V listině opatrovníka není konkretizováno, co syn nezvládá

Téměř 19letý syn je omezený ve svéprávnosti, nyní jsme obdrželi listinu o jmenování opatrovníka, přijde mi velmi strohá, je v ní uvedeno pouze "nemůže samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života". Ve znaleckém posudku byly vypsány veškeré záležitosti, které si syn není schopen sám vyřídit, tj. jednání s úřady, není schopen samostatně nakládat s finančními prostředky v žádné výši, rozhodování o zdravotním stavu, dokonce je v něm uvedeno, že syn NENÍ schopen samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Nic z toho, co syn nezvládá, není konkretizováno ani v rozsudku ani v listině opatrovníka. Dá se s tím něco udělat, že by soud listinu opravil a dopsal tyto údaje?
Nelíbí se mi, že banka nebo ČSSZ chce k listině opatrovníka doložit ještě pravomocný rozsudek, v němž stejně není konkretizováno, co vše syn nezvládá sám vyřídit v rámci omezení svéprávnosti. V odůvodnění rozsudku je totiž spousta osobních údajů, diagnózy, to tyto instituce nemusí vědět. Může důchod opatrovaného syna chodit na můj osobní účet? Syn žádné jiné příjmy nemá. Paní na ČSSZ mi řekla, že je zbytečné, aby syn účet měl, když není schopen s financemi hospodařit, že může důchod chodit rovnou na můj účet. Jako nezletilému musel ID chodit výhradně na jeho účet, takže jej má zřízený, ale i mi nyní přijde zbytečný, když si stejně částku jeho důchodu hned přeposílám na svůj účet.

Odpověď

Situace, kterou popisujete, je v praxi poměrně častá. Rozsudky o omezení svéprávnosti i následné listiny o jmenování opatrovníka bývají formulovány velmi obecně, někdy až stroze. Důvodem je především to, že soud se snaží formulovat výrok tak široce, aby pokryl všechny oblasti života, v nichž osoba není schopna samostatně právně jednat. Pokud je ve výroku uvedeno, že člověk „nemůže samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života“, soud tím v podstatě říká, že rozsah omezení je velmi široký. V praxi to často znamená, že dotčená osoba není schopna samostatně řešit téměř žádné právní záležitosti a opatrovník jedná prakticky ve všech důležitých věcech.

Máte ale zároveň pravdu, že z hlediska srozumitelnosti by někdy bylo vhodné, aby rozsudek byl konkrétnější. Znalecké posudky totiž obvykle velmi podrobně popisují, co osoba zvládá a co nikoliv (např. jednání s úřady, hospodaření s penězi, rozhodování o zdravotní péči apod.), zatímco ve výroku rozsudku se tyto detaily neobjevují. Kritika této nekonkrétnosti je poměrně běžná. Na druhou stranu je potřeba říci, že soud výrok často záměrně zjednodušuje, aby nebyl příliš konkretizovaný, aby nebylo nutné jej měnit při každé drobné změně situace.

Pokud jde o možnost změny či doplnění rozsudku nebo listiny opatrovníka, je potřeba rozlišovat dvě věci. Listina o jmenování opatrovníka pouze potvrzuje, kdo je opatrovníkem a v jakém rozsahu je osoba omezena podle rozsudku. Sama o sobě tedy nemůže obsah měnit. Pokud by měl být rozsah omezení konkretizován jinak nebo podrobněji, muselo by dojít k přezkumu rozsudku. K tomu se ale standardně podává odvolání proti rozsudku. Odvolání by však musela podat osoba, jejíž svéprávnost je omezena, případně její procesní opatrovník v řízení. Pokud už je rozsudek pravomocný a nikdo se neodvolal, soud zpravidla listinu dodatečně „neopravuje“ tak, aby obsahovala další konkretizaci.

Co se týče požadavků banky nebo České správy sociálního zabezpečení na předložení pravomocného rozsudku, i to je v praxi běžné. Tyto instituce si tím ověřují rozsah oprávnění opatrovníka. Je pochopitelné, že Vám může vadit, že v odůvodnění rozsudku jsou citlivé osobní údaje a zdravotní informace. V takové situaci lze soudu požádat o vydání tzv. zjednodušeného vyhotovení rozsudku, které obsahuje pouze výrokovou část bez odůvodnění. V mnoha případech také postačí samotná listina o jmenování opatrovníka, protože právě ta slouží jako praktický doklad Vašeho oprávnění jednat za syna.

K otázce výplaty invalidního důchodu je vhodné postupovat opatrněji, než Vám naznačila pracovnice České správy sociálního zabezpečení. Je pravda, že důchod může být technicky vyplácen i na účet opatrovníka. Z právního hlediska ale existuje důležitá zásada správy cizího majetku, která je zakotvena v § 1414 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle tohoto ustanovení má být majetek správce a spravovaného oddělený. Jinými slovy, prostředky opatrované osoby by ideálně neměly být smíchány s prostředky opatrovníka.

Praktický význam to má zejména v situacích, které člověk běžně nepředpokládá – například při dědickém řízení. Pokud by například došlo k úmrtí opatrovníka a prostředky opatrovaného byly na jeho osobním účtu, mohl by notář v rámci pozůstalostního řízení považovat tyto peníze za součást majetku opatrovníka, dokud by se složitě neprokazovalo, že ve skutečnosti patří opatrovanému. Případně obráceně, prostředky na účtu opatrovníka, vč. úspor by v případě úmrtí opatrovaného mohlo považovat za jeho prostředky (a byly by tak součástí dědění). Podobné komplikace mohou vzniknout i při exekuci nebo jiných právních situacích.

Z těchto důvodů doporučujeme, aby opatrovaná osoba měla vlastní bankovní účet a aby její příjmy chodily na tento účet. Lze zřídit i spořící účet, kde budou načítány úroky z úspor ve prospěch opatrovaného. Opatrovník pak z něj hospodaří ve prospěch opatrovaného. I když se může zdát administrativně jednodušší posílat důchod přímo na Váš účet, z dlouhodobého právního hlediska je bezpečnější zachovat oddělení majetku.

Podrobněji je problematika hospodaření s penězi opatrované osoby a vedení účtů vysvětlena například zde:
https://www.mskruh.cz/poradna/pravni-poradna-pro-opatrovniky/ptate-se-pece-o-nesvepravneho-syna-hospodareni-a-kolizni-opatrovnik 

a věnujeme jí i kapitolu v naší publikaci na str. 54: https://www.mskruh.cz/publikace/opatrovnik-v-praxi

Mgr. Radka Pešlová