Opatrovnictví při sjednávání sociální služby

Mám dva dospělé syny s poruchou autistického spektra, kteří mají invalidní důchod 3. stupně a bydlí v bytě, kterého jsem majitelem já a exmanžel. Pánové nejsou schopni plně samostatného života. Staráme se o ně s exmanželem svépomocí a už to nedáváme a rádi bychom hledali pro ně pobytové zařízení. A není nám jasné, zda je nutné a podmínkou, aby měl člověk s takovým psychickým handicapem, který cílí do pobytového zařízení, opatrovníka? Je funkce opatrovníka zákonitě spojená s omezením finanční svéprávnosti u opatrovance? Může dostat příspěvek na péči člověk zdravotně znevýhodněný, který nemá žádného opatrovníka? Příspěvek na péči teď vyřizujeme abychom uplatnili pobytovou službu.

Odpověď

Sociální služby jsou založeny na smluvním principu a v době, kdy člověk v zařízení pobývá, probíhá mnoho právních jednání:

• podání žádosti do služby
• naložení s osobními údaji
• služba pak má povinnost se žadatelem vše srozumitelně probrat, ten má právo se vyjádřit, co potřebuje
• sepsání smlouvy
• vyjednávání o podmínkách
• úhrada, vč. dokládání příjmů a možná nároků na sníženou úhradu
• určení rozsahu služby
• seznámení se stížnostním řádem, vnitřními pravidly, poučením GDPR (nakládání s osobními údaji)
• souhlasy s focením, prolamování mlčenlivosti vůči rodinným příslušníkům
• průběh poskytování služby
• objednávání fakultativních služeb
• jednání s lékaři, doplatky za léky, souhlasy s očkováním
• odhlašování, přihlašování
• výběr stravy
• plánování péče
• zpětná vazba o spokojenosti a naplňování potřeb
• měsíční vyúčtování, hrazení služby
• podpisy dodatků smluv
• nákupy
• ukončení služby
• dohoda o ukončení
• výpověď třeba pro porušování vnitřních pravidel
• soudní jednání o projevu vážně míněného nesouhlasu
• další
• náhrady škody – pokud ve službě klientovi někdo ublíží, má právo na náhradu škody
• žádosti o sociální dávky (kontrola výše, zvýšení, přezkum)

V tom všem se dospělý člověk zastupuje sám. Pokud toho Vaši synové jsou schopni, pak není třeba, aby měli opatrovníka. Ale dovozuji spíš, že toho schopni nejsou. Pokud za sebe nemohou rozhodovat, tak dokud byli nezletilí, jejich rozhodování jste za ně řešili jako rodiče (ze zákona). Když ale takové dítě dospěje do věku 18 let, rodičovské zastupování končí. Mnoho rodičů zastupování řeší pomocí plné moci, na které je ale podpis dítěte, které nerozumělo tomu, co podepisuje, není schopno si vymoci dodržení plné moci, není schopno iniciovat změnu nebo zrušení plné moci, neplatný (viz § 581 občanského zákoníku, druhá věta: „Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.“ nebo § 551 „O právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.“).

Sociální služby, které se vážně zabývají právy a zájmy svých klientů tyto plné moci neuznávají, protože vědí, že by si takovou mohli nefingovat také a rodiče tak z jednání vyšachovat, že by dospělec mohl takovou plnou moc podepsat kde komu, i třeba lichvářům, šmejdům... A když by se dokazovalo u šmejdů, že byl dospělec podveden, tak se stejnou optikou musí koukat na všechny plné moci, i když jsou podepsané pro rodiče, kteří často chtějí dobro svých zletilých dětí.

Proto je nutné, aby synové měli soudem schválený institut zastupování a soud tyto zástupce kontroloval. Pokud mají být synové umísťování do pobytové sociální služby, je těžké si představit, že tam půjdou dobrovolně. Nejspíš by raději zůstávali s Vámi doma a přesunu se budou bránit. Budete je tedy nejspíš do služby posílat jistým způsobem násilně, a to lze pouze za zákonných podmínek naplnění § 91a zákona o sociálních službách a toto nemůže udělat zplnomocněnec – ten nesmí jednat proti vůli toho, kdo ho zmocnil. Ale opatrovník to udělat (za oněch přísných podmínek) může:

(1) Opatrovník nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, postupuje-li podle § 91 odst. 6, může za osobu, která s uzavřením smlouvy o poskytování pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb neprojevila souhlas, uzavřít takovou smlouvu a její změny pouze v případě, že
a) neposkytnutí okamžité pomoci při řešení nepříznivé sociální situace by v důsledku oslabení nebo ztráty schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu způsobeného duševní poruchou ohrozilo její život nebo by jí hrozilo vážné poškození zdraví anebo by totéž hrozilo osobám v jejím okolí a
b) nezbytnou podporu a pomoc jí nelze zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením.

Není nutné, aby synové byli omezeni ve svéprávnosti, pokud si svým aktivním jednáním neubližují, ale pro další vyřizování a zastupování je v dospělosti (právně čistě) je nejspíš potřeba opatrovnictví (bez omezení svéprávnosti, nebo s omezením svéprávnosti).

Opatrovník, který bude synům jmenován, bude rozhodovat také o změně bydliště synů, o uzavření smlouvy o poskytování pobytové služby. To jsou velké zásahy do jejich životů, a proto to nemůže opatrovník udělat sám od sebe, ale tuto situaci musí zkontrolovat opatrovnická rada/soud (dle § 480 a § 483 občanského zákoníku), aby opatrovník neupřednostňoval své potřeby před potřebami synů. Na druhou stranu, pokud by opatrovník zemřel, automaticky bude spravovat záležitosti synů obec, ve které budou bydlet. Nebudou vydáni napospas třeba právě sociální službě, ale ta bude kontrolována automaticky novým opatrovníkem.

Pokud by nastala situace, že byste třeba byla opatrovníkem Vy jako máma, může po Vašem odchodu požádat táta o to, aby byl jmenován opatrovníkem synů. Jen, než to soud vyřeší, byla by to na přechodnou dobu obec, aby nedocházelo v obhajobě práv synů k prodlevě.

Je to pro Vás takto srozumitelné?

Ještě bych poznamenala, že každá sociální služba má v registru služeb (k dohledání zde: https://www.mpsv.cz/registr-poskytovatelu-sluzeb) cílovou skupinu, pro koho je poskytována. On třeba senior s demencí potřebuje jinou péči a přístup než dvacetiletý aktivní, ale těžce mentálně postižený. Současně jsou služby také dělené dle věkových kategorií.

Doporučuji se do registru podívat, zda by Vám v domácím prostředí nedostačovala pomoc prostřednictvím poskytování terénní služby (asistenční, pečovatelská). Možná by Vám mohli lidsky ulehčit již nyní, než se Vám v budoucnu podaří synům zajistit poskytování pobytové sociální služby.

Ptáte se, zda může dostat příspěvek na péči i člověk bez opatrovníka. Ano, je mnoho osob s příspěvkem na péči, kteří jsou ale duševně schopní, opatrovníka nepotřebují, ale mají tak zásadní fyzický hendikep, že potřebují pomoc druhé osoby, a tudíž i vznikne nárok na příspěvek na péči.

Doporučuji, projděte si naši trilogii článků k příspěvku na péči:

• Jak získat odpovídající příspěvek na péči, část 1.
• Jak získat odpovídající příspěvek na péči, část 2.
• Jak získat odpovídající příspěvek na péči, část 3.

Je zde vysvětlen princip příspěvku a také, na co si dát pozor, aby byl příspěvek přiznán v odpovídající výši.

Mgr. Radka Pešlová