Spor o to, kdo bude vhodným opatrovníkem
Matka, 85 let, má Alzheimerovu demenci, po loňském úrazu krčku ležící, inkontinentní. Je v Centru návazné péče. Vzhledem k tomu, že otec o ni pečoval roky, zlehčoval její nemoc a moje návrhy a řešení situace roky odmítal, jsem loni podala návrh na omezení svéprávnosti a opatrovnictví. Soud proběhl začátkem března a byl odročen, znalec doporučil omezení, problém je opatrovník. Já i otec jsme navrhli sebe, já pracuji v Německu jako sociální pracovnice a pečují o postiženého syna. Jde o vyřízení dávek, kontakt s matkou i s lékaři apod. Otec, který jí způsobil újmy, nestačil na péči. Lékaři se domnívají, že je on je též dementní a nechápe, že matka potřebuje domov se zvláštním režimem. Jak docílit, abych byla opatrovníkem? Máma zvolila otce, již nerozumí obsahu Soudkyně radí smír.
Odpověď
Chápu, že jde o velmi citlivou situaci. Chtěla bych jen zdůraznit, že při rozhodování soudu o jmenování opatrovníka se vychází především z ochrany zájmů osoby a z její schopnosti právně a prakticky zajistit své potřeby (§ 465 občanského zákoníku).
V tomto kontextu je důležité posoudit, kdo je schopen pravidelně komunikovat s matkou, s lékaři a úřady, zajistit potřebnou péči a vyřídit dávky či právní záležitosti. Z Vašeho popisu vyplývá, že Vaše matka je v pokročilém věku a má demenci, a že otec není schopen tuto péči zajistit, přičemž i odborníci mají pochybnosti o jeho zdravotním stavu.
I když jste sama v zahraničí, soud může zohlednit Vaše odborné znalosti a zkušenosti (např. v sociální práci), skutečný zájem o matku a schopnost organizovat potřebnou péči prostřednictvím dostupných prostředků (např. centrum návazné péče, právní zástupce, elektronická komunikace). To, že matka zvolila otce, nemusí být rozhodující, pokud se ukáže, že jeho schopnosti neodpovídají praktickým potřebám péče a ochraně jejích práv (§ 466 a 467 občanského zákoníku). Soud se prvně zabývá návrhem osoby, kterou si opatrovaná zvolí, ale následně, pokud by tato osoba nevyhovovala, zvolí jinou osobu blízkou, je-li to možné.
V praxi se často doporučuje detailně předložit soudu návrh, který konkrétně ukazuje, jak byste zajistila pravidelnou péči, kontakt s lékaři, vyřízení dávek a právních záležitostí, a zdůraznit v něm, že jde o zájmy matky. Bylo by vhodné zpochybnit i dovednosti otce, aby soud jeho jmenování zvážil. Můžete uvést, že otec by v souvislosti s § 460 oz byl často v konfliktu zájmů, když by rozhodoval o společném jmění (manželů), když by rozhodoval o umístění maminky (manželky) mimo svoji domácnost, že by nemohl adekvátně řešit vyživovací povinnost mezi manžely a plnění dalších majetkových povinností.
Pokud soudkyně doporučuje smír, můžete absolvovat mediaci – třeba by to mezi Vámi a otcem udělalo více jasno. Můžete také navrhnout, že ani jeden z Vás nebude opatrovníkem a buď se najde jiná vhodná osoba, nebo bude jmenována opatrovníkem obec v místě bydliště matky.
Není snadné a nejspíš ani možné, Vám poradit, jak na konkrétního soudce. Nedokáži odhadnout, co a jak na konkrétního soudce (ve Vašem případě tedy soudkyni) zapůsobí. Musíte prokázat, že jste schopna plnit povinnosti vůči mamince lépe než otec:
- K povinnostem opatrovníka náleží udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení, projevovat o opatrovance skutečný zájem, jakož i dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy.
- Opatrovník při plnění svých povinností naplňuje opatrovancova právní prohlášení a dbá jeho názorů, i když je opatrovanec projevil dříve, včetně přesvědčení nebo vyznání, soustavně k nim přihlíží a zařizuje opatrovancovy záležitosti v souladu s nimi. Není-li to možné, postupuje opatrovník podle zájmů opatrovance.
- Opatrovník dbá, aby způsob opatrovancova života nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumně odporovat, odpovídal i zvláštním opatrovancovým představám a přáním.
Mgr. Radka Pešlová
