Občanský průkaz pro dítě se zdravotním postižením
Jsem matka skoro 15leté dcery a začala jsem řešit, zda si budeme žádat o občanský průkaz. Zatím moc informací nemám. Dovolím si tedy zaslat mé dotazy:
1) Musí mít postižené dítě, občan ČR, občanský průkaz?
2) Pokud ano, zda nelze v OP nějak vymezit, aby nedošlo ke zneužití. (Zjistila jsem, že na Slovensku mají třeba uvedeno ZTP.) Dcera OP nepodepíše, stačí při žádosti jen zákonný zástupce?
3) Pokud by neměla OP a v budoucnu měla opatrovníka, lze třeba převést na její jméno majetek?
4) V případě změn v budoucnu, toto se řeší nějak soudně?
Odpověď
K dotazu č. 1)
Bohužel je u nás právní stav (§ 3 zák. č. 269/2021 Sb.) nastaven tak, že od 15 do 18 let musí občan mít vystavený občanský průkaz a až je mu soudem určeno omezení svéprávnosti (tj. po 18 roce věku), tak občanský průkaz vystavený být nemusí.
U imobilních občanů, kteří nejsou schopni si občanský průkaz vyřídit, kontaktujte úřad telefonicky či osobně (pracoviště občanských průkazů), uveďte jméno, příjmení, datum narození, popř. rodné číslo žadatele o občanský průkaz, jeho trvalý pobyt, adresu, na které se v současnosti zdržuje a důvod žádosti o občanský průkaz. Sdělte i telefonní kontakt a své jméno, příjmení a vztah k žadateli.
Pracovník úřadu zajistí službu návštěvou u žadatele. Pracovník úřadu má s sebou předchystanou žádost a imobilního občana vyfotí, a pokud to zdravotní stav umožňuje, občan se na žádost podepíše. Při druhém výjezdu pracovník občana navštíví znovu s vyhotoveným občanským průkazem a občanský průkaz předává přes off-line terminál BOK (bezpečnostní osobní kód).
K dotazu č. 2)
U nás se na průkazu nic neuvádí, protože náš občanský zákoník vymezuje neplatnost jednání, třeba když nebyla vážně projevena vůle, došlo k podvodu apod. Rodič (později opatrovník) by pak v případě sporu dokazoval postižení zneužitého a tím zneplatňoval dané jednání.
Úředníci umí vyřešit vydání OP bez podpisu. Je to i jistý indikátor, že osoba není v pořádku, a lidé, kteří mají tendenci tyto osoby zneužívat, si toho všímají, a pokud na OP není podpis, tak častěji ke zneužití nemusí dojít (třeba banka je při úvěru opatrnější).
K dotazu č. 3)
Bohužel složitěji – k mnohým úkonům je OP vyžadován (např. založení účtu, při ošetření v nemocnici). Úřady, lékaři apod. dokáží nakonec situaci bez OP vyřešit, ale přece jen to stojí čas a někdy poměrně více trpělivosti při jednání. Banky pak situaci bez OP odmítají řešit, i když některé již zvládají založit účet i jen na rodný list opatrované.
Častěji pak OP bývá sice vystaven, ale uschován u opatrovníka (ačkoliv to není vhodné řešení), podobně jako třeba rodiče hlídají pas dítěti, nebo máme OP u sebe a pas doma v trezoru.
K dotazu č. 4)
V dospělosti je vhodné řešit opatrovnictví. Opatrovník změny řeší (ty jednodušší) ve své kompetenci. Ke složitějším potřebuje souhlas opatrovnické rady nebo soudu. Pokud by šlo o změnu v občanském průkazu, tak pokud by opatrovaná byla omezena k podání žádosti o vydání občanského průkazu, situaci bude řešit opatrovník. Pokud k tomu omezena nebude (§ 12 odst. 4 zák. č. 269/2021 Sb.) musela by si změny v OP řešit opatrovaná sama. Proto je vhodné při řešení opatrovnictví (potažmo omezení svéprávnosti) soudu v návrhu na omezení navrhnout i omezení k podání žádosti o vydání občanského průkazu.
Doporučujeme návrh využít z naší publikace: https://www.mskruh.cz/publikace/opatrovnik-v-praxi
Pokud vznikají další dotazy, určitě ještě napište, jsme tu pro Vás
Mgr. Radka Pešlová
