pečuj doma

Jak může pomoci příspěvek na bydlení? Rady Radky Pešlové

31.12.2020

V současné době mnoho lidí predikovalo finanční krizi, mnoho lidí na situaci kolem epidemie vydělává a mnoho lidí naopak strádá. Ale většina pečujících a opečovávaných dlouhodobě nežije v luxusu, a naopak musí zvládat dennodenně vyjít s nižšími prostředky, než si běžní pracující a zdraví lidé dokáží představit. Je to způsobeno především omezenými možnostmi zajistit si výdělek vlastní prací, a i když nežijeme ve středověku a pomoc státu je mnohatisícová, není často dostačující.

Jen drobně bych shrnula, jak často situace v rodinách, kde se pečuje, vypadá. Velmi často má opečovávaný důchod. Je to sice sociální dávka, kterou vyplácí stát, a tak je velká jistota, že pravidelně přijde a každý rok bude o kousek vyšší, ale je dobré si připomenout, že aby vznikl nárok třeba na starobní důchod, tak si ho musel důchodce prvně zasloužit (musel také přispívat do důchodového systému, který je součástí sociálního zabezpečení). Navíc se tento důchod nezvyšuje, když začne být důchodce více nemocný a potřebuje nejen často nákladnou léčbu (doplatky na léky, doprava k lékaři, když není možné předepsat sanitu, někdy i soukromě placené rehabilitace atd.), ale i péči někoho dalšího (např. musí se více platit poštovné za dovozy, objednávání obědů, což nevychází tak šetrně jako vaření vlastními silami). Když se situace zhoršuje a je potřeba péče více, už pomoc pro nemocného přestává být mezilidskou solidaritou (často rodina a přátelé prostě pomohou zdarma), ale začíná to být pravidelnou každodenní prací, která bývá někdy velmi fyzicky i psychicky náročná. Proto pečující osoby bez chvíle odpočinku pečují a pečují a pečují a dokud stíhají a zvládají, tak k tomu ještě pracují na plné úvazky, pak na kratší, když to práce dovolí, a následně se prací stává péče. Od této péče není dovolená, není možné onemocnět, protože jak pečující ztratil statut zaměstnance (nebo vlastního podnikání), stává se z pohledu zákona o sociálních službách pečující osobou a má prostředky od opečovávaného jen v době, kdy pečuje. Když nepečuje, musí pečující platit za péči jiné osobě a třeba nemocný původní pečující najednou nemá nic.
Aby si opečovávaný zaplatil pomoc druhé osoby, může k tomu využít (v domácím prostředí) důchodu, úspor, jiných příjmů, ale to se často tenčí, a tak nezbývá než požádat o pomoc stát. Opečovávaní tak mohou požádat o sociální dávku příspěvek na péči. Ten je odstupňovaný podle rozsahu péče, kterou opečovávaný potřebuje a často je přiznán v podhodnoceném stavu (o příspěvku na péči, na co si dát pozor, jak dosáhnout odpovídajícího stupně, jak se bránit, když není nastaven správně, se zabýváme nejen v našich novinách, ale také velmi v naší poradně). Jen pro představu, nejvyšší stupeň činí 19 200 Kč měsíčně, ale pokud bychom ho rozpočetli jen na běžnou osmihodinovou směnu (tento opečovávaný ale potřebuje celodenní přítomnost a dopomoc) po celý měsíc, tak je odměna pro opečovávaného 80 Kč na hodinu, což není žádná závratná suma (pro informaci, minimální mzda je dnes 90,50 Kč), která by dostačovala k vytváření rezervy pro nemoc, zaplacení nějaké rehabilitace navíc, možnost si dopřát nějakou službu k ulehčení (třeba úklid, nákup, dovoz jídla).
Opečovávaný s pečujícím často žijí z jednoho příspěvku na péči (maximálně 19 200 Kč, ale často 12 800 Kč a méně, protože je přiznán nižší stupeň; přestože jde o celodenní práci bez odpočinku) a z důchodu opečovávaného (přestože nároky na zajištění životních potřeb i s požadavky na zdravotní doplňky jsou u nemocného člověka poměrně vysoké). Je sice zřejmé, že jde o dávky od státu a pak se můžeme bavit, zda je stát štědrý či šetří na nepravých místech, ale asi je zjevné, že v těchto případech je k důstojnému žití ještě daleko a ani pečující a ani opečovávaný již nemohou přijmout druhou práci nebo dát výpověď a jít jinam, nebo zlepšit business plán a vydělávat víc. Jakkoliv se může zdát částka 19 200 Kč vyšší, minimální mzda za pouhých 40 hodin týdně činí 15 200 Kč (90,50 Kč za hodinu) a při ní je nárok na dovolenou, můžete být nemocní a máte nemocenskou a po odpracování můžete jít domů „s čistou hlavou“, můžete mít koníčky, volno nebo třeba nějaký druhý přivýdělek...

Proto by bylo vhodné pečujícím a opečovávaným připomenout, že je zde ještě další pomoc, kterou stát nabízí, a ne vždy o ní dostanou relevantní informace přímo od úředníků. Na Úřadu práce je několik oddělení: oddělení příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením, zaměstnanosti, hmotné nouze a státní sociální podpory. Na úseku státní sociální podpory jsou vypláceny dávky především rodinám s dětmi, ale je zde i příspěvek na bydlení, o který si mohou požádat i osoby, kde v rodině nejsou nezaopatřené děti. Jen pro upřesnění, existuje i sociální dávka doplatek na bydlení z dávek hmotné nouze (také se řeší na Úřadu práce), ale má přísnější podmínky, aby na ni vznikl nárok.

Jak je to tedy s příspěvkem na bydlení?

Na jeden byt či dům (resp. na každou jednotlivou bytovou jednotku v domě, pokud je jich v domě více) si může majitel, družstevník či nájemce uplatnit nárok na příspěvek na bydlení (vlastnící více bytových jednotek/domů, mohou žádat jen tam, kde skutečně bydlí a jen 1×). Tedy, pokud by pečující a opečovávaný bydleli v nájemním, družstevním či vlastním bytě/domě, může jeden z nich, který má právní titul užívání (je zapsán v katastru, je družstevníkem, nebo je na něj psaná nájemní smlouva – je nájemcem), požádat na Úřadu práce, odbor státní sociální podpory o příspěvek na bydlení.

Příspěvek na bydlení může pokrýt až 70 % nákladů na bydlení této rodiny. Je k tomu potřeba splnit nějaké další podmínky, a výši dávky ovlivňuje více věcí, ale pokusím se jich co nejvíce objasnit v tomto článku.

Kdo má nárok: vlastník, nájemce nebo družstevník (za dalších podmínek). Je-li vlastníků/družstevníků či nájemců více, příspěvek je poskytnut jen jednou.

Vyvrácení mýtů:

  • Vlastník má nemovitost prodat, z toho žít a pak, až nebude mít na nájem, může si žádat. Toto opravdu není nutné! Příspěvek je i pro vlastníky.
  • Pokud máte velký byt, musíte vzít podnájemníka nebo vám nebude přispěno. Ne, ani toto není pravda (dávka doplatek na bydlení je ovlivněna velikostí bytu, ale u příspěvku na bydlení se toto neřeší).
  • Když máte hypotéku, nic nedostanete. I toto je špatný výklad. Hypotéka se sice nepočítá jako náklad na bydlení (hypotékou se kupuje vlastní bydlení, a to stát opravdu neproplácí), ale ze zákona se přičítá fiktivní částka, jako by ji vlastník platil jako nájem (pokud žije sám, přičítá se 2 128 Kč, pokud žije ve dvou, přičítá se 2 912 Kč, ve třech – 3 808 Kč, ve čtyřech a více lidech se přičítá 4 592 Kč).

Kdo nemá nárok: podnájemce, osoba v sociální službě, kde bydlí na základě smlouvy o poskytování sociální služby, a nikoliv na základě nájemní smlouvy, osoba na základě ubytovací smlouvy, osoba, která má pronájem od družstevníka apod.

Vyvracení mýtů:

  • Když je velký prostor, řeší se užitné metry čtvereční. Ne, rozloha bydlení zde nehraje roli.

Kdo je považován za společně posuzované osoby, tedy osoby, jejichž příjem se bude zkoumat: osoby, které společně bydlí (dříve se zkoumal společný trvalý pobyt, ale to již není rozhodující).

Vyvrácení mýtů:

  • Pokud u Vás má trvalý pobyt a své věci někdo, kdo tam ale nežije (např. potomek, který již žije s partnerem v podnájmu), musíte stejně doložit jeho příjmy. Ne, nemusíte, jen je třeba doložit úřadu, že osoba v bytě/domě nežije, aby ji úřad vyřadil ze společně posuzovaných osob.
  • Pokud jste v podnájmu a má u vás trvalý pobyt majitel, nemůžete dostat příspěvek, nebo musíte doložit příjmy majitele. Ne, nemusíte. Jen je nutné doložit, že majitel žije jinde.
  • Pokud v rodinném domě žije v každém patře jedna rodina, musí být posuzovaní všichni dohromady. Toto je jen částečná pravda, pokud dům nemá rozdělení na bytové jednotky. Kdyby rozdělený byl (nestačí ale jen fyzickým bydlením, ale i oficiálním záznamem v dokumentaci), tak lze řešit příspěvek pro každou jednotku a v ní bydlící rodinu zvlášť.

Co se dokládá za příjmy: konkrétní příjmy samozřejmě vymezuje zákon[1], ale nejčastěji se dokládá: příjem ze zaměstnání (v měsíci, kdy se pracovalo, nikoliv, kdy přišla výplata na účet), z podnikání (kde se ale započítává minimální výdělek u výkonu SVČ hlavní 17 000 Kč, a u SVČ vedlejší se počítá skutečný příjem), důchod, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, výživné (nově pak výživné vyplácené prostřednictvím státu), rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, příjmy z pronájmu). Tyto příjmy se dokládají vždy za celé kalendářní čtvrtletí, aby se z nich dal vypočítat příspěvek na další tři měsíce (na další kalendářní čtvrtletí).

Vyvracení mýtů:

  • Pokud se bude počítat dohromady důchod a příspěvek na péči, tak už je příjem tak vysoký, že příspěvek nemůže vyjít. To, zda je příjem tak vysoký, že by příspěvek nevyšel, nemůžeme odhadnout jednoznačně, dokud neznáme náklady na bydlení a výši normativu. Ale navíc příspěvek na péči není posuzovaným příjmem. Pokud bychom měli příklad, kdy pečující pečuje a má od opečovávaného zaplaceno za péči z příspěvku na péči a opečovávaný má důchod, tak příjmem bude jen důchod a dá se odhadovat, že na příspěvek nárok bude.
  • Pokud máte úspory (např. na pohřeb), musíte je prvně utratit a pak můžete žádat příspěvek. Ne, výše úspor se zde nezkoumají (ale je logické, že pokud mohu žít z vlastních prostředků, nejspíš si o dávku nebudu mít potřebu žádat).
  • Musíte vymáhat výživné po rodině, chodit na prospěšné práce a být v evidenci na ÚP jako uchazeč o zaměstnání, když nemáte zaměstnání. Toto není pravda. Část podmínek je nutné splnit, kdybyste žádali dávky hmotné nouze (jako třeba doplatek na bydlení).

Jaké se dokládají náklady: náklady jsou taxativně (tedy úplně a nelze je modifikovat) uvedeny v zákoně[2] a jsou uznatelné jen do výše normativu, který také najdete v zákoně[3] (např. náklady pro dva ve velkém městě nejsou uznatelné nad 9 729 Kč). Dokládají se náklady, které byly zaplaceny v minulém kalendářním čtvrtletí, aby se z nich vypočítal příspěvek na další tři měsíce (čtvrtletí). Jde o nájem (+ náklady spojené s užíváním bytu), zálohy na vodu, vodné/stočné, dodávka teplé vody, topení, plyn, elektřinu, poplatky za svoz odpadu, náklady ve společných prostorách (výtah, elektřina apod.) a pár dalších drobností. Náklady se dodávají vč. přeplatků a doplatků (zaplacených) a je nutné mít od pronajímatele alespoň jednou ročně vyúčtovány zálohy. Pozor do nákladů se nepočítá: daň, poplatky družstvu, fond oprav, hypotéka, internet, pojištění apod. Na vše musí být složenky, výpisy z účtu, doklad SIPO (podle toho, jakým způsobem je placeno).

Vyvracení mýtů:

Můžete platit vysoké zálohy, ty úřad proplácí a přeplatek si pak necháte. Toto je pravda jen částečně. Výše zaplacených záloh ovlivňuje výši příspěvku, ale o vratky se náklady snižují.

Kolik můžete dostat?
Dá se zjednodušeně říci, že pokud Vám 30 % příjmů (v Praze 35 %) nestačí na náklady na bydlení, měl by příspěvek na bydlení pokrýt právě to, co Vám nestačí. Ale náklady na bydlení se posuzují jen přiměřené (do výše normativu). Je ale vysoce pravděpodobné, že rodině, kde je jen důchod a příspěvek na péči příspěvek vyjde (příklad: při příjmech 15 000 Kč důchod a příspěvek na péči, který se nepočítá, je 30 % 4 500 Kč. Pokud jsou náklady na bydlení 6 000 Kč, tak by příspěvek vyšel 1 500 Kč). Na internetu najdete i kalkulačky pro výpočet.

Závěrem lze připomenout, že se určitě vyplatí pečujícím a opečovávaným zkusit o příspěvek požádat[4], protože příjem z něj jim může v domácnosti významně pomoci. Protože často je to jen neznalost, fámy a zbytečné obavy (třeba ze složitosti vyřizování a zklamání z výše příspěvku, oproti práci, kterou dá jeho vyřízení), které byly překážkou.

Mgr. Radka Pešlová


[1] § 5 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění
[2] § 25 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění
[3] § 26 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění
[4] tiskopisy a více informací: https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-bydleni

Skončily Chvilky v kruhu, ale zůstávají na webu a máte možnost si je přehrát. Audio.
S Radkou Pešlovou vám vytváříme zázemí. Abyste si byli jistější! Právní poradna pro opatrovníky
MS kruh zveřejnil dvě další videa pro pečující. Projděte si je, videa vás určitě budou zajímat.
Zajímavou knížku rozhovorů vydal Moravskoslezský kruh. Najdete ji v internetových knihkupectvích.

Články

INFO: Putin nám slíbil Sputnik. Schválení SÚKL stačí, říká Zeman

28.2.2021 Ruský prezident Vladimir Putin slíbil Miloši Zemanovi dodávku ruské vakcíny Sputnik V pro naší zemi. Překvapivou zprávu oznámila CNN Prima News. Česká hlava státu o vakcínu poprosila v dopise po dohodě s premiérem Andrejem Babišem. Certifikace by Miloši Zemanovi stačila od našeho Státního ústavu pro kontrolu léčiv. více...

ZPRÁVY: Očkovat teď učitele je naprostý nesmysl a fatální chyba

28.2.2021 Matematik a ředitel Centra modelování biologických procesů René Levínský je přesvědčený, že poslední vládní opatření jsou nedostatečná. V rozsáhlém rozhovoru, který přinesl web irozhlas, říká mimo jiné: „Znovu se ukazuje, jak nesmyslné a politické rozhodnutí je přednostní očkování učitelů.“ A dodává k tomu srozumitelný příklad této absurdity. více...

PTÁTE SE: Problém věcného břemene. Jsme odsouzeni k péči?

28.2.2021 Jsme rodina se třemi malými dětmi a již deset let bydlíme s babičkou manželky (90 let, imobilní, komunikující, 4. stupeň PnP) pod jednou střechou (má zde věcné břemeno dožití). Využíváme podpory pečovatelské i odlehčovací služby, avšak péče je v naší situaci už velmi náročná a neudržitelná. Jsme vyčerpáni a chceme babičku umístit do domova (DZR). více...

Podporovatelé v roce 2020

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Nadace Charty 77
Nadace ZDRAVÍ PRO MORAVU
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.