Opatrovník také pečuje. Může si přiznat za péči odměnu?

Mamku (opatrovance) ve 3. stupni závislosti (žádáme o 4.) mám u sebe (opatrovník) a starám se o ni s přítelkyní. Chodím do práce, přítelkyně je v invalidním důchodu - nepracuje. Mamka má naši péči celodenně. Důchod mamky je 14 994 Kč, příspěvek na péči 12 800 Kč a 550 Kč má na mobilitu. Můžeme si za poskytnutou péči přiznat odměnu 15 800 Kč, což je 100 Kč z důchodu denně k příspěvku na péči, nebo o takovou částku musím žádat soud? Nesmím nakládat s majetkem v hodnotě převyšující částku odpovídající pětinásobku životního minima jednotlivce. Pro rok 2021 je to 3860 x 5 = 19 300 Kč? Jde o souhrnnou částku všech mimořádných (drobných) výdajů, nebo o jeden (maximální) výdaj? Vyúčtování se podává každý rok. Je tedy touto částkou myšlen výdaj v jednom roce, nebo snad za celé období?

Odpověď

Vaši situaci řeší mnoho opatrovníků, kteří současně pečují, ale přesto jde o právně složitější věc. Opatrovník má jednat v zájmu opatrovance a současně má chránit práva opatrovance a naplňovat povinnosti. Tedy, pokud maminka potřebuje péči, je povinností opatrovníka péči zajistit, ale nemusí nutně pečovat on sám, ale může na péči někoho najmout (osobu blízkou, sociální službu, příp. asistenta – např. souseda). Takovouto pečující osobu musí kontrolovat, zda o maminku pečuje pečlivě a odpovídá to finančním prostředkům, zda maminka nepotřebuje více/méně péče, jestli má vše, aby jí bylo maximálně dobře. Tady opatrovník ve vztahu k druhým vlastně dělá kontrolora (jako třeba rodič kontroluje školu, zda se k jeho dítěti chová dobře).
Co se týče úhrady za takovouto externí péči, tak služby jsou limitované částkami do výše uvedené ve vyhl. 505/2006 Sb., příp. § 73 zák. č. 108/2006 Sb. (laicky: max. 130 Kč za hod. péče nebo do výše přiznaného příspěvku na péči). Pokud opatrovník objedná takovouto péči, tak může hradit službě max. vyhláškovou částku a u toho, když by najmul třeba sousedku, tak by částku sjednával a musel by udržet jakousi přiměřenost, aby maminka dostala péči, ale nestála ji moc. Za péči v domácnosti se dokonce připouští, že se neplatí jen z příspěvku na péči (slovně jde jen o příspěvek), péče může být fakticky dražší.

Pokud byste jako syn najmul Vaši partnerku na péči, tak za maminku máte dohodnout částku, která bude přijatelná jako příjem pro partnerku za takovou práci a současně bude přijatelná pro maminku a neuvede ji do nouze (je to něco jako prodloužená ruka trhu).
Pokud ale opatrovník převezme nejen právní dohled, ale i fyzický výkon, tak tady je zájmem opatrovníka, aby dostal za svoji péči zaplaceno a současně by ale ze zájmu opatrované měl tlačit „cenu“ dolů. Tady je rozpor dvou zájmů a nemůžete jako opatrovník uzavřít za maminku smlouvu (byť ústní) sám se sebou, když za sebe byste chtěl víc zaplatit a za zájem maminky méně.
Pro takovou kolizní situaci dle § 460 občanského zákoníku soud musí ustanovit jiného opatrovníka (na vyřešení kolize). Ten opatrovník pak s Vámi sjedná, Vaši fyzickou péči a za kolik (zde on bude hájit maminku a Vy sám svoji „cenu“).
Přestože je takto zákon nastaven, tak Vás mohu ujistit, že mnoho pečujících rodinných příslušníků nic takového neřeší. Není to správně, ale děje se to. Takže dost možná se na Vás okolí bude tak trochu koukat divně, se slovy „to jsem nikdy neslyšel, že se to takto má dělat“. Dokonce to některé soudy i tak nějak přecházejí.
Přesto v písemné odpovědi nemohu navádět k ignoraci zákona.

Dále se ptáte, jak si máte vyložit omezení soudu k nakládání s finančními prostředky. Tady bych potřebovala vidět jmenování opatrovníka, protože takovéto omezení nebývá ve jmenování časté a potřebovala bych vidět, jak je to napsané, abych se pokusila Vám to vyložit. Podobně by Vám to mohl vyložit i vyšší soudní úředník na Vašem opatrovnickém soudu (byl by k tomu i kompetentní).
Myslím si, že spíš půjde o částky buď měsíční nebo jednorázové. Na rok je to opravdu málo (měl byste třeba právě platit péči, nájem, léky, oblečení... – na to by to nemohlo stačit).

Mgr. Radka Pešlová

---

§ 460

Dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka.

 

Doplňující dotaz

Děkuji za odpověď. Listina o jmenování opatrovníka má přílohu - poučení o právech a povinnostech opatrovníka, kde je uvedeno, že:
"opatrovník bez souhlasu soudu nesmí naložit s majetkem opatrovance, jedná-li se o:
- nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající pětinásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního přepisu,
- nabití nebo zcizení majetku převyšující jednu polovinu opatrovancova majetku, ledaže tato polovina představuje hodnotu jen nepatrnou a nejedná se o věc, která je pro opatrovance věcí zvláštní obliby, nebo 
- přijetí nebo poskytnutí půjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách převyšujících částku odpovídající pětinásobku životního minima jednotlivce nebo převyšující hodnotu jedné poloviny opatrovancova majetku  
(§ 483 odst. 3 NOZ)"

Proto se ptám na ten pětinásobek, jak je to myšleno.

Jak jsem psal, jsem opatrovník a chodím do práce. Přítelkyně do práce nechodí, bere invalidní důchod a je opatrovance k dispozici 24 hodin denně. Bydlíme v jedné domácnosti a péči zvládáme bez externí výpomoci. Proto přítelkyni ztrátu zaměstnání kompenzuji částkou 100 Kč denně, což je 3 000Kč za měsíc z důchodu 14 994 Kč.

Mamka (opatrovanec) se podílí na nájmu, stravě, dopravě, krom toho má své výdaje, ale též jsem ji založil penzijní a stavební spoření. Takto mi to přijde spravedlivé, ale nebyl jsem si jist, jestli soud odměnu pro přítelkyni nevyhodnotí jako obohacování se.

Z vaší odpovědi plyne, že přítelkyni mohu přiznat odměnu a neměl bych se při ročním vyúčtování do problémů dostat.

Odpověď

V zákoně není uveden pětinásobek životního minima jednotlivce, ale stonásobek dle § 480 občanského zákoníku, pokud máte opatrovnickou radu (pokud ji nemáte, rozhoduje nad tuto částku soud). § 483 občanského zákoníku pak dokonce vymezuje pětisetnásobek.
Tedy – pokud není částka přímo uvedená ve jmenování opatrovníka, ale jen v poučení, tak v poučení je uvedena chybně, neboť znění zákona je jiné. Samo o sobě poučení není závazné.

Vaší úvaze o 100 Kč / den Vaší přítelkyni nyní trochu nerozumím. Kam tedy plyne příspěvek na péči ve III. stupni, že přítelkyni dáváte jen 100 Kč za den, že je mamince k dispozici? Platit by se měla péče. Jen „být k dispozici“ by soud mohl napadnout, pokud nedokážete, že je to nutné (např. stejně jako je pracovní pohotovost, že nevíte, kdy máma třeba bude potřebovat nakrmit, přebalit apod.).
Nebo jste dospěli k závěru, že péče je již nyní hodně, proto také žádáte navýšení příspěvku na péči, ale protože ho zatím nemáte, tak skutečnou péči nad rámec příspěvku připlácíte (to zakázáno opravdu není). Jen občas někteří soudci mají dojem, že příspěvek je maximum, co se má za péči platit (a nechápou, že je to jen od státu přispění na péči).

Mgr. Radka Pešlová

---

§ 480
(1) Bez souhlasu opatrovnické rady nesmí opatrovník rozhodnout o
a) změně bydliště opatrovance,
b) umístění opatrovance do uzavřeného ústavu nebo podobného zařízení v případě, kdy to zdravotní stav opatrovance zjevně nevyžaduje, nebo
c) zásazích do integrity opatrovance, nejedná-li se o zákroky bez závažných následků.

(2) Bez souhlasu opatrovnické rady nesmí opatrovník naložit s majetkem opatrovance, jedná-li se o
a) nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu,
b) nabytí nebo zcizení majetku převyšující jednu třetinu opatrovancova majetku, ledaže tato třetina představuje hodnotu jen nepatrnou, nebo
c) přijetí nebo poskytnutí zápůjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených v písmenu a) nebo b),
ledaže se k takovým rozhodnutím vyžaduje i souhlas soudu.

(3) Je-li to v zájmu opatrovance, může se opatrovnická rada usnést, jaká další rozhodnutí opatrovníka o opatrovanci podléhají jejímu souhlasu; taková usnesení nesmí omezovat opatrovníka nad míru přiměřenou okolnostem.

§ 483
(1) Neschválil-li to soud, nesmí opatrovník vyslovit souhlas se změnou osobního stavu opatrovance.

(2) Spravuje-li opatrovník opatrovancovo jmění, nesmí bez souhlasu soudu, nerozhodl-li soud o dalších omezeních,
a) zavázat opatrovance k plnění některému z členů opatrovnické rady nebo osoby tomuto členu blízké,
b) nabýt pro opatrovance nemovitou věc nebo podíl na ní, ani opatrovancovu nemovitou věc nebo podíl na ní zcizit či zatížit,
c) nabýt pro opatrovance obchodní závod, podíl na obchodním závodu nebo podíl na právnické osobě, ani tento majetek zcizit nebo zatížit; to neplatí, jedná-li se o nabytí účastnických nebo podobných cenných papírů zajišťujících bezpečný výnos,
d) uzavřít za opatrovance smlouvu zavazující ho k trvajícímu nebo opakovanému plnění na dobu delší než tři roky,
e) odmítnout dědictví nebo jiné plnění z pozůstalosti, nebo
f) zavázat opatrovance k bezúplatnému plnění jiné osobě, ledaže se jedná o dar poskytnutý k obvyklé příležitosti podle zásad slušnosti v přiměřeném rozsahu a opatrovanec je schopen úsudku a projevil s darem souhlas.

(3) Bez zřetele na ustanovení odstavce 2 opatrovník nesmí, neschválil-li to soud, naložit s majetkem opatrovance, jedná-li se o
a) nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající pětisetnásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu,
b) nabytí nebo zcizení majetku převyšující jednu polovinu opatrovancova majetku, ledaže tato polovina představuje hodnotu jen nepatrnou a nejedná se o věc, která je pro opatrovance věcí zvláštní obliby, nebo
c) přijetí nebo poskytnutí půjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených pod písmenem a) nebo b).

(4) Soud si před rozhodnutím podle odstavců 1 až 3 vyžádá stanovisko opatrovnické rady. Nesdělí-li opatrovnická rada soudu stanovisko v přiměřené lhůtě, potom soud rozhodne sám.

 

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Statutární město Brno a Jihomoravský kraj.