Nemám i přes omezení svéprávnosti nárok na kapesné?

Moje matka mě nechala omezit ve svéprávnosti a teď mi bere celý můj invalidní důchod a nedává mi z něj ani korunu. Sice mi kupuje vše, co potřebuju, ale do ruky mi peníze prostě nedá.
A já bych se chtěl zeptat, jestli na to má právo, brát mi peníze a nic mi z nich nedat?

Odpověď

Je velmi podstatné:

• Jakým onemocněním trpíte (tedy, proč vlastně došlo k Vašemu omezení svéprávnosti).
• Jak je napsané omezení na nakládání s finančními prostředky.
• Jestli jste schopen rozumět penězům (do jaké výše).
• Jaké jsou Vaše další náklady, které matka jako opatrovník za Vás hradí.
• Jak vysoké jsou Vaše příjmy (důchod).

Příklad č. 1:

Pokud bych měla důchod 8 000 Kč a moje základní náklady, které by za mě hradil opatrovník, by byly 6 000 Kč a sotva by mi zbývalo na jídlo a oblečení, tak by opatrovník rozvažoval, co koupí a co už ne, tak by mi do ruky nedal žádné peníze a já – pokud chápu otázku finančních prostředků, tak bych měla chápat, že se platí základní věci a na nic jiného nezbývá.

Příklad č. 2:

Pokud bych měla důchod 16 000 Kč a moje základní náklady, které by za mě hradil opatrovník, by byly 6 000 Kč a pak by ještě zbývalo dost na jídlo a oblečení, byla by to jiná situace.

Bylo by důležité, zda rozumím alespoň nějaké hodnotě peněz a jak mám napsané soudní omezení svéprávnosti. Pokud rozumím částce 500 Kč a soud mě i na tuto částku omezil, může mi opatrovník (je-li na to z mých peněz) tyto peníze dát do ruky a já si s nimi mohu nakládat a rozhodovat, jak chci.

Ale bohužel nastávají situace:

1. Opatrovaní svým penězům nerozumí a domáhá se „kapesného“, ačkoliv na něj není, a právě pro neschopnost tohle chápat byl omezen ve svéprávnosti.
2. Opatrovník se snaží opatrovaného pomocí peněz ovládat, aby mu třeba zamezil kupovat si cigarety, sladkosti, alkohol – tedy to, co sám neuznává jako důležité.
3. Opatrovník se nad míru snaží ušetřit, protože se něčeho bojí – třeba, že se budou muset platit velké jednorázové nečekané výdaje (doplatky za energie, nová pračka) – někdy je to oprávněné, ale někdy přehnané.
4. Opatrovník a opatrovaný mají problém v komunikaci a bylo by možná vhodné, aby opatrovníka dělal někdo jiný.
5. Mohou nastávat i další situace...

Pokud máte s maminkou takovéto neshody a máte dojem, že jste proti ní slabší, a současně, že zadržuje peníze a není k tomu vážný důvod (třeba nízký důchod a současně vysoké náklady), doporučila bych Vám se obrátit na sociální odbor na Vaší obci, aby Vám pomohli najít organizaci, která podporuje duševně/mentálně postižené a dokáže Vás provázet ve Vašem seberozvoji, v práci na sobě a třeba pomoci i vrátit svéprávnost.

Nebo by Vám mohli pomoci jednat s maminkou, případně i napsat návrh na soud, aby byl opatrovník změněn.

Je jasné, že opatrovník má vždy trochu navrch, a zvlášť pokud je to rodič, tak že byste potřeboval podporu v místě, kde bydlíte, abyste byl ve větší jistotě a mohla se situace s Vaší maminkou narovnávat, aby Vás víc respektovala jako samostatnou bytost (to některé maminky ale nezvládnou celý život), ale současně Vám právně pomáhala, abyste byl chráněn.

Tedy – nemohu říci, co je zrovna ve Vašem případě důvodem, proč Vám maminka nedá nic do ruky. Ale když byste pro sebe nenašel odpověď v tom, co píšu, zkuste mi Vaši situaci ještě více přiblížit.

Mgr. Radka Pešlová

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj a Ministerstvo zdravotnictví.