Ukončení nájemní smlouvy opatrovance - jaká je obrana?

Jsem veřejný opatrovník. Můj opatrovanec žije v městském bytě. Trpí simplexní schizofrenií, je zaléčený, nekouří, nepije, trpí inkontinencí, pleny používá asi jen občas. Jsou na něj stížnosti, že zapáchá (zejména močí). Město, které je opatrovníkem, je zároveň vlastníkem bytu opatrovance. Kdyby mu s.r.o, která byty spravuje, odmítla již prodloužit nájemní smlouvu a já s tím jako opatrovník nesouhlasila, dochází zde ke kolizi? Mohla bych to pak řešit u soudu? Kde by mu byl určen kolizní opatrovník? Tlačí na mě, abych pána někam už umístila. Má žádosti do snad 20 zařízení již od roku 2017. Opatrovanec jinak nikoho neobtěžuje, řádně platí, pobývá převážně jen doma.

Odpověď

Určitě jste v kolizi (dle § 460 občanského zákoníku) – zájem opatrovance je zůstat v bytě, který zná a jinak není problematický, ale zájem obce (která je opatrovníkem) je uvolnit městský byt.

Ale obávám se, že nebudete mít příliš obrany, protože uplynutím nájmu na dobu určitou nájem končí a není třeba uvádět důvod ukončení. Tzn. nelze se proti ukončení bránit (např. rozporováním výpovědi u soudu).

Nicméně pokud máte v nájemní smlouvě doložku o automatickém prodlužování, pokud je uhrazen nájem, příp. nejsou porušovány pravidla soužití, tak byste ho hájit mohla (resp. kolizní opatrovník) a stejně tak, pokud by docházelo k diskriminaci z důvodu zdravotního postižení (dle § 1 odst. 1 písm. j) a § 2 odst. 3 zák. č. 198/2009 Sb.) a jen Vašemu opatrovanci by nechtěli prodloužit smlouvu, přestože ostatním ji bez problému prodlužovali.

Držím palce, abyste v obhajobě opatrovancových nároků a zájmů uspěla.

Mgr. Radka Pešlová

§ 460 OZ
Dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka.

§ 1 zák. č. 198/2009 Sb.
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾ a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie3) a na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech
a) práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, včetně pomoci poskytované Úřadem práce České republiky,
b) přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, včetně začleňování do profesního života,
c) pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování,
d) členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují,
e) členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní korporace svým členům poskytují,
f) sociálního zabezpečení,
g) přiznání a poskytování sociálních výhod,
h) přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování,
i) přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, včetně odborné přípravy,
j) přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.
(2) Tento zákon se nevztahuje na právní vztahy související s úpravou podmínek vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti na území České republiky. Tím není dotčena úprava stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků³⁾.
(3) Fyzická osoba má právo v právních vztazích, na které se vztahuje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků3), na rovné zacházení a na to, aby nebyla diskriminována.

Základní pojmy
§ 2
(1) Pro účely tohoto zákona se právem na rovné zacházení rozumí právo nebýt diskriminován z důvodů, které stanoví tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků³⁾.
(2) Diskriminace je přímá a nepřímá. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci.
(3) Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, a dále v právních vztazích, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků3), i z důvodu státní příslušnosti.
(4) Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace.
(5) Diskriminací je také jednání, kdy je s osobou zacházeno méně příznivě na základě domnělého důvodu podle odstavce 3.

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, a Ministerstvo práce a sociálních věcí.