Zaplatili jsme za byt nesvéprávnému. Kdo za to může?

Vyměnili jsme menší byt za větší a majiteli většího bytu doplatili jím požadovanou částku. Změna vlastníků proběhla i v karastru nemovitostí. Po čase jsme dostali obsílku od Policie ČR k podání vysvětlení a oznámení, že byt nám bude do vyřešení záležitosti zaplombován (plomba je i v katastru). Vlastník bytu je prý nesvéprávný a celá transakce je neplatná. Soud musí schválit prodej (směnu) nemovitostí. Peníze prý již pán skoro utratil. Jak, prosím, postupovat v případě, že soud rozhodne zamítavě? Jak získáme zpět vyplacené peníze? Můžeme podat na pána trestní oznámení, že nás podvedl? Má i osoba s omezenou svéprávností trestně-právní zodpovědnost?

Odpověď

Bohužel se takovéto věci dějí, a to z několika důvodů:

1. Iniciátorem obchodu byl někdo z okolí osoby, která už není schopna o sobě a o svých záležitostech vědomě rozhodovat a kvůli tomu se stane obětí trestného činu podvodu, krádeže, neoprávněného nakládání s majetkem atd.
   1. Pokud iniciátor byl opatrovník, který zastupoval zájmy této osoby, která už byla omezena ve svéprávnosti – škůdcem není omezená osoba, ale opatrovník, a proto je ze smlouvy zavázán on a je třeba na něm vymáhat náhradu škody, případně, máte-li podezření, že prostředky zužitkoval, pak též vydání bezdůvodného obohacení. Domáhání se po omezeném ve svéprávnosti pravděpodobně nebudete úspěšní ani v trestním oznámení (jestliže neměl zachovanou vůli a schopnost ovládání a současně je spíše také oběť, nejspíše Policie ČR oznámení odloží) a ani v náhradě škody (zde by muselo být prokázáno zavinění osobou omezenou ve svéprávnosti, což pokud byla k podepsání dokumentů zneužitá její nevědomost, nejspíš neuspějete, a pokud smlouvy měl dát na soud opatrovník – nemůže být vinen opatrovaný) a ani v žalobě o vydání bezdůvodného obohacení (protože pokud jste se nezajímali o osobu, mohli jste na ní vidět, že je mimo, bylo vaší neopatrností do smluvního vztahu jít a nevyžadovat/nekontrolovat opatrovníka, zda provádí smluvní povinnosti dle zákona, tj. se souhlasem soudu). Samozřejmě bez podrobných znalostí celého případu lze jen těžko usuzovat, tak prosím, vezměte mé informace orientačně.
   2. Pokud iniciátorem byla osoba z blízkosti člověka, který už neměl schopnost o ničem rozhodovat, ale ještě to nebylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti (buďto to bylo úplně před řízením o omezení, nebo v jeho průběhu), tak jde o podobný závěr jako bod a. – jen ten, kdo takto zneužil osobu neschopnou právně jednat navíc poškodil i tuto osobu, která je nyní v pozici zvlášť zranitelné oběti; pro nedostatek její vůle (schopnosti chápat svět okolo) je cokoliv, co podepsala, neplatné a tudíž se má vrátit vše v původní stav. Škodu Vám nejspíš ale nezpůsobila tato osoba, předpokládám, že jste ji ani neviděli a jednali jste s někým na plnou moc či na nějaký jiný pochybný dokument. Pak jste nejednali s běžnou opatrností a je otázkou, zda byste mohli být schopni vymoci bezdůvodné obohacení (a kdo se ve skutečnosti opravdu vlastním vědomým jednáním obohatil, příp. je obohacen) a kdo vlastně podváděl a svým zastíraným jednáním vám způsobil škodu.
2. Pokud jste iniciátorem byli vy a za výhodných podmínek jste chtěli přijít k většímu bytu na osobě, o které jste tušili/věděli, že příliš nerozumí tomu, co se kolem ní děje, a následně se na to přišlo, pak jste viníky vy, nemáte nárok na náhradu škody a s vymožením bezdůvodného obohacení by obohacený (resp. jeho opatrovník) nejspíše obhájil, že vlastně zneužíváte práva a že je v rozporu s dobrými mravy vám vydat, co jste sami účelově zkusili udělat.
3. Pokud iniciátorem obchodu byla sama osoba
   1. v čase před omezením svéprávnosti, budete prokazovat, jak moc jste mohli vědět, že je osoba „normální“, jak moc jste mohli očekávat, že šlo o spravedlivý obchod. Pak můžete po této osobě vymáhat bezdůvodné obohacení a můžete také podat trestní oznámení a případně se do něj připojit s náhradou škody – jak vše dopadne, bude záležet na okolnostech daného případu. K zastoupení doporučuji advokáta.
   2. v čase po omezení svéprávnosti bude situace složitější v tom, že se vám bude hůř dokazovat, že na osobě nebylo nic vidět, a že jste žádné obtíže nemohli očekávat. Jinak je postup obdobný jako v bodu a., ale je otázkou, zda celému nakonec nepřisvědčil opatrovník.

V částech, kde jednala osoba již omezená ve svéprávnosti, se pravděpodobně dopustil pochybení i katastrální úřad, který neměl nemovitost bez souhlasu soudu přepsat. I zde se lze hojit po úřadu náhradou škody za vadný úřední postup.

Mgr. Radka Pešlová

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj a Ministerstvo zdravotnictví.