný schopen plnohodnotné účasti na soudním řízení a výslechu? Může výslech posuzované/ho způsobit újmu pro jeho zdravotní stav?
• Zda je posuzovaný schopen rozpoznat jednání, v nichž mu duševní porucha brání jednat, příp. bude v tomto směru schopen respektovat pokyny zástupce a nejednat samostatně bez zástupce?
• Je možné využít mírnější opatření?
• Jaká hrozí vážná újma člověku, kdyby k omezení nedošlo?
• Jak dlouho již trvá omezující nemoc člověka?
• Jak dlouho do historie ho omezuje v právním jednání?
• Jak dlouho vážným způsobem narušuje jeho pracovní schopnost?
• Jak je schopen/a si vyřizovat osobní doklady (podat žádost, hlásit změny, vyzvednout si doklady, pochopit držení dokladů, chránit proti poškození/zneužití dokladů)?
  (pro potřeby prokázání absolutní neplatnosti právního jednání učiněného v duševní poruše a stanovení invalidity zpětně – správné výše ID)

Vzor návrhu máte v naší publikaci: https://www.mskruh.cz/publikace/opatrovnik-v-praxi

Mgr. Radka Pešlová