Reklamace platby, kterou odeslal opatrovaný podvodníkovi

Vnuk je omezen ve svéprávnosti, má svůj běžný i spořicí účet u banky pod kontrolou opatrovníka a hospodaření zvládá. Minulý týden ale někomu poslal 3 000 korun ve dvou platbách, na doporučení „kamarádky“. Jedná se o podvod. Příjemce platby slíbil počítačovou hru, nic neposlal a ani neodpověděl na výzvu. V bance řekli, že to vnuk poslal dobrovolně a že se s tím nedá nic dělat.
Má opatrovnický list v bance nějakou výhodu pro vymáhání peněz zpět? Je to pro opatrovaného nová zkušenost. Příbuzný v má plánu zajít na policii a nahlásit toho podvodníka, který přes internet žádá peníze a nic neposkytuje.

Odpověď

Pokud je vnuk omezen ve svéprávnosti například na nakládání s částkami do 500 Kč, pak je situace podstatně vážnější, než jak ji banka zatím prezentuje. Jestliže odešly platby v souhrnu kolem 3 000 Kč a banka měla o rozsahu omezení svéprávnosti prokazatelně vědomost (tedy měla k dispozici opatrovnický list či rozhodnutí soudu), doporučuji podat vůči bance písemnou reklamaci. Je namístě namítat, že banka umožnila dispozice přesahující rozsah oprávnění opatrovaného.

Argument banky, že vnuk peníze „odeslal dobrovolně“, sám o sobě situaci neřeší. Pokud byl uveden v omyl a šlo o vylákání peněz pod záminkou prodeje hry, může se jednat o podvodné jednání. V takovém případě přichází v úvahu neplatnost právního jednání podle § 581 občanského zákoníku, pokud opatrovaný nebyl ke konkrétnímu jednání způsobilý vzhledem k omezení svéprávnosti. Současně může být relevantní i § 583 občanského zákoníku, protože vnuk jednal v omylu o rozhodující okolnosti — domníval se, že za zaslané peníze obdrží slíbenou hru. Pokud byl do omylu uveden druhou stranou úmyslně, je právní jednání neplatné. V širším kontextu lze odkázat i na § 580 občanského zákoníku, tedy rozpor právního jednání se zákonem či dobrými mravy. Otázkou pak není, zda nárok na vrácení prostředků existuje, ale jak prakticky dosáhnout jejich navrácení.

Určitě doporučuji podat trestní oznámení na Policii ČR, toto by ale měl učinit opatrovník. Při podání je vhodné výslovně uvést, že poškozeným je osoba s omezenou svéprávností, tedy zvlášť zranitelná oběť a má nárok na advokáta v řízení. Současně doporučuji policii sdělit, že se budete v trestním řízení domáhat náhrady škody. To je důležité, protože pak může soud rozhodnout i o povinnosti pachatele peníze vrátit.

Pokud je pachatel z České republiky a jeho totožnost bude zjistitelná, lze vedle trestního řízení postupovat i občanskoprávně — tedy zaslat předžalobní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení a následně případně podat žalobu. Pokud by šlo o pachatele ze zahraničí, vymáhání bývá výrazně složitější.

Ve vztahu k bance bych doporučila následující postup:

• podat písemnou reklamaci s doložením rozsahu omezení svéprávnosti,
• požadovat vysvětlení, proč byly umožněny platby nad povolený limit,
• v případě zamítavého stanoviska podat podnět k Finančnímu arbitrovi České republiky (https://www.finarbitr.cz/).

Rozhodně bych situaci neuzavírala s tím, že „to byla dobrovolná platba“. U internetových podvodů je to velmi častá obrana bank i pachatelů, ale právně tím věc nekončí.

Také doporučuji nastavit limity plateb ze spořícího účtu, příp. omezení s nakládáním, aby se situace nemohla opakovat.

Mgr. Radka Pešlová