Použití peněz opatrovaného na rekonstrukci jeho pokoje

Jsem matka a opatrovník dospělého, mentálně postiženého autistického syna. Žijeme spolu sami, otec již zemřel. Synovi bych chtěla z jeho peněz, které má na účtu, zafinancovat rekonstrukci jeho ložnice (podlahy, vybavení, výmalba). Kolik jeho peněz mohu použít na tento účel bez souhlasu opatrovnického soudu? Pokud bude částka na rekonstrukci vyšší, než je možno bez souhlasu soudu, jak mám postupovat se žádostí, aby bylo vše v pořádku? V rozsudku o opatrovnictví není nic o takové situaci uvedeno. Případně, kde bych se tuto informaci dozvěděla.

Odpověď

Ačkoliv je Vaše otázka běžná a není na ní nic, co by se vymykalo, bohužel pro Vás nemohu mít přesnější odpověď.

Každý soud a každý případ je trochu jiný. Obecně lze říci, že z peněz opatrovaného nejde sponzorovat opravu a zhodnocování nemovitosti, pokud není opatrovaný spoluvlastník.
Výmalba, podlaha a vybavení však není zhodnocení prostoru (tím by byla výměna oken, oprava střechy, zateplení...). Toto je rovno tomu, co by si člověk sám dělal v pronajatém prostoru.
Proto by neměl být problém s úhradou těchto nákladů.

Ale podstatné jsou synovy majetkové poměry. Je-li člověk živořící a bez úspor, nejspíš není nákladné vybavení zdůvodnitelné, ale mohlo by být zdůvodnitelné základní vybavení. Pokud ale syn má dostatek prostředků, není zase nejnutnější pořizovat jen to nejlevnější.

Zda můžete rekonstrukci a vybavení pokoje učinit ze synových úspor sama a jen částku uvést ve vyúčtování soudu, které budete podávat, záleží opravdu podle majetkových poměrů, výše úspor, výše pravidelného příjmu, a především ve výši nákladů, které jako opatrovník zdůvodníte, že je to potřeba.

Není to tedy tak, že je dána částka, do které se musíte vejít. Je spíše odhad, co je únosné, vhodné, co si přeje za vybavení syn, pokud toho je schopen, co potřebuje za vybavení... a když to dobře zdůvodníte, můžete změny v pokoji udělat. Pokud půjde řádově o větší částku, která ve Vašem hospodaření není jen běžnou, musíte podat na soud Návrh na schválení právního jednání (vzor zde: https://justice.cz/documents/32489/1000664/vzor+-+n%C3%A1vrh+na+schv%C3%A1len%C3%AD+pr%C3%A1vn%C3%ADho+jedn%C3%A1n%C3%AD+za+opatrovance.doc/c504cb69-e686-42d3-8be0-dbffb01a40f0 anebo zde: https://www.mvcr.cz/soubor/vzor-navrh-na-schvaleni-pravniho-jednani-nebezny-ukon.aspx).

§ 480 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. vymezuje poměrně vysoké sumy, o kterých může rozhodnout opatrovník sám, a pokud částku přesáhne, tak potřebuje souhlas opatrovnické rady (a pokud ji nemá zřízenu, tak potřebuje souhlas soudu):

(2) Bez souhlasu opatrovnické rady nesmí opatrovník naložit s majetkem opatrovance, jedná-li se o
a) nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu,
b) nabytí nebo zcizení majetku převyšující jednu třetinu opatrovancova majetku, ledaže tato třetina představuje hodnotu jen nepatrnou, nebo
c) přijetí nebo poskytnutí zápůjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených v písmenu a) nebo b),
ledaže se k takovým rozhodnutím vyžaduje i souhlas soudu.

Ale i když jde o vysoké částky, kdy bych očekávala, že se do nich s úpravou pokoje vejdete, většina soudů si ještě vymiňuje, že opatrovník má dělat jen běžné věci a ty větší má nechat soudu ke schválení. Zpravidla i soud opatrovníkovi sdělí, nad jakou částku chce jednání schvalovat.

Jak sama vidíte, není ani zákon, ani praxe soudu jednoznačná. Asi bych zvážila, má-li opatrovaný dost úspor, tak pokud přestavba bude stát maximálně 2× jeho měsíční příjem a stále to nebude více než 1/3 úspor, učinila bych přestavbu bez souhlasu soudu (tedy ještě za předpokladu, že mi soud nesdělil, že chce schvalovat záležitosti třeba nad 5 000 Kč). Přestavbu bych uvedla ve zprávě soudu za rok 2023. Pokud jde o částku větší, příp. majetkové poměry opatrovaného jsou skromnější, sepsala bych návrh s rozpočtem a požádala soud o jeho schválení.

Mgr. Radka Pešlová

 

---

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují: TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj, Ministerstvo zdravotnictví, Nadace zdraví pro Moravu, Nadace Agrofert, Středočeský kraj a drobní dárci.