pečuj doma

Dceři chybí doba pojištění pro výplatu invalidního důchodu

21.2.2024

Je mi 67 let a díky problémům s mojí dcerou jsem nucena neustále chodit do práce, abych uživila sebe, ji i zajistila bydlení. Dceři je 38 let, je dlouhodobě nezaměstnaná v důsledku velkých psychických problémů. V roce 2022 jí byl přiznám invalidní důchod 3. stupně, s tím, že jí bohužel není dosud vyplácen. Přišlo nám vyjádření z ČSSZ, z důchodového pojištění, že dcera má odpracováno pouze 3 roky a 175 dní, tudíž nemá splněnou podmínku odpracování 5 let, takže se žádost zamítá. Ráda bych podala proti tomuto rozhodnutí odvolání, a proto se Vás ptám, zda je nějaká možnost např zbývající dobu pojištění doplatit, případně zda jsou nějaké jiné možnosti řešení tohoto problému.

Odpověď

Bohužel Vás však asi příliš nepotěším, věc není totiž úplně jednoduchá. Možnosti řešení však existují.

Je třeba si uvědomit, že (nejen) invalidní důchody patří do tzv. pojistného systému. Jde o to, že do systému si všichni přispíváme „pro případ, že bychom to v budoucnu potřebovali“. Je to obdobné jako u pojištění domácnosti – někteří z nás si ho platí, jiní ne. Je to risk. Když máte pojištění a vyplaví Vás soused, pojišťovna škodu uhradí. Kdy pojistku nemáte, ušetříte za placení pojištění, ale když dojde k poškození bytu, hradíte celou škodu z vlastních peněz a nikdo Vám nic nedá.

Pokud by bylo možné pojištění bytu doplatit zpětně, nikdo by si je s předstihem nesjednával a pojišťovny by brzy zkrachovaly. Stejně tak, pokud by bylo možné doplatit zpětně pojištění, když zjistíte, že potřebujete přiznat invalidní důchod, průběžně by nepřispíval nikdo a důchodový systém by se zhroutil.

Pro nárok na invalidní důchod je dle zákona (155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) třeba splňovat vždy 2 podmínky – zdravotní stav a dobu pojištění.

O špatném zdravotním stavu Vaší dcery není pochyb, jak ostatně vyplývá z Vašeho dotazu i toho, že jí byl přiznán invalidní důchod 3. stupně. 
Problém je v době pojištění, které bohužel Vaší dceři chybí velké množství. Jak píšete, má odpracováno pouze 3 roky a 175 dní, chybí jí tedy více než rok pojištění. To je opravdu hodně a zpětné doplacení není možné (stejně jako u výše uvedeného příkladu s pojištěním domácnosti, kde Vás také žádná pojišťovna nepojistí ve chvíli, kdy je byt poničený. Pojistka musí být sjednána ještě před tím, než se něco stane).
Dle současné legislativy je doba pojištění (u pojištěnců starších 38 let) zjišťována z posledních 10 let nebo z posledních 20 let před vznikem invalidity. Z 10 let je potřeba splňovat 5 let pojištění, z 20 let je třeba splňovat 10 let pojištění. ČSSZ vždy vypočítává obě varianty a využije tu, která je pro daného žadatele výhodnější.
Vy druhou variantu nezmiňujete, nevím proč, pravděpodobně proto, že ani zde dcera podmínku nesplňuje. Nebo je to proto, že dcera dosáhla věku 38 let až v průběhu řízení, ČSSZ tedy věc posuzovala podle toho, jaký věk měla dcera na začátku řízení, resp. před datem vzniku invalidity, což je správný postup.

Co tedy s tím?
Východiska z této situace tedy jsou dvě:

1. Zajistit doklady za chybějící dobu pojištění. Která období scházejí, zjistíte z Osobního listu důchodového pojištění, který by měl být součástí rozhodnutí. Pokud jste jej nedostaly, můžete si přehled (zdarma) vyhledat prostřednictvím tzv. Informativní důchodové aplikace IDA (více informací a přístup najdete zde: https://www.cssz.cz/informativni-duchodova-aplikace-ida-

Přístup do této aplikace bude mít dcera v případě, že má tzv. bankovní identitu (= internetové bankovnictví). Je to proto, aby si ji mohla ČSSZ ověřit (aby do jejího účtu nemohl vstoupit nikdo cizí).
Pokud bankovní identitu dcera nemá, je třeba se obrátit na pobočku CSSZ, resp. OSSZ (kontakty najdete na www.cssz.cz) a tam Vám potřebné informace poskytnou. Získání informací prostřednictvím výše uvedené aplikace je však pochopitelně jednodušší.

Doklady mohou být tyto: pracovní smlouva, potvrzení o rozvázání pracovního poměru, výplatní pásky, výpisy z účtů s uvedeným názvem společnosti a výplatou, kopie zápočtových listů apod.
Pokud doklady chybí a není možné je zajistit (např. firma zkrachovala, dokumentace byla zničena při povodních apod.), je možné je nahradit svědectvím 2 osob, které doklady mají a do záznamu na OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) dosvědčí skutečnost, že dcera v uvedené době ve firmě pracovala. 

2. Posunutí data vzniku invalidity. S chybějící dobou pojištění se ve své praxi bohužel setkávám u svých klientů poměrně často. Nejedná se vždy o nedbalost. Velkou část klientů, kterým chybí doba pojištění, tvoří lidé s duševním onemocněním. Je to bohužel často důsledek jejich nemoci, kdy jim duševní stav neumožňuje pracovat, mají „výpadky“ v zaměstnání… Jak se však nemoc vyvíjí, často se na začátku jedná o občasné výpadky, které se postupně stupňují, absencí přibývá, dochází k ukončování pracovních poměrů a následně k delším a delším obdobím v nezaměstnanosti.

Pokud je toto situace Vaší dcery, je možné, že např. před 10 lety, kdy se nemoc teprve začínala projevovat, měla ještě zaměstnání a tím i sociální pojištění. „Vrácením se“ do této doby by tedy mohla dobu pojištění získat, resp., pokud by se posunulo datum vzniku invalidity do doby, kdy dcera pojištění měla (pojištění je zjišťováno před datum vzniku invalidity), nemusely byste nic dokladovat a nárok na důchod by vznikl.

Nebudu Vám však zastírat, že se nejedná o nic jednoduchého. Navíc je třeba jednat velmi rychle. Posunutí data vzniku invalidity je třeba žádat v námitce, pro jejíž podání Vám běží 30denní lhůta. Navíc by bylo třeba doložit lékařské zprávy z doby, ve které chcete, aby dceři byl invalidní důchod uznán.
Předpokládám, že byste se „vraceli“ např. 10 let zpátky. V takovém případě by bylo dobré doložit zprávy s datem např. z ledna 2014, a to takové, aby dokladovaly stejnou závažnost zdravotního stavu jako nyní. Je tedy potřeba nenechat nic náhodě a věnovat pozornost i tomu, jak by měl být nárok na invalidní důchod, resp. zdravotní stav dcery posuzován.

Jak jsem již zmínila výše, stále pracujeme s podmínkami nároku na invalidní důchod, které upravuje zákon č. 155/1995 sb., o důchodovém pojištění, jelikož se budeme zabývat podmínkou posuzování zdravotního stavu, je třeba nahlédnout do vyhlášky 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.
Jak můžete vidět, oba předpisy jsou již staršího data, dodávám, že oba byly novelizovány s účinností k 1.1. 2010. Toto datum je důležité, protože, pokud se budete chtít vrátit zpět a budete-li žádat, aby byla dcera posouzena v minulosti, je třeba nahlížet i do správného předpisu. Pokud se tedy budete vracet nejdále k 1.1. 2010, postačíme si s těmito předpisy. Pokud byste chtěly, aby byla dcera posuzována např. již v roce 2009, je třeba nahlédnout do starších předpisů. Jelikož však v této době bylo dceři teprve 15 let, není třeba vracet se o tolik let. Budu tedy dále zmiňovat jen tyto předpisy.

To zda žadateli náleží invalidní důchod a v jakém stupni, záleží na velikosti poklesu tzv. schopnosti výdělečné činnosti, ta musí být neméně 35 %, aby byla přiznána invalidita I. stupně. Vy již víte, že dceři bylo přiznáno více než 70 %, protože získala III. stupeň invalidity.

V jednotlivých stupních jsou tyto hodnoty: 

  1. stupeň – 35 – 49 % - pokles schopnosti výdělečné činnosti
  2. stupeň – 50 – 69 % - pokles schopnosti výdělečné činnosti
  3. stupeň – 70 % a větší pokles schopnosti výdělečné činnosti

Přiznávání poklesu schopnosti výdělečné činnosti je závislé na zdravotním stavu, resp. posouzení daného žadatele. Posudkový lékař vždy vychází ze zprávy (zpráv) odborných lékařů, které mu poskytne praktický lékař (který by měl mít přehled o celkovém zdravotním stavu žadatele) a také z osobního posouzení žadatele před posudkovou komisí. V poslední době, je osobní posouzení stále častěji nahrazeno lékařskými zprávami a k osobnímu posouzení až na výjimky nedochází.
To však většinou nevadí, protože posudkový lékař nemá k dispozici žádné diagnostické přístroje ani laboratoř, posouzení zdravotního stavu tedy v každém případě vychází především z lékařských zpráv. V případě Vaší dcery a toho, že budete žádat, aby byla posouzena „do minulosti“, by tedy osobní posouzení bylo tak jako tak zbytečné. O to důležitější tedy budou lékařské zprávy. Čím lépe jsou zpracovány, tím více posouzení odpovídá skutečnému stavu.

Při určování počtu procent je posudkový lékař limitován vyhláškou č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Abyste si tuto vyhlášku uměly představit, jedná se o jakýsi výčet nejrůznějších nemocí a vad s tím, že u každého zdravotního omezení je stanovený počet %. Podle tohoto přehledu pak posudkový lékař postupuje a procenta přiznává.
Nahlédnutím do posudku o invaliditě, který jste obdržely před vydáním rozhodnutí, resp. do posudkového závěru (na samém konci posudku) zjistíte, kam bylo zdravotní postižení dcery zařazeno, tj. do jaké kapitoly, položky, příp. písmene.
Text vyhlášky slouží posudkovým lékařům jako určitý „návod“, jak mají dané zdravotní postižení posuzovat. Stejným způsobem může však pomoci i vám, abyste věděly, jak na dceru je při posuzování nahlíženo a také, abyste ve své námitce věděly, jak žádat o posouzení, resp. jakým způsobem.
Věnujte pozornost nejen jednotlivým oddílům a položkám, ale také Posudkovým hlediskům (v úvodní části dané položky) a Obecným posudkovým zásadám (v úvodu kapitoly).
Aby měla námitka větší šanci na úspěch, je třeba nejen vybrat, kam by měla být dcera zařazena, ale také to správně doložit lékařskými zprávami, a to právě tak starými, jak chcete, aby byla dcera posouzena, resp. nejen jak, ale i od jaké doby.
Z výše uvedeného je Vám jistě jasné, že nejde o to doložit co nejvíce zpráv, ale především o to doložit takové, ze kterých bude patrné, kam by měla být dcera zařazena.

Samozřejmě můžete podat námitku i tak, že napíšete, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávně zhodnoceného zdravotního stavu a budete žádat, aby vše ČSSZ posoudila a přezkoumala sama (tj. aby oni dceřin zdravotní stav zhodnotili a zvážili, zda by neměla být zařazena jinam, posouzena jinak od jiného data), zde je však šance na úspěch naprosto mizivá. Většina těchto námitek bývá zamítána s tím, že odvolací orgán vše prošel a neshledal žádné pochybení a ponechává tedy vše tak, jak bylo v původním rozhodnutí.
Chcete-li uspět, bude třeba, abyste buď samy, nebo konzultací s lékařem do námitky navrhly, jak by zdravotní stav dcery měl být hodnocen, od kdy a doložit to lékařskými zprávami.

Nepopírám, že se jedná o poměrně složitou problematiku, ale chcete-li získat dceři invalidní důchod, pak postup, který Vám zde popisuji, vám zajistí největší šanci na úspěch. Pozor, jistotu, že invalidní důchod pro dceru získáte, Vám dát nemohu, ale ujišťuji Vás, že tímto způsobem její šance můžete velmi výrazně zvýšit.

Jelikož píšete, že má dcera duševní onemocnění, připojuji Kapitolu V - DUŠEVNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ. Vyhláška je poměrně rozsáhlá (více než 100 stran) a je rozdělena do 15 kapitol.
Připojuji také přehled kapitol, celý text posílat nemohu, protože je opravdu rozsáhlý. Můžete si jej však zdarma stáhnout např. na www.zakonyprolidi.cz. Pokud byste měly se stahováním z webu www.zakonyprolidi.cz problém, napište mi, která kapitola vás zajímá a já vám pošlu (jako dokument word) jen tuto kapitolu, příp. více kapitol.

Pokud by Vám tedy bylo cokoli nejasného nebo byste potřebovala pomoct se sestavením námitky, neváhejte se na nás opět obrátit.

S přáním úspěšného vyřízení

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

(red. kráceno)

Moravskoslezský kruh, z. s. zahájil nový projekt.
Hlaste se na kurzy pro pečující a opatrovníky, které pořádáme v červnu Brně.
Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte se návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

INFO: Společný cíl ombudsmana i nevládních organizací

3.5.2024 Nevládní organizace pomáhají Romům, lidem s postižením, samoživitelkám nebo seniorům. Ombudsman proto pozval jejich zástupce k jednomu stolu, aby mohli sdílet své zkušenosti s pomocí obětem diskriminace. Právě nevládní organizace jsou totiž blíže lidem, mají jejich důvěru a lepší informace o překážkách, na které ve svém životě narážejí. více...

PTÁTE SE: Opatrovaná si přeje navštěvovat dceru i s opatrovníkem

2.5.2024 Opatrovaná dívka, 25 let, má odebranou dceru, která je momentálně v pěstounské péči u otce opatrované dívky (tedy u dědečka). Ona dceru navštěvuje. Pěstoun však odmítá jinou osobu při návštěvách. Přáním opatrované je navštěvovat dceru společně se svým opatrovníkem. Může jí v tomto pěstoun bránit? Má právo opatrovaná na základě více...

ZPRÁVY: Spuštěno hlasování veřejnosti o držiteli Ceny Olgy Havlové

1.5.2024 Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové letos po třicáté udělí Cenu Olgy Havlové a po osmé Cenu veřejnosti. Ocenění získají osobnosti, které navzdory svému zdravotnímu handicapu pomáhají druhým a jsou inspirací pro ostatní. Laureáta Ceny O. Havlové vybírá porota pověřená správní radou nadace. Držitel Ceny veřejnosti vzejde z online hlasování. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.