Dívka se zdravotním postižením v pěstounské péči

Mám v pěstounské péči dívku z kojeneckého ústavu od 2 let, nyní je ji 10. Prodělala 5x operaci ucha - cholesteatom, recidiva - nevíme, kolik operací bude, na ucho neslyší. 2x operaci nosní mandle. 5 roků měla příspěvek na péči 2. stupně a průkaz ZTP. Má ADHD, noční enurézu, lehkou mozkovou dysfunkci (narozena v 6. měsíci, váha 1 kg). Do nemocnice dojíždíme 150 km.
Nyní byl průkaz ZTP odebrán, příspěvek na péči snížen na 1. st. ZTP jsme využívali při parkování v Praze v nemocnici, na dálnici, při aktivitách pro dítě, jelikož je omezena jinak. Nesouhlasím. Je lépe podat žalobu k soudu nebo požádat za čas o změnu stupně příspěvku na péči a o průkaz ZTP?
Dostávám odměnu pěstouna, kde je strženo zdravotní a sociální pojištění. Nyní jsem četla, že pokud pečuji o dítě do 10 let, od 1. stupně PnP, neplatím tato pojištění. Tedy mně ho neměli strhávat? A pokud je tomu tak, mám nárok na vrácení?

Odpověď

Začnu od konce, dle § 47k zák. č. 359/1999 Sb. „Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění⁶⁰⁾ považuje za příjem ze závislé činnosti.“ To znamená, že pokud pobíráte odměnu pěstouna, tak je oprávněn ÚP „strhnout“ pojištění. Prosím, kde jste četla: „že pokud pečuji o dítě do 10 let od 1. st. PnP, neplatím tato pojištění“? Nemohlo to být tak, že za osoby pečující je hrazeno státem zdravotní pojištění a započítává se jim doba péče do důchodu? To se ale nevylučuje – kdybyste neměla odměnu pěstouna, tak by zdravotní pojištění hradil stát. Když ale k péči máte zaměstnání, odměnu pěstouna či jinou výdělečnou činnost podléhající odvodům, mají tyto odvody přednost před platbami státem.

K ZTP a PNP:

Ptáte se, zda je lepší podat (po čase) novou žádost nebo raději podat žalobu. Předně můžete podat novou žádost, i když se rozhodnete podat žalobu. Jen, když by se Vám v žalobě podařilo uspět, můžete příspěvek a průkazku získat zpětně. Pokud budete podávat novou žádost, uspět můžete jen od podání nové žádosti.

Pokud k nové žádosti budou dodávány doklady jako k současnému řízení, nemusí dojít ke změně posudkového závěru, proto je tady potřeba konkrétněji zjistit, kde nastala chyba, aby mělo vůbec cenu uvažovat o žalobě/nové žádosti.

Aby mohl být nárok na ZTP, potřebujete dohledat zprávu, která podle zákona bude napsaná v duchu ZTP (pozor kategorie se od sebe liší pouhými slovíčky – např. středně těžké postižení je jen na TP, ale těžké postižení už je na ZTP a zvlášť těžké je na ZTP/P:

• „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.
• „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.
• „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.

Dále je potřeba, aby u holčičky byla (ideálně) potvrzena nějaká konkrétní diagnóza:

Zdravotní postižení odůvodňující přiznání průkazů ZTP:

1. anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, exteriérový uživatel protézy,
2. anatomická ztráta dolních končetin v nártech nebo v nártu a bérci,
3. funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce,
4. anatomická ztráta dolní a horní končetiny v úrovni bérce a předloktí,
5. anatomická ztráta horních končetin v úrovni předloktí,
6. těžké omezení funkce dvou končetin,
7. postižení pánve provázené těžkými parézami dolních končetin nebo závažnou nestabilitou pánevního prstence,
8. postižení páteře provázené těžkými parézami končetin nebo ztuhnutím tří úseků páteře nebo závažné deformity páteře s omezením exkurzí hrudníku,
9. těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních a onkologických postiženích,
10. celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby starší 18 let věku,
11. kombinované postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné středně těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera 40 až 65%, a oboustranné silné slabozrakosti, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí na lepším oku, kdy maximum je menší než 6/60 a minimum rovné nebo lepší než 3/60, nebo oboustranné koncentrické zúžení zorného pole v rozsahu 30 až 10 stupňů, i když centrální ostrost není postižena,
12. oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60,
13. psychické postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace v exteriéru; u středně těžkého stupně autistické poruchy s nápadnými deficity ve verbální a nonverbální komunikaci, značně abnormálním nebo rušivým chováním, s výrazně redukovanou nebo výrazně abnormální reakcí na sociální stimulaci okolí,
14. neurodegenerativní postižení s mnohočetnými hybnými komplikacemi typu rigidity, hypokinézy, tremoru, ataxie, mimovolných pohybů.

Kam holčička patří a kde to je napsané (kde je o tom důkaz)?

K příspěvku na péči přidávám komplexnější návod, jak dochází k posuzování a co by bylo potřeba vědět, aby bylo možné říci, zda má cenu „jít do žaloby“ nebo „pohlídat zprávy a podat novou žádost“.

Mgr. Radka Pešlová