pečuj doma

Úhrada za soukromou pobytovou službu je příliš vysoká

12.1.2023

Klientka našeho ambulantního zařízení, které pečuje o osoby trpící demencí, žila s manželem ve společné domácnosti. Paní trpí pokročilou formou Alzheimerovy choroby. Byly podány žádosti do domovů se zvláštním režimem, ale pro nedostatek míst a dlouhé čekací doby ve chvíli, kdy manžel péči už nezvládal, využil jediné možnosti "soukromého poskytovatele", zařízení DZR. Manžel je dle § 58 akutní opatrovník, běží Návrh ustanovení opatrovníka. Byla uzavřena smlouva ve prospěch paní + další smlouva, kde je manžel "třetí osobou", kde se on zavazuje doplácet zařízení odůvodněné náklady nad normativ. Nyní manžel doplácí 18 700 Kč, paní platí 15 000 Kč, nechávají jí 15 %, manžel platí nájem+energie 6 400 Kč, a po všech platbách mu zbývá 1984 Kč. Má manžel nárok na nějaký příspěvek, když se zavázal smlouvou?

Odpověď

Váš dotaz okomentuji z širší roviny, protože se situací, o které píšete, se občas setkávám a je založena mnohdy na nevědomosti a zoufalství s nedostupností sociálních služeb.

Předně je to obecní (§ 92 zákona o sociálních službách) a krajský úřad (§ 93 zákona o sociálních službách), kteří mají být v řešení sociální pomoci nápomocní. Jistě mohou pracovníci obecního úřadu, a i jiné organizace zabývající se poradenstvím řešit i sociální dávky, ale předně by zde měla být práce zaměřená na řešení poskytnutí služby.

Pokud si sečtu prostředky hrazené oné „soukromé“ službě, pak mě překvapuje, že nemohla paní zůstat v domácím prostředí s vysokou mírou podpory terénních služeb.
Platba 18 700 Kč (doplatek manžela) + 12 750 Kč (85 % z důchodu paní) + 12 800 Kč (odhaduji minimálně III. stupeň příspěvku na péči) = 44 250 Kč. Takováto částka rozhodně není přiměřená a služba, která tuto platbu požaduje jedná v rozporu se zákonem o sociálních službách.
Služba má plné právo na úhradu péče z celého příspěvku na péči. Tedy částka (odhadovaná) 12 800 Kč není sporná. Vy o ní navíc ani nepíšete, tak je jen vhodné upozornit, že služba určitě čerpá i tuto platbu (může dosahovat i částky 19 200 Kč při IV. stupni závislosti).
Výjimku by zde nejspíš tvořilo, pokud paní nepobírá příspěvek na péči, protože je Slovenka. Ale ani to z dotazu neplyne, tak to zde jmenuji jen pro úplnost.

Platba 18 700 Kč + 12 750 Kč však neodpovídá maximální částce, kterou může služba (legálně) účtovat za bydlení a stravování.
Služba od 1.1.2023 může účtovat maximálně 235 Kč za celodenní stravu a 280 Kč za ubytování. Tj. 515 Kč za den. Při měsíci s 31 dny je to maximálně 15 965 Kč. Pokud by paní hradila (legálně) max. 85 % ze svých příjmů, tj. 12 750 Kč, pak služba může chtít doplácet po manželovi částku 3 215 Kč. Manžel nemá povinnost částku doplácet, ale je to morální, aby za péči o svoji ženu hradil potřebnou sumu a nenechával tuto zátěž na službě, potažmo na dotacích hrazených ze státního rozpočtu, do kterého z našich daní přispíváme všichni.
Pokud ale manžel místo max. 3 215 Kč doplácí 18 700 Kč, zůstává otázkou, co to je a jak je to smluvně ukotveno a zda lze tuto smlouvu rozporovat pro její rozpor s dobrými mravy, lichevním jednáním (zneužitím tísně), nebo zda má smlouva běžné výpovědní podmínky. Nelegálnost postupu služby by neměl opětovně saturovat stát prostřednictvím sociálních dávek. Naopak by to měl být stát, kdo takové jednání služeb bude potírat, např. odebráním registrace (Krajský úřad), vykonáním inspekce (MPSV) a pokutováním a vymáháním nápravy.

Některé služby účtují navíc (někdy i legálně) fakultativní služby. Např. dopravu k lékaři vozem služby, využívání elektroniky na pokoji (a tím zvýšené náklady na energie), pedikúrní a manikúrní služby (podotýkám, že ostříhání nehtů je základní činnost placená z příspěvku na péči). Pokud je zde i pravidelná doprava, má paní dokonce nárok na příspěvek na mobilitu (v odůvodněných případech lze poskytnout, i když je osoba v pobytové službě) ve výši 900 Kč (od 1.1.2023). Příspěvek na mobilitu nenáleží a nemůže ho čerpat služba. Mohl by tedy část fakultativních nákladů pokrýt.
Dále si služby účtují (chtělo by se mi napsat vymýšlí) např. za to, že na dvorku je fontánka a gril a uživatel se může ve službě cítit lépe. Nebo se účtuje za přítomnost/uskutečnění třeba kouzelníka, divadla a jiných kulturních aktivit. Tady by bylo vhodné zrevidovat tento nadstandard, když manžel kvůli jeho úhradě musí živořit, a nepotřebné služby odhlásit. A současně by bylo potřeba rozlišit, že za vybavení služby se opravdu nemůže požadovat úhrada (viz fontána a gril).
Některé služby účtují vysoké platby za věci, které by měly být hrazeny ze zdravotního pojištění (např. inkontinenční pomůcky, pronájem polohovací postele).

Tedy primárně bych doporučila s manželem probrat:

  1. Zjištění, zda je služba registrovanou službou či nelegálním poskytovatelem (je uvedena v registru: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do?SUBSESSION_ID=1673090586975_1),
  2. Kvalita a obsah smlouvy o poskytování sociální služby.
  3. Za co vše je skutečně hrazeno.
  4. Co lze vypovědět.
  5. Je-li účtováno nelegálně, vyjednávat, případně vyvolat inspekci MPSV a kontrolu z krajského úřadu.
  6. Zavázal-li se manžel k prostému poskytování daru (to by bylo nejčistějším zdrojem příjmů pro službu), může od této darovací smlouvy odstoupit, a to i pokud v ní nejsou sjednané výpovědní podmínky, protože jde fakticky o jednostranné rozhodnutí přispívat, proto je možné jej i jednostranně ukončit.
  7. Zkontrolovat doplatky za léky a úhradu za zdravotní pomůcky.

Dále popisujete, že manžel hradí 18 700 Kč + 6 400 Kč nájem a energie a zbývá mu 1 984 Kč. V tomto není zahrnuto, kde manžel bydlí a jak má sám vysoký příjem (pravděpodobně důchod). Je možné, že 18 700 Kč hradí z úspor. Nepíšete ani, zda manželé mají potomky.

Pokud mají manželé potomky a současně paní nedostačují její příjmy na plnou úhradu, má možnost žádat výživné po svých dětech, protože by se dalo považovat, že nemá dle § 915 občanského zákoníku ani na slušnou výživu (viz judikatura: 5 C 177/58 – Vyživovací povinnost potomků k předkům a ubytování v domově důchodců).

Pokud manželé mají úspory, pak úroky z úspor jsou zdroj příjmů, který by se měl dokazovat pro potřeby snížené úhrady v sociálních službách.

Manžel by po vyloučení manželky ze společně posuzovaných osob pro její dlouhodobý pobyt v DZR mohl zkusit žádat příspěvek na bydlení. Pokud mu 30 % jeho příjmů nedostačuje na uhrazení nákladů na bydlení (posuzují se jen příjmy, nikoliv výdaj, který doplácí manželce), mohl by mu příspěvek vyjít. Pokud má důchod nižší než 21 300 Kč a současně náklady na bydlení cca 6 400 Kč, pak se mi jeví, že by příspěvek na bydlení mohl manželovi vyjít (žije-li jinak sám). Kalkulačku naleznete zde: https://www.mpsv.cz/web/prispevek/orientacni-vypocet-prispevku-na-bydleni.

Pokud manžel jinak živoří, bylo by vhodné ho provázat s poskytovatelem materiální a potravinové pomoci v regionu, protože získání alespoň trvanlivých potravin by mu mohlo přilepšit (nebo alespoň zkvalitnit jeho život).

U obou manželů by bylo vhodné prověřit, zda je výpočet důchodu proveden správně a odpovídá skutečně doloženým dobám pojištění, nejsou zde nějaké chybějící skutečnosti, nebo zde není nějaký nevýhodnější způsob výpočtu (např. při kombinaci péče/práce). Mohlo by to ovlivnit zvýšení důchodu.

Ačkoliv to není dlouhodobé řešení, bylo by také možné prověřit majetek manželů a řešit jeho prodej. Ve starších domácnostech se nacházejí dnes velmi atraktivní retrokousky a pokud by na nich manželé nebyli citově závislí, i to by mohl být krátkodobý zdroj pro přilepšení si.

Ještě bych doporučila s manželem probrat jeho výdaje. Mohl by získat úlevu např. z poplatku za rozhlas a TV, případně by mohl získat zvýhodnění 200 Kč na mobilní tarif (to by bylo vhodné řešit i u manželky), pokud je jeho příjem (opět se neodečítají výdaje) nižší než 2,15 násobek životního minima (u samostatně žijící osoby je to od 1.1.2023 10 449 Kč). U TV a rozhlasu by mu ulevilo, kdyby byl držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty, držitel průkazu ZTP/P.

A nakonec s manželem zhodnoťte jeho schopnosti a jeho zdravotní stav. Pokud dlouhodobě pečoval, je možné, že sám nyní potřebuje péči a měl by třeba nárok na přiznání průkazu pro osobu se zdravotním postižením a tím by dosáhl ještě na příspěvek na mobilitu.

Bez bližší znalosti případu už asi více nevymyslím, ale snad i ve výše uvedeném se manželovi podaří najít nějakou menší naději.

Mgr. Radka Pešlová

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu v roce 2022 podpořili: TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj, Ministerstvo zdravotnictví, Nadace zdraví pro Moravu a drobní dárci.

       

 

 

Videa o aktivizaci seniorů a dlouhodobě nemocných z naší tvůrčí  dílny.
Hovory L. Vencálka s M. Klapetkem a J. Štěpaníka s P. Jemelkou o etice ve zdravotnictví.
A z čeho ji hradit? Přečtěte si zevrubný informační článek Radky Pešlové, aktualizovaný pro rok 2023.
Pročtěte si naše noviny Pečujeme doma. Další číslo je na webu.

Články

INFO: Máme penicilin ze Slovenska, situace je momentálně o něco lepší

29.1.2023 Očekávání lékárníků i lékařů týkající se penicilinových antibiotik z ciziny se naplnilo. Do většiny nemocničních i privátních lékáren distributoři léčiv poprvé dodali dva druhy jednoduchého penicilinu, jehož dovoz ze Slovenska zajistilo ministerstvo zdravotnictví. Jde o V penicilin s označením na krabičce V PNC o síle 500 nebo 750 miligramů. více...

PTÁTE SE: Může maminka doplácet pobytovou službu z úspor?

28.1.2023 Mé mamince nedostačuje příjem na úhradu domova pro seniory. Má však úspory, je možné vzniklý nedoplatek hradit z těchto úspor? Chtěla by si ho hradit sama, ale bylo nám řečeno, že může pouze rodina.
ODPOVĚĎ
Co se týče úhrady za sociální služby, zde je situace trochu složitá. Na jedné straně více...

ZPRÁVY: Poradní orgán ombudsmana upozorňuje…

27.1.2023 Na Noci důstojnosti jsme připomněli tragický osud Doroty Šandorové, kterou před dvěma lety usmrtil pečovatel. Minulý rok na systematické návštěvě Domovu pod lípou pracovníci Kanceláře ombudsmana objevili a museli nahlásit závažná zjištění. A ombudsman kvůli špatnému zacházení s klienty podal na tento domov poté trestní oznámení. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Nadace ZDRAVÍ PRO MORAVU
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.