Otázky kolem rodinného hrobu a pohřbu opatrovance

Jsem veřejný opatrovník, opatrovaný si přeje opravit hrob matky a chce v něm být jednou pohřben. Smlouvu o pronájmu hrobového místa uzavřel po úmrtí matky opatrovancův nyní již zemřelý bratr (přechod nájmu nikdo dosud neřešil, zaplaceno je na ještě cca 10 let). Jak správně, prosím, postupovat, abych přání opatrovaného naplnila, tedy zajistila opravu matčina hrobu a zabezpečila, aby zde byl v budoucnosti pohřben právě on? Dle sdělení správy hřbitova by bylo možné uzavřít smlouvu o nájmu hrob. místa novou (za předpokladu souhlasu dědiců po zemřelém) s omezeným ve svéprávnosti v zastoupení opatrovníkem, hrob dokonce splňuje podmínky pro pohřbení ještě jedné osoby. Poté by mohla být provedena oprava. Jak, prosím, "ošetřit" pohřbení po jeho smrti do matčina hrobu vs. případný sociální pohřeb?
Lze například uzavřít smlouvu o zajištění pohřbu s domovem pro osoby se zdravotním postižením, kde využívá opatrovaný služeb, pakliže zde bude mít k tomuto účelu uložené peníze na depozitním účtu? Aby v případě, že by nikdo z rodiny například neměl zájem vypravit pohřeb v situaci, kdy opatrovnictví smrtí zaniká, opatrovanému nebyl v místě úmrtí vypravován sociální pohřeb (kremací) a bylo zajištěno pohřbení do matčina hrobu.

Odpověď

v případě, že zemře nájemce hrobového místa, dochází k postupu dle § 25 odst. 5 zák. č. 256/2001 Sb. k přechodu nájmu:

(5) Právo nájmu hrobového místa přechází na osobu, kterou nájemce určil, popřípadě na svěřenský fond určený nájemcem. Je-li nájemcem fyzická osoba a není-li přechod nájmu na určenou osobu možný, anebo neurčil-li nájemce nikoho, přechází právo nájmu na jeho manžela, není-li ho, na jeho děti, není-li jich, na jeho rodiče, není-li jich, na jeho sourozence; nežijí-li, pak na jejich děti. Není-li přechod práva nájmu na žádnou z těchto osob možný, přechází právo nájmu na dědice zemřelého. Osoba, na niž právo nájmu přešlo, je povinna sdělit provozovateli pohřebiště bez zbytečného odkladu údaje potřebné pro vedení evidence veřejného pohřebiště; to platí i pro správce svěřenského fondu.

Někteří provozovatelé pohřebišť však vyžadují podmínky, které nejsou dle zákona, proto je vhodné se seznámit s vyjádřením Ministerstva pro místní rozvoj ČR: https://www.mmr.cz/cs/caste-dotazy/pohrebnictvi/najemci-hrobovych-mist.

Co se týče pohřbení, tak zde je situace složitější. Domov by neměl být tím, kdo opatrovaného pohřbí – není to sociální prací a neměli by mít časový prostor v pracovní době zajišťovat záležitosti u zemřelého, který v čase, kdy je již po smrti není uživatelem služby, a proto nejsou oprávněni mu službu poskytovat (byť pár dnů zpět byl jejich uživatelem). Mohou maximálně vypořádat, co po zemřelém zůstalo.

Bohužel prostředky na depozitech v sociální službě by ani být neměly (správcem finančních prostředků je opatrovník, lze připustit drobnou hotovost na akutní záležitosti), a proto by s nimi ani služba po smrti neměla naložit jinak, než je odevzdat notáři, protože je to majetek, se kterým není oprávněná nakládat.

Tedy můžete dohodnout za života s pohřební službou uhrazení pohřbu a pohřbení, za předpokladu, že místní pohřební služba uzavření takové smlouvy připouští. Sjednání smlouvy musí schválit opatrovnický soud (návrh na schválení právního jednání).

Nebo, je-li opatrovaný za života schopen rozumět darování pro případ smrti, lze ještě za života uzavřít u notáře potřebný dokument (více též zde: https://www.nkcr.cz/casopis-ad-notam/detail/39_600-darovani-pro-pripad-smrti-a-jeho-osud-po-smrti-darce) a i v tomto případě ho nechat schválit soudem. Předmětem by bylo, že s někým (soukromou osobou) dohodnete, že bude ochotna vystavit pohřeb, na to jí bude darem poskytnuta částka v okamžiku smrti (mimo dědické řízení). Nicméně – není vždy jisté, jak to ve skutečnosti dopadne.

Bohužel tedy může dojít k sociálnímu pohřbu, což v praxi může znamenat jistotu pohřbení (a to nikoliv nejlevnějšího způsobu, ale způsobu odpovídajícím poměrům zemřelého) a následně využití hrobového místa, pokud to bude vypraviteli pohřbu známo. Jak ono „známo“ zajistíte, to Vám bohužel nemám jak oficiálně poradit. Nabízí se možnost se angažovat po úmrtí opatrovaného a toto obci provádějící pohřbení sdělit.

Mgr. Radka Pešlová

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Statutární město Brno, Jihomoravský kraj a Ministerstvo zdravotnictví.