Opatrovaná dcera nedodržuje pravidla a chce volnost

Mám mentálně postiženou dceru, která má soudem částečné omezení ve svéprávnosti (finanční, zastupování u úřadů…). Invalidní důchod 2. stupně, ale budu žádat o plný invalidní důchod – již jsme byly na psych. vyšetření. V současnosti je umístěna v chráněném bydlení, ale lumpačí. Pracovníci si s ní neví rady – nechodí pro medikaci, nechodí ani do práce (má 2 dny práci v chráněné dílně), nebere telefony jim, ani mně. Mohou ji vyloučit? Domů jít nechce, protože se jí líbí ta volnost. Nechápe důsledky svého jednání. Co mohu jako opatrovník udělat? Uvažuji i o zrušení opatrovnictví, jestli by to pomohlo, aby pochopila určité hranice. Může jí soud nařídit nějaký ústavní pobyt, kde by byla se sobě rovnými – potřebuje společnost, ale musela by respektovat nějaká pravidla?

Odpověď

Jakkoliv to není milé, tak Vám chci napsat, že takovéto problémy neřešíte sama. Je až příliš časté, že potomci, kteří mají mentální postižení se chtějí „odpoutat“ od rodičů a jsou tím více ovlivnitelní nevhodnými životními postupy.
Můj popis si, prosím, neberte osobně, ale spíš rozvažte, zda by něco pro Vás nebylo užitečné.

Píšete, že dcera má invalidní důchod II. stupně a budete žádat o III. stupeň:

• Bylo by vhodné zkontrolovat v posudku o invaliditě, kterým bylo rozhodováno o II. stupni, zda je dcera hodnocena správně. Na konci posudku je uvedeno, do jaké kapitoly vyhlášky č. 359/2009 Sb. dceru posudkový lékař zařazuje a kolikaprocentní pokles pracovní schopnosti dceři přiznává. Nahlédněte sem: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-359#prilohy, zda to opravdu odpovídá postižení dcery, či nikoliv. Abyste si žádostí o zvýšení nenaběhla, tak je potřeba prvně zjistit současné hodnocení a předběžně si ověřit, že by mohla dosáhnout na 70% pokles pracovní schopnosti, aby měla šanci na získání III. stupně invalidního důchodu.
• Když zjistíte, že by nárok mohl být, pohlídejte lékařské zprávy, aby odpovídaly popisu ve vyhlášce. Nestačí „ID III. stupně indikován“ nebo „doporučuje se plný invalidní důchod“. Je nutný podrobnější popis.

Píšete, že dcera lumpačí, má problémy ve službě a nechápe důsledky svého jednání. Přesto ale uvažujete o zrušení opatrovnictví, jestli by to pomohlo, aby pochopila určité hranice.

• Vždy máte možnost se vzdát opatrovnictví. Někdy to opatrovníkům uleví a někdy to rodinné příslušníky od sebe vhodně odpoutá. Často nový veřejný opatrovník má jistý respekt a možná taky jiné komunikační dovednosti a může to situaci prospět. Nečekala bych ale, že pokud dcera nechápe důsledky svého jednání, že by se byla schopna nějak poučit a pochopit určité hranice. Spíš se domnívám, že právě protože je na úrovni dítěte, tak nevidí hranice, tak nedokáže se svobodou nakládat zodpovědně a pokud by „padla na dno“, že pro příště to nebude schopná udělat jinak.
• Pokud byste se opatrovnictví vzdala a opatrovnictví třeba přešlo na obec, můžete stále s dcerou udržovat kontakt, třeba i o ni pečovat, možná můžete založit i opatrovnickou radu a opatrovníka ve větších věcech kontrolovat. Nicméně odpovědnost za výkon opatrovnictví by měl někdo jiný. Riziko by mohlo být, že by třeba po Vás bylo vymáháno výživné jako po rodiči, jehož dítě se není schopno živit samo; dcera by mohla být přestěhována do jiné obce (i když to je nutné schválit opatrovnickou radou dle § 480 občanského zákoníku)... Prostě by Vás v mnohém nový opatrovník nahradil.

Ptáte se, zda může být ze služby vyloučena:

• Se službou jste uzavírali smlouvu. Je potřeba projít si pravidla ve smlouvě. Pokud budou porušována a pokud dcera bude mít ze služby jen občasnou ubytovnu a nebude využívat sociální práci a péči ve službě, opravdu ji mohou smlouvu vypovědět.
• Pokud dcera „jen“ nechodí do práce, může dostat výpověď z pracovního poměru, ale to přímo nesouvisí s poskytováním služby Chráněné bydlení. Resp. nevím, jak máte dosud vyřešenou úhradu za službu, zda dceřin příjem nebude při úhradě chybět.
• Nynější „lumpačení“ a nechození do práce – pokud na to budete mít dobré potvrzení (třeba i od služby, i zaměstnavatele), které bude založeno spíše na tvrzení: „slečna XY není schopna udržet pracovní režim, rozpoznat, kdy potřebuje medikaci, není schopna chápat časový harmonogram atd.“ (pozor chybně by bylo: „nechodí do práce, se službou nekomunikuje“), pak je to také dobrým důkazem pro zvýšení invalidního důchodu. Ono je významný rozdíl mezi „jsem líná, líbí se mi nic nedělat, nechodím do práce, užívám si svobody“ a „nejsem schopná pochopit, že práce je potřeba, nemám duševní kapacitu chápat pojem svoboda jinak než malé dítě...“.

Ptáte se na nařízení ústavního pobytu:

• Zde jsou dvě možnosti, z nichž pravděpodobně ani jedna nebude realizovatelná.
• Pokud je dcera ve vážném zdravotním ohrožení nebo vážně ohrožuje někoho jiného, může ji zdravotník nařídit hospitalizaci, aniž by s tím souhlasila. Do 24 hodin od zadržení a hospitalizace (pravděpodobně na uzavřeném psychiatrickém oddělení) musí nemocnice požádat soud o legalizaci toho, že se nyní k dceři chovají jako vězení (pro její prospěch). Pokud dcera „jen“ nebere prášky, tak dlouhou dobu takovou hospitalizaci nejde provést. Jde to až je zjevné, že jde o akutní a neodkladnou péči dle § 5 zák. č. 372/2011 Sb. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372#f4436945).
• Pokud je dcera v sociálním vážném ohrožení a bez pomoci by jí hrozila újma, lze ji umístit do pobytové služby dle § 91a zák. č. 108/2006 Sb. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108#f5833200). Je zde třeba ohrožení z nedostatku sociální péče. Pokud dcera chodí, je schopná jinak spolupracovat s chráněným bydlením, nejspíš není tak závislá na péči, aby bylo možné ji umístit do domova, který poskytuje ještě více péče v životních potřebách. ALE NEZAJIŠŤUJE HLÍDÁNÍ a omezování vycházek, nucenou medikaci – prostě zařízení je založené, stejně jako chráněné bydlení, na dobrovolnosti. V tomto „ústavu“ (dnes tedy nazývaném domově) ji nepřinutí poslouchat a respektovat pravidla. Není to vězení.

Zdá se mi, že jsem výše nenapsala nic, co by Vás mohlo nějak uklidnit a poukázat na lepší řešení dceřiné situace. Mrzí mě to. Ale snad jsem Vám alespoň vyjasnila, jaké jsou varianty. Pokud by se dceři něco stalo, něco provedla, tak byste to oprávněně mohla pociťovat špatně, ale vězte, pokud děláte, co můžete, dcera má sociální službu, řešíte s dcerou lékaře, má vyřízené sociální dávky..., ale selže to na tom, že dcera je na jednu stranu schopná odolávat „hlídání“, ale na druhou stranu nechápe důsledky, tak pokud Vy jste dodržela své povinnosti chránit dceřina práva a plnit povinnosti, které můžete mít ve svých rukou, tak za selhání nebudete pravděpodobně právně odpovědná (lidsky to ale bude nepříjemná situace).

Mgr. Radka Pešlová

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu v roce 2022 podpořili: TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj, Ministerstvo zdravotnictví, Nadace zdraví pro Moravu a drobní dárci.