Bude příspěvek na péči nevyplácený pečujícímu v dědictví?

Maminka byla roky závislá na péči jiné osoby ve 4. stupni a měla průkaz ZTP/P. Pečujícím a průvodcem jsem byl já. Příspěvek na péči mi nevyplácela. Notáři jsem donesl potvrzení Úřadu práce o pečující osobě, době poskytování péče a výši příspěvku na péči. Řekl, že nechápe, proč mu to nosím, že k tomu přihlížet nebude a i tato částka bude předmětem dědického řízení. Je tato informace notáře správná? Na https://www.mskruh.cz/poradna/socialne-pravni-poradna-pro-pecujici/ptate-se-nestihlo-se-rozhodnout-o-zmene-stupne-zavislosti se uvádí, „z pohledu zákona není příspěvek na péči majetkem Vašeho otce, ale toho, kdo o něho pečuje... Dávka tedy nepřechází do dědictví.“ Je to ale trochu jiná situace, dávka nebyla opečovávanému vyplacena. 

Odpověď

Děkuji vám za důvěru, se kterou jste se na nás obrátil, a přijměte mou upřímnou soustrast.

Pravda je to, že příspěvek na péči není majetkem opečovávaného, ale jeho prostředkem k tomu, aby si péči „zakoupil“ od toho, kdo mu ji poskytuje.

Bohužel máte pravdu v tom, že Vaše situace je jiná. Z pohledu notáře jsou finanční prostředky na účtu Vaší maminky finančními prostředky a velmi pravděpodobně nebude zkoumat, z jakých příjmů tyto peníze pocházely.
Ostatně i v případě, že by notář tuto věc zkoumal, bylo by pravděpodobně velmi obtížné dokázat, že maminka Vám peníze nevyplácela, ale nechávala si je pro sebe.

V praxi se často setkávám s tím, že pečující nechávají peníze z příspěvku na péči opečovávaným a péči poskytují „zadarmo“. Nezřídka vidím i to, že opečovávaný považuje peníze za své „přilepšení“ k důchodu a nechce je pečujícímu poskytnout, někdy tak dochází ke sporům.
Tyto spory je však třeba řešit s opečovávaným. Jaké kroky jste mohl v této věci podniknout, asi nemá v této chvíli smysl popisovat. Takto po smrti je to však bohužel obtížné, ne-li neřešitelné.
Jak jsem již zmínila, není možné od notáře očekávat, že bude prošetřovat, odkud peníze na účet maminky přišly. Ostatně, i kdyby bylo z výpisu z účtu jasně patrné, že na účet maminky peníze přicházely, ale nikdo nevybíral ani neprováděl žádné platby (natož platby a převody na Váš účet jako pečujícího), bylo by možné oponovat tím, že Vás maminka mohla vyplácet v hotovosti, z jiného účtu apod.
Pokud s postupem notáře nesouhlasíte, máte právo se v zákonné lhůtě obrátit na soud a ponechat řešení této věci soudu. Zde pak budete moc doložit doklady, důkazy, příp. svědecké výpovědi o tom, že Vám maminka peníze z příspěvku nevyplácela, a žádat o jejich vyloučení z dědického řízení. Více však patrně udělat nelze.

Jiná situace by byla v případě, že by příspěvek byl přiznán až po smrti maminky nebo vyplácen v nižším stupni a ještě před smrtí maminky bylo zažádáno o zvýšení a řízení bylo dokončeno až po smrti maminky. V takovém případě byste nárok na rozdíl mezi vypláceným příspěvkem a zvýšením (zaslaným úřadem až po smrti maminky) pochopitelně měl, tak, jak je tomu článku, na který jste se v úvodu ptal.

Jen pro úplnost zde přikládám ust. § 16 Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

„Přechod nároku na příspěvek a jeho výplatu
(1) Zemřel-li žadatel o příspěvek před pravomocným rozhodnutím o příspěvku, vstupuje do dalšího řízení a nabývá nárok na částky splatné do dne jeho smrti osoba blízká, asistent sociální péče uvedený v § 83, zařízení sociálních služeb poskytující pobytové sociální služby podle § 48, 49 nebo 50, zdravotnické zařízení poskytující sociální služby podle § 52, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu, pokud některá z těchto fyzických nebo právnických osob byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě v průběhu řízení ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d), jako osoba, která poskytuje žadateli o příspěvek pomoc. Účastníky řízení se stávají všechny fyzické nebo právnické osoby uvedené ve větě první, které se od zahájení řízení podílely na pomoci žadateli o příspěvek do dne jeho smrti. Tyto osoby nabývají nárok na částky příspěvku splatné do dne smrti žadatele o příspěvek za kalendářní měsíc, ve kterém poskytovaly pomoc. Pokud se v kalendářním měsíci podílelo na pomoci žadateli o příspěvek více těchto osob, nabývají nárok na částku příspěvku rovným dílem, pokud nepředloží příslušné krajské pobočce Úřadu práce dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém žadatel o příspěvek zemřel, pokud mu od prvního dne tohoto kalendářního měsíce do dne smrti byla poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.
(2) Jestliže byl příspěvek přiznán před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky příspěvku, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, fyzické nebo právnické osobě uvedené v odstavci 1 větě první, pokud v kalendářním měsíci, za který nebyl příspěvek vyplacen, poskytovala oprávněné osobě pomoc a byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c). Pokud se v kalendářním měsíci, za který nebyl příspěvek vyplacen, podílelo na pomoci oprávněné osobě více fyzických nebo právnických osob, nabývají tyto osoby nárok na příspěvek rovným dílem, pokud nepředloží příslušné krajské pobočce Úřadu práce dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém oprávněná osoba zemřela, pokud jí od prvního dne tohoto kalendářního měsíce do dne smrti byla poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.
(3) Nárok na příspěvek není předmětem dědictví.“

Je mi líto, že jsem Vám nemohla poskytnout uspokojivější odpověď.

S přáním všeho dobrého.
Mgr. Jitka Koutová, DiS.