Synovi kupuji auto, přispívá úřad práce. Schvaluje to soud?

Poprvé 9letému synovi schválili příspěvek na vůz. Budu kupovat vůz od firmy, ojetinu. Všude čtu, že musím dát žádost na opatrovnický soud, ale nikde nemůžu najít nějaký vzor, co psát, případně co poslat. Bohužel v okolí nemám nikoho, kdo by mi poradil. Na internetu jsme našla jen to, že syn musí být majitel, já provozovatel, ale při registraci je potřeba mít dopis od opatrovnického soudu, a tím končím.

Odpověď

Pokud získáváte příspěvek na pořízení kompenzační pomůcky motorového vozidla, pak jde o rozhodnutí Úřadu práce, a to se nijak neschvaluje soudem.

Zároveň samotné pořízení vozu, na který je příspěvek se dle § 4 zák. č. 329/2011 Sb. neschvaluje soudem:

(2) Při rozhodování o nároku a výši příspěvku na zvláštní pomůcku podle § 9 až 12 v případě, že je jeho příjemcem nezletilé dítě nebo osoba s omezenou svéprávností, se předchozí souhlas soudu podle občanského zákoníku²⁹) nevyžaduje. Předchozí souhlas soudu se nevyžaduje ani u samotného nákupu zvláštní pomůcky pořízené s využitím příspěvku a všech navazujících a souvisejících řízení před příslušnými úřady.

Jen musí být dítě vlastníkem a jiná (dospělá osoba, zpravidla rodič) provozovatelem, který také ručí za pojištění vozu, provoz a technický stav.

Až při prodeji takového vozu ubývá na majetku dítěti, proto prodej vozu podléhá schválení soudem, není-li vůz jen zbytkové hodnoty.

§461 zák. č. 89/2012 Sb.
(1) Spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.
(2) Dar, dědictví nebo odkaz určené pro zastoupeného s podmínkou, že jej bude spravovat třetí osoba, jsou ze správy podle odstavce 1 vyloučeny. Zákonný zástupce nebo opatrovník však může přijetí takového daru, dědictví nebo odkazu odmítnout; k odmítnutí se vyžaduje schválení soudu.

898 zák. č. 89/2012 Sb.
(1) K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty.
(2) Souhlasu soudu je vždy třeba k právnímu jednání, kterým dítě
a) nabývá, zcizuje nebo zatěžuje nemovitou věc nebo podíl na ní,
b) zcizuje nebo zatěžuje majetek jako celek, ledaže jeho hodnota nepřevyšuje částku odpovídající dvacetinásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu, nebo nabývá, zcizuje nebo zatěžuje majetek v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu,
c) uzavírá dohodu dědiců o výši dědických podílů nebo rozdělení pozůstalosti, odmítá dědictví nebo prohlašuje, že nechce odkaz, nebo
d) uzavírá smlouvu
1. zavazující k trvajícímu nebo opětovnému plnění nebo smlouvu týkající se jeho bydlení na dobu delší než tři roky nebo na dobu trvající i po nabytí zletilosti dítětem, nebo
2. úvěrovou nebo obdobnou.
(3) Je-li to v zájmu dítěte, může soud zúžit okruh právních jednání, která podléhají souhlasu soudu.
(4) Jednal-li rodič za dítě bez souhlasu soudu, lze právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li dítěti újmu.

Mgr. Radka Pešlová