Špatné zacházení v domově pro zdravotně postižené

Při odjezdu opatrovance z domova pro osoby se zdravotním postižením (DZP) do domácí péče bylo zjištěno, že je silně poškrabaný na levé části obličeje a má fialový ušní lalůček. Vzhledem k tomu, že se jedná o člověka s DMO, který je imobilní a plně závislý na péči ostatních, si toto poškození nemohl způsobit sám. Jediné sebepoškozování, kterého je schopen, je, že se kouše do předloktí pravé ruky. Stanovisko DZP je, že se i přesto jednalo o sebepoškozování, a jinou variantu jako nehoda nebo ubližování jinou osobou nepřipouští. Podat stížnost na ředitelství je zbytečné, protože paní ředitelka stojí za paní vedoucí DZP a nepřipouští, že něco může být jinak, než paní vedoucí řekne. Proto bych rád znal Váš názor, jak postupovat, pokud by se toto opakovalo.

Odpověď

Mrzí mě situace (zranění) Vašeho opatrovaného. Jako opatrovník byste situaci měl řešit, i když ji považujete za beznadějnou (hájíte práva opatrovaného). V jistém ohledu je běžné, že lidé nechtějí přiznat nějaké pochybení nebo pátrat ve svém týmu, co se děje. Je možné, že má služba nedostatek personálu, a tak toleruje i pracovníky, kteří by tam neměli vůbec pracovat. Tímto službu nechci obhajovat a je v pořádku požadovat kvalitu, vysvětlení a snažit se situaci nejen předcházet, a když už situace nastala, tak ji začít řešit, i když se zdá, že výsledek nebude.
Právě ono řešení situace, která se stala, je možná dobrou prevencí, aby se to už neopakovalo. Protože pokud nejde situaci řešit nyní, pak je dost možné, že i při opakování dojdete ke stejně beznadějnému závěru a pak co?  
Je ale také možné, že i když situaci budete řešit nyní, že se zdánlivě nic nepohne, ale uvnitř se možná něco pohne a do budoucna se budou věci malinko měnit. Jestli pozitivně, nebo negativně nejde předjímat, ale obecně je ve společnosti více strachu typu „nebudu to řešit, aby se mu pak nepomstili“. Reálně to je strach spíš na straně poskytovatele „musíme se snažit, aby si na nás zase nestěžoval“.

Za moji odpověď Vám vložím text zákona č. 108/2006 Sb. ke stížnostem, abyste věděl, z čeho vycházím.

Můžete sepsat stížnost (nástin vkládám za znění zákona) a podat ji k rukám poskytovatele. Ten je povinen ji prošetřit a vyrozumět Vás do 30 dnů. Pokud nebudete s vyřízením spokojený, můžete pak do 60 dnů podat stížnost na MPSV. To je kontrolním orgánem služby.

Bylo by vhodné si zajistit lékařskou zprávu o ošetření zranění, i když by se mohlo jevit banálně. Lékařský zápis by měl obsáhnout i úvahu, že si opatrovaný takto nejspíše neublížil sám. Toto bych připojila ke stížnosti. Pokud zprávu mít nebudete, nevadí, jen popište ve stížnosti, že si to sám podle všeho udělat nemohl, protože je imobilní.

Teoreticky může následovat i žádost o náhradu škody (ony jsou služby pojištěné pro případ škody, kterou způsobí klientovi), ale to bych volila až podle lékařské zprávy a výsledků stížnosti.

Mgr. Radka Pešlová

---

Stížnost na poskytování sociálních služeb

§ 99a

(1) Na poskytování sociálních služeb může podat stížnost
a) osoba, které je nebo byla poskytována sociální služba,
b) zákonný zástupce, opatrovník nebo podpůrce osoby, které je nebo byla poskytována sociální služba,
c) osoba blízká, nemůže-li stížnost podat osoba, které je nebo byla sociální služba poskytována, s ohledem na svůj zdravotní stav nebo proto, že zemřela,
d) osoba zmocněná osobou, které je nebo byla poskytována sociální služba,
e) člen domácnosti osoby, které je nebo byla poskytována sociální služba, oprávněný k zastupování této osoby podle občanského zákoníku, nebo
f) zaměstnanec poskytovatele sociálních služeb
(dále jen „stěžovatel“).

(2) Stížnost se podává poskytovateli sociálních služeb, proti kterému směřuje, a to ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastala skutečnost, která je předmětem stížnosti. Podání stížnosti nesmí být stěžovateli, nebo osobě, které je nebo byla poskytována sociální služba, jíž se stížnost týká, a která není zároveň stěžovatelem, na újmu.

(3) Poskytovatel sociálních služeb je povinen

a) vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne, kdy mu byla doručena; tuto lhůtu může poskytovatel sociálních služeb v odůvodněných případech prodloužit o dalších 30 dnů; o prodloužení lhůty a důvodech jejího prodloužení je povinen informovat stěžovatele,
b) písemně informovat stěžovatele o způsobu vyřízení stížnosti,
c) vést písemnou evidenci o podaných stížnostech a způsobu jejich vyřízení a
d) umožnit stěžovateli nahlížet do dokumentace, kterou vede o stížnosti, a pořizovat z ní kopie nebo výpisy.

§ 99b

(1) Nesouhlasí-li stěžovatel s vyřízením stížnosti podle § 99a nebo nebyla-li stížnost vyřízena ve stanovené lhůtě, může ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení informace o způsobu jejího vyřízení nebo od uplynutí stanovené lhůty požádat ministerstvo o prověření vyřízení této stížnosti; v žádosti stěžovatel uvede důvod, proč žádá o prověření vyřízení stížnosti.

(2) Ministerstvo na žádost stěžovatele vyřízení stížnosti prověří. Poskytovatel sociálních služeb je povinen poskytnout ministerstvu součinnost při prověření vyřízení stížnosti.

(3) Při prověření vyřízení stížnosti je ministerstvo oprávněno vyžádat si vyjádření orgánů veřejné správy, popřípadě fyzických a právnických osob, jejichž činnost souvisí s poskytováním sociální služby. Tyto orgány a osoby jsou povinny na základě žádosti ministerstva a v jím stanovené lhůtě vyjádření poskytnout.

(4) Ministerstvo žádost o prověření vyřízení stížnosti odloží, jestliže je zjevně neopodstatněná, jde o stížnost ve věci, která již byla ministerstvem prověřena, nebo o opakovanou žádost, která neobsahuje nové skutečnosti. Tuto informaci ministerstvo sdělí písemně stěžovateli.

(5) Ministerstvo
a) prověří vyřízení stížnosti do
1. 60 dnů ode dne, kdy mu byla žádost doručena, nebo
2. 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost doručena, jestliže je třeba vyžádat si vyjádření orgánů veřejné správy nebo osob podle odstavce 3,
b) zpracuje pravidla pro prověření vyřízení stížností,
c) vede evidenci o podaných žádostech o prověření vyřízení stížnosti a o výsledku jejich prověření,
d) umožní stěžovateli nahlížet do spisu vedeného k jím podané žádosti a pořizovat z něj kopie či výpisy a
e) písemně vyrozumí stěžovatele a dotčeného poskytovatele sociálních služeb o výsledku prověření vyřízení stížnosti.

(6) Je-li žádost o prověření vyřízení stížnosti oprávněná, uloží ministerstvo poskytovateli sociálních služeb povinnost odstranit nevyhovující stav, nebo podá podnět k dalšímu postupu příslušnému orgánu veřejné správy. Poskytovatel sociálních služeb je povinen nevyhovující stav odstranit ve lhůtě stanovené ministerstvem a podat o tom ministerstvu písemnou zprávu.

---

TEXT STÍŽNOSTI K ÚPRAVĚ:

Poskytovatel sociálních služeb:
[název domova pro osoby se zdravotním postižením]
[adresa]

Stížnost podle § 99a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
k rukám poskytovatele sociálních služeb

Stěžovatel (opatrovník):
Jméno a příjmení: [Jméno opatrovníka]
Adresa: [ulice, PSČ, obec]
Telefon / e-mail: [nepovinné]

V právním zastoupení opatrovaného:
Jméno a příjmení opatrovaného: [Jméno]
Datum narození: [dd.mm.rrrr]
Pobyt: [název a adresa DOZP]

Předmět stížnosti: Tělesné poškození opatrovance během pobytu v zařízení

Vážená paní ředitelko / Vážený poskytovateli,

dne [datum], při přebírání mého opatrovance [jméno] z pobytové sociální služby DOZP do domácí péče, jsem zjistil, že má na levé části obličeje výrazné škrábance a zároveň fialový (zhmožděný) ušní lalůček. Uvedené poranění bylo zřejmé na první pohled a nebylo nijak ošetřeno či dokumentováno ze strany zařízení. K žádné mimořádné události, která by tento stav vysvětlovala, jsem nebyl informován ani písemně, ani ústně.

Opatrovaný je osobou s diagnózou dětské mozkové obrny (DMO), je imobilní a plně závislý na péči druhých osob. Z hlediska funkčních schopností si taková poranění nemohl způsobit sám. Jedinou formou sebepoškozování, kterou je fyzicky schopen, je kousání se do předloktí pravé ruky, což jsem opakovaně sděloval personálu.

Stanovisko zařízení, že i tato zranění byla důsledkem sebepoškozování, považuji za nevěrohodné a nevěcně zdůvodněné, neboť nereflektuje fyzické limity opatrovance a ignoruje možnost zranění v důsledku pádu, nevhodné manipulace, nedostatečného dozoru nebo cizího zavinění.

Zároveň jsem znepokojen tím, že vedení zařízení není ochotné připustit jinou variantu, než jakou prezentuje paní vedoucí DOZP, čímž se fakticky znemožňuje řádné a nestranné vyšetření události.

Žádám tímto o:

1. Řádné prošetření celé události, včetně prověření, jak ke zranění mohlo dojít a kdo byl v daný čas v kontaktu s opatrovancem.
2. Vyhotovení záznamu o mimořádné události v rozsahu dle vnitřních pravidel poskytovatele.
3. Přijetí opatření k ochraně zdraví a důstojnosti opatrovance, včetně přehodnocení stávajícího způsobu dohledu a personálního zajištění.
4. Informování opatrovníka o výsledku šetření ve lhůtě stanovené zákonem (30 dnů), včetně písemného odůvodnění a opatření, která budou přijata.
5. Zajištění, že v souvislosti s podáním této stížnosti nebude vůči opatrovanci podniknuto žádné odvetné jednání.

V případě, že by došlo k opakování obdobného incidentu bez věrohodného vysvětlení a bez okamžité informovanosti opatrovníka, budu nucen obrátit se na inspekci sociálních služeb, veřejného ochránce práv či jiné kontrolní orgány.

Děkuji za pochopení a očekávám řádné projednání stížnosti.

V [místo], dne [dd.mm.rrrr]

[podpis opatrovníka]
(opatrovník osoby: [jméno opatrovaného])

Přílohy:

• Kopie fotografie zranění (je-li k dispozici)
• Kopie rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem
• [další dokumenty]