Nevím, jestli zvládnu být opatrovníkem
Loni na jaře mi zemřela maminka, která se starala o mentálně postiženého syna, 45 let mentální retardace 3. stupně. Po smrti mami si sestry bratra nevzali a můj manžel se stal jeho opatrovníkem, jenže ten zemřel o Vánocích. Já sama jsem nemocná, a když muž zemřel, nemohla jsem se sama o bratra starat, sociálka ho dala zatím do ústavu, než mu najdou domov. Já jsem požádala o opatrovnictví, to mi bylo schváleno a do 15 dnů dostanu papír, že jsem jeho opatrovníkem. Mezitím mu hledají domov, ale bylo mi řečeno, že až přijde ten papír, že jsem opatrovníkem, vše mi předají a musím jako opatrovník hledat domov bratrovi sama. Je to pravda? Nevím, kde a jak hledat domov se zdravotním postižením, sociálka mi s tím už nepomůže?
Odpověď
Pokud jste se chtěla nechat jmenovat opatrovníkem, pak veškeré povinnosti nyní přechází na Vás. Je to, jako byste si adoptovala dítě. Dokud je v dětském domově, stará se domov, potažmo jmenovaný opatrovník. Když si ale dítě adoptujete, i když ho třeba necháte v nějaké sociální službě, již za něj odpovídáte Vy.
Tedy ano, až opatrovnictví nabude právní moci (pokud se proti tomuto neodvoláte, případně se následně opatrovnictví nevzdáte), budete povinna zajistit práva a povinnosti opatrovaného. Na situaci budete primárně sama. Ze zákona (resp. dle rozhodnutí soudu) bude mít opatrovaný od té doby Vás. Možná jste po smrti manžela měla dojem, že musíte jeho roli převzít. Nemusíte – je to dobrovolná, neplacená a také náročná práce, kterou většinou dělají lidé z dobrého srdce, když v rodině cítí jistou povinnost a přijde jim důležité se o příslušníka rodiny postarat. Ale pokud je člověk nemocný, má co dělat, aby se právně staral sám o sebe, těžko ho lze nutit, aby se obětoval pro druhé.
Možná ještě zvažte, zda chcete být opatrovníkem. Jen proto, že byste nebyla opatrovníkem, neznamená to, že byste se s opatrovaným nemohla vídat.
Nicméně, jako každý občan se ale můžete poradit na sociálním odboru na obecním úřadu, můžete navštívit poradny, můžete čerpat například z naší poradny, případně publikace Opatrovník v praxi (https://www.mskruh.cz/publikace/opatrovnik-v-praxi) . Tito už ale nedělají plný servis, ale radí Vám, co byste mohla, kde byste mohla...
Nicméně, píšete, že dali opatrovaného „do ústavu“, ale my už tu ústavy nemáme. Jde o psychiatrickou nemocnici, nebo je v nějaké pobytové sociální službě? Pokud je hospitalizován, pak je otázkou, zda je schopen se uzdravit? Pokud už v sociální službě je, je otázkou, proč tam nemůže zůstat?
Služby se dají vyhledat zde: https://www.mpsv.cz/registr-poskytovatelu-sluzeb a opravdu Vás mohou provázet na sociálním odboru na obecním úřadu.
Doporučuji:
- zvažte, zda chcete opravdu být opatrovníkem,
- projděte si naši příručku a náš web – poradnu pro opatrovníky,
- obraťte se na sociální odbor a na poradny, které mají pobočky v místě Vašeho bydliště (Charita, Národní rada osob se zdravotním postižením, Diakonie atd.). Například v Brně můžete navštívit i Sociopoint na Kolišti 19, kde mají poradce.
Mgr. Radka Pešlová
