Asistent sociální péče pro klienta chráněného bydlení

Zajímá mne, zda je možné, aby klient, který využívá pobytovou sociální službu chráněné bydlení, a chráněné bydlení je také oficiálně poskytovatelem pomoci, může souběžně na pár dní v měsíci využívat také asistenta sociální péče (smlouva + oznámení o poskytovateli pomoci od – do). Na kontaktním pracovišti úřadu práce mi bylo sděleno, že to možné není. Hledala jsem k tomu odůvodnění v zákoně i na internetu, ale nepodařilo se mi bohužel najít. Pracuji v chráněném bydlení. 

Odpověď

Zákonně tomu opravdu nic nebrání, ale...

• Protože péče v chráněném bydlení je nákladná už jen tím, že musí v CHB pracovat nějaký ředitel, dotační manažer, účetní, údržba... tak nedává smysl, aby tu hlavní činnost – sociální práci a péči najednou pro klienta měla suplovat ještě nějaká další organizace/osoba. V rámci základní činnosti by měl být klient plně saturován pomocí CHB, a pokud klientovi péče nestačí, mělo by CHB řešit personální standard a možnosti. Pokud s péčí klient není spokojen, mělo by CHB řešit stížnost...
• Ale protože cílem CHB je vyvádět z nepříznivé sociální situace a nezvyšovat závislost na službě, může právě spolupráce s dalšími poskytovateli/osobami být vlastně součástí individuálního plánování a přechodu třeba jen do podporovaného bydlení.
• Současně ale klient může potřebovat více než základní péči, a pokud na fakultativní již nemá zařízení kapacitu, je i řešením asistent sociální péče, protože ten nečerpá další finanční prostředky na celý okolní aparát. Tedy nedává smysl (jakkoliv to zákon výslovně nezakazuje) kombinovat chráněné bydlení a třeba pečovatelskou službu. Ale kombinovat soukromě placenou osobu (byť ze státního příspěvku na péči) a CHB dotovanou krajem... to jde.
• Nicméně, asistent není hlavní pečující osobou, a tak to nemá započteno do důchodu, ale na zdravotní pojištění ho zapsat lze (stát dle § 7 zák. č. 48/1997 Sb. bude za něj plátce pojištění). Přesto se vždy z pohledu úřadu práce u asistenta vynoří otázka zneužívání klienta ve smyslu, že neregistrované sociální služby poskytují péči přes asistenty. Proto je asistent vždy nejméně přijatelným poskytovatelem péče z pohledu úřadu práce. Přesto to zakázat nejde, ale může to vzbudit potřebu kontroly. Anebo tímto dochází ke zneužívání klientů jako slabých osob, co za fiktivní pomoc a pozornost rádi zaplatí. Je tedy nutné vždy zkoumat, zda to není právě tento případ. To by bylo v gesci úřadu práce jako kontrola využití příspěvku na péči. Nikoliv však odmítnutím takového pečujícího, ale kontrolou samotné poskytované péče.

Ještě doplním, že chráněné bydlení nemůže bránit v užívání dalších služeb, proto to také primárně možné je. Chráněné bydlení účtuje úhradu podle skutečně spotřebovaného času, a i kdyby poskytovalo péči v částce významně převyšující výši příspěvku na péči, tak pořád lze péči hradit i z jiných zdrojů (výjimkou jsou domovy a týdenní stacionář). Stejně tak asistenta sociální péče není nutné hradit jen z příspěvku na péči.

Takže bych vyplnila formulář o oznámení poskytovatele péče, dodala k tomu smlouvu a podala přes podatelnu, když s tím přepážková pracovnice má problém. Úřad práce se s tím nějak vypořádat musí.

Mgr. Radka Pešlová