Hlavní stránka » Poradna » Vypravení pohřbu opatrovanci do budoucna

Vypravení pohřbu opatrovanci do budoucna

8.9.2020

Jsem veřejným opatrovníkem na obci. Náš opatrovaný má naspořené peníze na pohřeb a jeho přání je, aby byly použity na tento účel, neboť nechce, aby mu vypravovala pohřeb rodina, která by navíc ještě zbytek peněz zdědila. Pohřební služba tady u nás vypravení pohřbu do budoucna neumožňuje. Existuje nějaká možnost, jak mu jeho přání splnit tak, aby to bylo právně v pořádku? Jedna notářka mi sdělila, že žádný notář si do úschovy peníze na budoucí pohřeb klienta neuschová. Peníze, které bude mít opatrovaný na obci, po jeho úmrtí odevzdáváme notáři a nemůžeme s nimi nijak manipulovat. Jako obec, která je jeho opatrovníkem a chce mu zajistit jeho přání, nemáme vlastně žádnou možnost, jak to udělat, nebo ano? Prosím Vás o radu.

Odpověď

Stav, kdy opatrovanec i veřejný opatrovník stojí o uspořádání pohřbu určitým způsobem je častý, ale přesto někdy obtížně řešitelný.

Pokud opatrovanec není omezený na pořizování závěti, dědické smlouvy (§ 1582 občanského zákoníku), tak je možné formou dědické smlouvy uzavřít smlouvu i se závazkem na uspořádání pohřbu. Ale troufám si tvrdit, že budete mít obtíže sehnat notáře a taktéž osobu, která by do smluvního závazku šla. Z pozice veřejného opatrovníka pamatujte, že jste „jen“ zaměstnanec a neměla byste se v rámci své profese nechat opatrovancem zavázat jako soukromá osoba a zavázat obec jako právnickou osobu asi neprojde přes Vaše zastupitelstvo.

Zůstavitel, který je ve svéprávnosti omezen, může dědickou smlouvu uzavřít a závazek z ní změnit se souhlasem opatrovníka. (§ 1584 OZ)
Soud učiní bez odkladu opatření zajišťující pozůstalost (závěru), jestliže
a) některý z dědiců není svéprávný,
b) některý z dědiců je neznámého pobytu,
c) je obava, že je pozůstalost předlužena,
d) věřitel navrhl odloučení pozůstalosti, nebo
e) je-li tu jiný důležitý důvod pro zvláštní opatrnost.

Pokud je navíc v tomto opatrovanec omezen, pak by s lékařským potvrzením mohl schopnější notář využít § 1527 občanského zákoníku a mohl by nechat opatrovance pořizovat, ale ne každý notář se do tohoto pustí (a současně stále hrozí, že to rodina po smrti zpochybní a nezaručí to, že vystaví pohřeb, dle představ opatrovance). Nadto – závěť se vykonává až dávno po pohřbení, takže není zárukou.

ZÁVĚŤ

Nesvéprávný není způsobilý pořizovat, nejedná-li se o případy uvedené v § 1526 až 1528. (§ 1525 OZ)
Kdo dovršil patnácti let věku a dosud nenabyl plné svéprávnosti, může pořizovat bez souhlasu zákonného zástupce formou veřejné listiny. (§ 1526 OZ)
Kdo byl ve svéprávnosti omezen tak, že není způsobilý pořizovat, může přesto platně pořídit v jakékoli formě, pokud se uzdravil do té míry, že je schopen projevit vlastní vůli. (§ 1527 OZ)
Kdo byl ve svéprávnosti omezen, může v rámci omezení pořizovat jen formou veřejné listiny.
Kdo byl ve svéprávnosti omezen pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, užívání psychotropních látek nebo podobných přípravků či jedů nebo chorobnou závislost na hráčské vášni představující závažnou duševní poruchu, může v rozsahu omezení pořizovat v jakékoli předepsané formě, nejvýše však o polovině pozůstalosti. Zbývající část pozůstalosti připadne zákonným dědicům; měl-li by však jako zákonný dědic dědit jen stát, může zůstavitel pořídit o celé pozůstalosti. (§ 1528 OZ)

Jak by měl pohřeb vypadat můžete s opatrovancem diskutovat a po jeho úmrtí vystavit pohřeb jako sociální (do výše nákladů na slušné pohřbení). Tyto náklady pak mají zákonnou povinnost uhradit obci dědicové (náklady na slušné pohřbení zůstavitele a opatření jeho hrobového místa podle místních zvyklostí). Pokud víte, že opatrovanec má majetek, který bude někdo z rodiny dědit, pak je to i možné řešení (ono by bylo, i kdyby nebylo co dědit, protože zde náklady refunduje ministerstvo). Jen v současnosti musíte s opatrovancem probrat jistou úměrnost (slušné pohřbení)/nákladnost pohřbu.

Může si i své přání sepsat a Vy jej můžete uložit do spisu. Pokud to opatrovance uklidní – je to v pořádku. Vás to jako opatrovníka neváže, ale osobu, která by pro obec zařizovala sociální pohřeb, by to byla vhodná informace, kterou by bylo dobré (i přes povinnost mlčenlivosti), aby se dozvěděla.

K sociálním pohřbům více zde:

Nad to je možné oslovit i jiné pohřební služby, kde lze za života sjednat pohřeb, ale toto bych považovala za neběžné a smlouvu (příkazní) bych nechala schválit soudem:

V minulosti šlo sjednat i pojištění pro případ pohřbu, ale tady šlo jen o refundaci nákladů, a nikoliv o přesný průběh pohřbu. Nicméně mám za to, že tento pojistný produkt byl ukončen.

Osobně bych s opatrovancem udělala zápis jeho přání. Pokusila bych se toto přání nacenit. Následně bych s pracovníkem obce, který zařizuje obecní pohřby (se souhlasem opatrovance) projednala, jak je reálné takovýto pohřeb vystavit (jako slušný, a nikoliv finančně nákladný). Pokud by opatrovancova představa byla „dražší“, pracovala bych s ním, zda by ze svých představ byl schopen slevit. Pokud ano, možná by ho ujištění, že sociální pohřeb by takový být mohl, uklidnilo a naplnilo jeho potřebu.
Pokud slevit nechce, pak je třeba hledat možnosti s notářem, jak vytvořit dědickou smlouvu, nebo oslovit jiné pohřební služby a dohodnout, jak by bylo možné situaci řešit, pokud bydlí opatrovanec mimo území pohřební služby.

Mgr. Radka Pešlová