Podpis smlouvy o sociálních službách za klienta pracovníkem ORP

Může podle Vašeho názoru pracovník obecního úřadu obce s rozšířenou působností podepsat za klienta smlouvu o poskytnutí služby denní stacionář podle § 91 odst. 6 zákona o sociálních službách? Jde o situaci, kdy klient není schopen vyjádřit souhlas či nesouhlas.

Odpověď

Celkově nelze „jeden paragraf“ vytrhnout z kontextu zákona, nicméně obecně lze připustit, že za osobu, která není schopna sama jednat, může pracovník ORP podepsat smlouvu (dle § 91 odst. 6 ZSS).

ALE je tu několik ALE:

1. Smluvnímu vztahu předchází podání žádosti – to je také jednání, žadatel musí být poučován (o fungování služby dle standardu č. 3, o nakládání s osobnímu údaji). Kdo ji podal, kdo tady fungoval? Smlouvu lze uzavřít až po platném zájmu. Jinak není možné se dostat k údajům dané osoby.
2. Koho poučí služba o nakládání s osobními údaji; s kým bude službu plánovat; komu bude následně službu vyúčtovávat; vůči komu bude mít dle § 100 ZSS prolomenu mlčenlivost, aby o osobě mohla podávat informace (sama osoba – tedy jen ona sama může tuto možnost písemně vyjádřit).
3. Jak jsou zajištěna ostatní práva (na ochranu, sociální dávky, vyřízení běžných záležitostí v životě osoby) a povinnosti takové osoby?

Já osobně se domnívám, že smlouvy na základě vadného zájmu, nepoučení zájemce a bez ochrany dalších práv nejsou řešením v sociálních službách. Celkově komplexně by se mělo řešit třeba opatrovnictví, aby osoba byla chráněna ve více ohledech (vč. opatrovnictví dle § 58 občanského zákoníku) a tím je pak možné osobě poskytovat službu (a uzavírat potřebné dokumenty), i když osoba netuší, co se kolem ní děje.

Umísťování do služby bez souhlasu ještě upravuje § 91a ZSS, ale ten se týká pobytových služeb.

Mgr. Radka Pešlová

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Statutární město Brno a Jihomoravský kraj.