Přebírám opatrovnictví po dědečkovi, který je už nezvládá

Jakožto neznalec Vás prosím o radu. Můj dědeček se stal opatrovníkem mé babičky (tedy jeho manželky). Oba žijí v domově pro seniory. Babička je již jen ležák a dostává pouze výživu. Děda na začátku roku prodělal covid a velmi se mu zhoršilo zdraví. Z domova tedy padl návrh, ať převezmu opatrovnictví babičky. Následně se bude řešit i opatrovnictví dědy, kterým mám být také já. Opatrovníkem mě soud zvolil, ale než vše právně proběhlo je skoro konec června. Děda by měl poslat roční zprávu. Bohužel jeho zdravotní stav tomu už nedovoluje. Převzala jsem tedy všechny podklady co měl ohledně opatrovanky a že to pošlu za něj. Jenže je problém v tom, že za březen a duben nemám žádné doklady. Je to velký problém?

Odpověď

Předně je velmi dobře, když přestal dědeček sám zvládat opatrovnickou funkci (což je odpovědnost postarat se o práva babičky), že i samo zařízení situaci řeší. Ze zákona nesmí být opatrovníkem zařízení a ani nikdo, kdo je na něm závislý, protože pak dochází ke kolizi, zda hájit zařízení nebo opatrovaného. Abych to trošku vyjasnila, tak zařízení má s opatrovaným smlouvu a opatrovník má kontrolovat, aby zařízení provádělo péči pečlivě, aby vyúčtovávalo, co má, aby poskytovalo kvalitní bydlení a stravu atd. a pokud by zaměstnanec zařízení dělal opatrovníka, určitě by mohl chtít spíše, aby profitovalo zařízení a na opatrovaném by v konfliktních situacích tolik nezáleželo. Stejně tak dědeček by třeba chtěl udržet bydlení pro sebe a při hrozící výpovědi by spíš tedy dělal ústupky, než hájil opatrovanou, protože svým pobytem a potřebou péče o svou osobu byl/je na zařízení závislý. Toto nepíši ani tak z důvodu, že to nastalo ve Vaší situaci, ale pro vyjasnění, proč je dobře, že zařízení situaci řešilo.

Např. pokud babička je ležící a dostává „pouze“ výživu, jak je podávaná? Jak se hradí strava? Jakou péči ještě dál zařízení poskytuje? Dělá zařízení vše, aby babička měla ještě alespoň trochu důstojný život? To je starost opatrovníka.

A teď k Vaší otázce:

Pokud již dědeček není schopen udělat vyúčtování k ukončení opatrovnictví, nejste povinna ho udělat za něj – Vy jste sice přebrala opatrovnictví, ale nikoliv povinnosti dědečkova opatrovnictví. Vy jako držitel např. občanského průkazu babičky nebo jejich dalších dokladů, věcí, byste je musela vydat. Tím, že jste nový opatrovník, tak je vydáte sama sobě (vnučka, opatrovnici). Dědeček tím, že vyúčtování již není schopen podat, sice nesplní opatrovnickou povinnost, ale nic zásadního mu za to nehrozí (právě proto, že už sám není schopen – ani za zemřelého opatrovníka nikdo jiný nedělá vyúčtování). Dědečkovi by „něco“ hrozilo, kdyby babičku okrádal, používal její prostředky pro sebe, nehájil její práva třeba na neúčtování stravy, když už jen „dostává výživu“ apod. – to by byla zpronevěra a špatná správa cizího majetku. Vzhledem k tomu, že dědeček už sám nerozumí tomu, co se kolem něj děje (soudím tak podle toho, že se bude řešit i opatrovnictví pro něj), nebyl by za tyto trestné činy odpovědný, pokud je udělal už tím, že sám není duševně v pořádku (např. kdyby schválně neplatil babičce potřebné věci, odpovídal by za provinění; kdyby ale „se platila“ babiččina strava ze setrvačnosti z doby, kdy ještě měla stravu a nikoliv žilní výživu, ale dědeček už neměl duševní schopnost to ovlivnit/změnit/vymáhat pro babičku – nebyl by odpovědný).

Zásadní je, že zprávu podáte Vy za sebe jako za nového opatrovníka, do dvou měsíců od Vašeho jmenování. Vy ve zprávě popíšete, co má babička za příjmy, co za výdaje, že jste zpětně zkontrolovala, že nebyla okrádána, že tak nějak hospodaření odpovídá.

Teď jen pro úplnost vyfabuluji příklad: Mohla byste objevit chyby, že dědeček babičku okrádal. Pokud byste to objevila, musíte jako opatrovník vymáhat práva opatrované a po dědečkovi požadovat náhradu škody. Protože jste ale vnučka obou, jste v citové kolizi a musel by být pro tuto konkrétní situaci ustanoven kolizní opatrovník. I proto tolik nevadí, že dědeček neudělá závěrečné vyúčtování – jeho chyby nejspíš odhalíte a můžete ho pohnat k odpovědnosti, ale současně možná žádné neobjevíte, a tím se potvrdí moje úvaha výše, že dědečkovi nic nehrozí, pokud nekonal špatně. Vaší zprávou tak dojde ke kontrole dědečka a nahradí závěrečné dědečkovo vyúčtování.

Ptáte se ale také, že byste to za dědečka udělala Vy, ale nemáte doklady za 2 měsíce. Ještě jednou zopakuji – nezastupujete dědečka, nemáte za něj dělat zprávu, ale když to uděláte, stejně to moc nevadí – ta zpráva slouží Vám, do začátku Vašeho opatrovnictví. Jak se tedy vypořádat s tím, že nemáte doklady za dva měsíce? Jako nový opatrovník můžete i zpětně zkontrolovat činnost domova pro seniory, kam nejspíš šla platba z babiččina důchodu a její příspěvek na péči, to můžete dožádat (ofotit), pokud v té době ještě byla babička s dědou ve své domácnosti, nejspíš dohledáte od pronajímatele alespoň zaplacený nájem, čímž zase můžete dovozovat běžné hospodaření.

Je-li babička v zařízení, může nebýt jasné, kam se podělo min. 15 % příjmů babičky, které nešly na uhrazení bydlení a stravy babičky – i to by mělo být zřejmé ze záznamů ve službě, že třeba babičku doprovázeli na nákup (nebudete mít účtenku, ale alespoň zde bude informace, že si nakupovala), nebo bude záznam o léčení a předepsání léčiv (mohly být doplatky na léky) atd. Vy sama (ze své opatrovnické pozice) byste měla učinit „vyšetřovací“ úkony, abyste „se uklidnila“, že tyto dva měsíce nebyla babička okrádána. Jeví-li se, že nebyla okrádána z Vašeho „vyšetřování“, pak by neměly být pochyby o dědečkovi, že se staral dobře, dokud mohl, a pak to stále dobře dojíždělo ze setrvačnosti, i když už se nemohl starat. To, že doklady nehlídal, ještě neznamená, že byl někdo nepoctivý. Možná to jen znamená, že všichni kolem dál dělali svoji práci dobře, ale akorát to není vidět na účtence :).

Mgr. Radka Pešlová

 

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Statutární město Brno a Jihomoravský kraj.