Opatrovnictví člověka s psychotickou poruchou
Po více jak roce se opět ozývám s informacemi o posunu ve věci mého nemocného švagra. (Navazuje na https://www.mskruh.cz/poradna/pravni-poradna-pro-opatrovniky/ptate-se-jak-pomoci-svagrovi-s-akutni-psychotickou-poruchou) Děkujeme za rady, ke kterým se vracíme, když nevíme, jak dál.
Švagr stále neužívá žádnou medikaci, alespoň dochází k panu doktorovi na sezení. Jeho stav zůstává víceméně beze změny, nicméně nyní ho dohání finanční problémy a obáváme se, že mohou přispět k nenadálému zhoršení.
Švagr stále nepozastavil své podnikání, ale jako živnostník nevydělává. V prosinci ukončil předčasně svou nemocenskou – pracovat ale nezačal. Po podání daňového přiznání, které vyřizuje můj manžel, bude dlužit na zálohách pojištění zdravotního a sociálního, což bude narůstat s každým měsícem. Je možné podnikání zrušit bez jeho vědomí?
Kvůli tomu, že nemá finance, mu byl zablokován telefon, v jeho nemovitosti, kterou kdysi dostal darem od matky, mu odstřihli elektřinu a sám by, bez pomoci rodičů, kde bydlí, asi zemřel hlady. Rodičům už docházejí síly.
Jeho nejbližší okolí se obává, aby mu nehrozila exekuce. Má u banky kontokorentní úvěr, který neplatí, a neví se, kde jaké úvěry ještě posbíral. Se svou manželkou ještě není rozvedený, to napsala paní magistra přesně, že to bude složité. Proces rozvodu se sice nezastavil, soud mu dokonce určil opatrovníka – právníka, který ho bude u rozvodu zastupovat. S tím ale švagr nekomunikuje, ani ve své nemoci neakceptuje, že nějaký rozvod probíhá. Jediné, co se změnilo, že mu soud loni vyměřil – v zastoupení opatrovníka – minimální placení alimentů na nejmladší dítě (letos mu bude 18 let), které ale švagr neplatí, opět toto rozhodnutí neakceptuje (tedy další dluhy).
Existuje nějaký příspěvek pro rodiče jako pečující? Švagr si bohužel není schopný, a ani nechce, zažádat o invalidní důchod. Bohužel na příspěvek na bydlení rodiče nedosáhnou, kvůli oběma důchodům.
Nám s manželem je jasné, že dokud švagr nebude chtít, tak se léčit nezačne. To ale může trvat roky. Ve hře je také možnost zažádat o opatrovníka. Ve fázi, kdy ani nekomunikuje s opatrovníkem stanoveným soudem, si to nikdo z nás nedokáže představit. Máme obě Vaše příručky k opatrovníkům, chceme, po jejich pročtení, vše vyhodnotit.
Odpověď
Jsem velmi ráda, že naše rady se snažíte aplikovat. Rozumím také, že se snažíte situaci uchopit racionálně, ale je potřeba říct to zcela otevřeně: představa, že bez aktivní spolupráce švagra lze situaci dlouhodobě „řídit“ pouze neformálně, je iluzorní. Naopak, čím déle se odkládá formální zásah, tím více narůstají právní i faktické škody (dluhy, exekuce, ohrožení zdraví).
Z pohledu práva i psychologie se v takové situaci postup sbíhá k jedinému skutečně funkčnímu řešení: institucionalizovat ochranu jeho zájmů – tedy omezení svéprávnosti a jmenování opatrovníka s reálnými pravomocemi.
1. Právní realita: bez zásahu soudu nelze efektivně jednat
To, co popisujete, vykazuje typické znaky osoby, která:
- není schopna spravovat své záležitosti (finance, bydlení, závazky),
- neakceptuje realitu (dluhy, rozvod, povinnosti),
- odmítá spolupracovat, a tím si objektivně škodí.
V takové situaci nelze legálně:
- zrušit jeho živnost bez jeho souhlasu,
- řešit jeho dluhy jeho jménem,
- žádat dávky či důchod,
- jednat s bankami, úřady, lékaři.
To všechno je možné až ve chvíli, kdy:
- soud jmenuje opatrovníka (typicky z rodiny)
- příp. současně švagra omezí v jeho svéprávnosti (v konkrétním rozsahu),
Bez tohoto kroku jste právně „mimo hru“, i když fakticky nesete důsledky.
2. Psychologický aspekt: proč je opatrovnictví klíčové
Z psychologického hlediska je zásadní pochopit, že:
- odmítání léčby a reality není „volba“, ale součást onemocnění,
- čekání na „prohlédnutí“ může trvat roky – nebo nepřijít vůbec,
- mezitím dochází k nevratným škodám (dluhová spirála, sociální propad, zdravotní riziko).
Opatrovnictví zde není represe, ale ochranný rámec, který:
- přenese rozhodování v klíčových oblastech na někoho způsobilého,
- stabilizuje prostředí (finance, bydlení),
- vytvoří tlak i prostor pro léčbu.
Bez tohoto rámce zůstává rodina v roli „neformálního hasiče“, ale bez nástrojů.
Je-li situace akutní (a u Vás je), je třeba řešit i opatrovnictví dle § 58 občanského zákoníku po dobu řízení o omezení svéprávnosti.
3. Konkrétní důsledky, pokud se nic nezmění
To, co popisujete, má poměrně předvídatelný vývoj:
- dluhy na zdravotním a sociálním pojištění → penále,
- nesplácený úvěr → zesplatnění → exekuce,
- neplacené výživné → exekuce + případně trestní rovina,
- neřešené závazky → vícečetné exekuce,
- ztráta bydlení nebo jeho další devastace.
Jinými slovy: čas pracuje proti vám. Až by někdo z Vás byl opatrovníkem, mohli byste teoreticky řešit insolvenci, ale vše bude také záležet na příjmech (nejspíše ze získaného důchodu).
4. Co tedy dělat prakticky
Z Vašeho psaní se zdá, že je opatrovnictví už rozjeté (píšete, že bratr nekomunikuje s opatrovníkem stanoveným soudem). Není tedy už bratr omezen, nebo se vede řízení? Pokud je již řízení o omezení, není nutné, aby bratr spolupracoval. Bývá typická nespolupráce.
Podejte s Vaším akutním popisem ještě návrh na opatrovníka dle § 58 oz. Ten opatrovník pak v mnohém může jednat i bez spolupráce bratra – např. požádat o sociální dávky, řešit jednání s exekutorem, ukončit podnikání atd.
Doporučení je jednoznačné, pokud není podáno:
a) Podat návrh na omezení svéprávnosti
- může podat kdokoliv z rodiny,
- není potřeba souhlas švagra,
- soud si vyžádá znalecký posudek nebo provede clearning sociální pracovnicí.
b) Navrhnout konkrétního opatrovníka
- ideálně někdo z rodiny (pokud to zvládne),
- případně veřejný opatrovník (obec).
c) Navrhnout rozsah omezení. Typicky:
- nakládání s majetkem,
- uzavírání smluv,
- podnikání,
- finanční závazky.
d) Paralelně řešit akutní rizika pomocí opatrovníka dle § 58 oz, kterého po dobu řízení jmenuje soud na Váš další návrh
5. Sociální dávky a podpora
Bez jeho součinnosti (nebo opatrovníka) je přístup k dávkám velmi omezený. Obecně přichází v úvahu:
- příspěvek na péči (úřad může zahájit z moci úřední),
- invalidní důchod (bez součinnosti spíše nemožné).
Rodiče sami jako pečující nemají automatický nárok na „speciální“ dávku jen z titulu péče o dospělého, pokud není systémově uznána (např. nárok je právě přes příspěvek na péči).
6. Klíčová věta, kterou je potřeba přijmout
Nejde o to, že by opatrovnictví bylo „jednou z možností“. Ve vámi popsané situaci je to jediný reálně účinný nástroj, jak:
- zastavit právní rozpad života švagra,
- ochránit ho před dalšími škodami,
- současně ulevit rodině, která už nyní nese neúměrnou zátěž,
- a zajistit potřebné sociální dávky.
Mgr. Radka Pešlová
(red. kráceno)





