pečuj doma

Příspěvek na bydlení pro opatrovaného v domovu seniorů

9.10.2023

Opatrovanec s diagnózou Alzheimer a částečná demence má uzavřenou smlouvu o poskytování služeb (domov seniorů) s Charitou, jejímž zřizovatelem je církev (není státní organizací). Ve smlouvě je jasně uvedena platba za ubytování, která při 31 dnech činí přes 8500 korun. Dle MPSV však opatrovanec nemá nárok na příspěvek na bydlení, přestože poskytovatel je vlastně "soukromý subjekt". Umíte to těm klientům vysvětlit? (Řečnická otázka, protože oni ani nechápou souvislosti.)

Odpověď

Píšete do poradny řečnickou otázku, jak se s tím, prosím, máme vypořádat?

Za sebe se domnívám, že ačkoliv je sociální služba a s ní související ubytování založeno na základě zákona o sociálních službách, a nikoliv na základě občanského zákoníku, tak zde jsou společné znaky a v čase, kdy se uznávají pro příspěvek na bydlení podnájmy, rekreační bydlení a služebnosti, tak při důsledném postupu:

  • Opatrovaný užívá bytový prostor celý sám;
  • Bytový prostor je plnohodnotné bydlení (i tak zkolaudované);
  • Dům je pronajat službou a ta dál poskytuje ubytování;
  • Podá se žádost o příspěvek na bydlení;
  • Při zamítání se vznese „námitka“, tj. vyjádření do řízení dle § 36 správního řádu, že jde o formát bydlení i podle občanského zákoníku, neboť záležitosti neupravené zákonem o sociálních službách se též řídí občanským zákoníkem, jde o bydlení dlouhodobé a bydlení v sociálních službách má přímé znaky podnájmu; teoreticky by šlo, pokud služba je přímým vlastníkem, dokazovat podobnost s nájmem, ale tady jsou významnější právní rozdíly, což zhoršuje možnou úspěšnost;
  • Obdobně se vznese následně do odvolání a k tomu se přidá, že „námitka“ nebyla řádně vypořádána;
  • Po zamítnutí odvolání se povede soudní spor a ten by celý postup MPSV mohl při dobrých argumentech zvrátit. Výsledek sice není jistý, ale zde si minimálně myslím, že názor MPSV zase tak jistý není, že by u soudu jistá šance na úspěch byla.

Jinak, slovy střídmého pohledu na zákon: příspěvek na bydlení je výslovně na určité formy bydlení, kde sociální služba není vyjmenovaná. Je zde jedno, kdo je či není vlastník, protože např. na nájemní bydlení je přispíváno, i když je vlastníkem soukromá osoba anebo třeba město. Doplatek na bydlení připouští i formu bydlení v sociální službě a lze tak hradit doplatek, pokud majetkové poměry a příjmy žadatele jsou nízké. U doplatku jsou však pro nárok přísnější pravidla.

Obecně, pokud to někomu přijde diskriminační (a to by byl jeden z odvolacích a žalobních důvodů), musí se své „pravdy“ právně domáhat.

Pokud Vaše otázka byla opravdu jen řečnická, omlouvám se za neřečnickou odpověď.

Mgr. Radka Pešlová

Doplnění dotazu

Dovolím si ještě vysvětlit. Jde o mou opatrovanou příbuznou, byla převezena přímo z nemocnice do domova seniorů pro Alzheimera. Tam jsou pevně dány sazby za ubytování a za stravu. Byl jsem upozorněn, že po zaplacení služby musí seniorovi zbýt z důchodu min 15 % na osobním účtu na drobné nákupy. Protože jí na to důchod nestačil (nezbylo celých 15 %), musel jsem s DS podepsat dodatek smlouvy, že budu do DS posílat doplatek do požadované výše (úhrada za služby + 15 % z výše důchodu). Sám jsem v důchodu, a proto jsem začal řešit, jestli nemá opatrovaná nárok na příspěvek na bydlení, když její náklady na bydlení budou zjevně přesahovat 50 % příjmů, a který by chodil na účet DS. Spatřoval jsem v tom určitou diskriminaci klientů DS, nárok nemá.

Odpověď

Ještě doplním, že máme nejen příspěvek na bydlení, ale i doplatek na bydlení. Možná by u Vaší opatrované bylo vhodné zkusit požádat z dávek v hmotné nouzi o doplatek na bydlení. Pak by bylo vhodné u ní prověřit, proč má důchod nízký, možná v něm chybí nějaké doby pojištění, nebo jsou některé doby započteny méně výhodným způsobem. Možná třeba nemá uplatněný nárok na vdovský důchod...

Nicméně, pokud to chápu dobře, trápí Vás Vaše doplácení za opatrovanou. Píšete, že jste MUSEL podepsat doplatkovou dohodu. Nejsem si jista, zda jste dobře pochopil své možnosti, protože smlouva NEMUSÍ být podepsaná, ale MŮŽE. Dle § 71 zákona o sociálních službách: (3) Poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou osobě, které je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou osobou nebo s právnickou osobou, pokud osoba, které je sociální služba poskytována, nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů.

To tedy v praxi znamená, že proti Vaší vůli Vás nemohl nikdo nutit dohodu podepsat. Stejně tak máte možnost od dohody ustoupit, pokud v ní máte sjednány výpovědní podmínky. Stává se, že rodiny pociťují nátlak služby, nebo si myslí, že bez doplácení by jejich příbuzného do služby nevzali, nebo to považují za svoji morální povinnost. Nátlak a manipulace není v pořádku, ale na druhou stranu jde o jednání mezi dospělými (svéprávnými) a tak se očekává, že už si umíme své práva a postoje uhájit.

Stát prostřednictvím dotací přispívá sociálním službám právě, aby poskytovali své služby za zastropovanou úhradu (netvoří sazby, ale to je jen chytání za slovíčko) a nikoliv za komerční ceny. Stát tedy už těmto službám dává prostřednictvím dotací a pak prostřednictvím příspěvku na péči, a ještě i prostřednictvím důchodu (uživatele) poměrně dost peněz.

Službu sice opatrovaná nemůže financovat z více než 85 % svých příjmů, ale pokud má třeba úspory, lze je uložit na spořicí produkty, a ačkoliv službu nejde platit z úspor, tak úrok je příjmem a z toho již službu platit lze.

Je tedy otázkou, zda by u soudu námitka diskriminace (vzhledem k dalšímu financování sociální služby) uspěla. Já osobně bych to u soudu spíš zaměřila na podobnost nákladů a zákonného podkladu, ale to už jsem psala v minulé odpovědi.

Přeji Vám pohodové dny a méně starostí

Mgr. Radka Pešlová

 


Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují: TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj, Ministerstvo zdravotnictví, Nadace zdraví pro Moravu, Nadace Agrofert, Středočeský kraj a drobní dárci.

   

 

 

Moravskoslezský kruh, z. s. zahájil nový projekt.
Hlaste se na kurzy pro pečující a opatrovníky, které pořádáme v červnu Brně.
Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte se návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

INFO: Problémy s duševním zdravím můžete řešit z domova

22.5.2024 Pokud potřebujete pomoc specialisty na duševní zdraví, nemusíte se spoléhat pouze na klasické ambulance psychiatrů a psychologů, které jsou v dnešních dnech přeplněné a je těžké zde dostat termín. Zkuste využít digitální terapie, které nabízí péči online, tedy doslova odkudkoli, kde máte připojení k internetu. Jednou z možností je digitální platforma Mindwell. více...

PTÁTE SE: Musí banka kontrolovat kroky opatrovníka, když to dělá soud?

21.5.2024 Pro sestru chceme zřídit spořicí účet, ať její peníze nejsou ničeny inflací. Banka podmiňuje zřízení spořicího účtu tím, že omezí výběr peněz na 15 000 Kč měsíčně a my pak musíme bance vysvětlovat, nač chceme realizovat, přestože mají listiny opatrovníka i o zbavení svéprávnosti (tělesné i mentální postižení od narození). Má banka právo to dělat více...

PTÁTE SE: Jak napsat vyjádření do řízení o příspěvku na péči

20.5.2024 Chci podat odvolání ohledně přiznání výše příspěvku na péči pro syna s poruchou autistického spektra. Připravuji podklady pro vyjádření k rozhodnutí. Díky článku od p. Pešlové na vašich stránkách jsem podala žádost o prodloužení vyjádření. Budu upozorňovat na procesní nesrovnalosti v řízení. Zjišťuji, že při posuzování situace syna nebyly více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.